12 C 120/2022-30 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost jí zaplatit částku 800 Kč s náhradou nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně dne [datum] uzavřela se společností [právnická osoba] Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mj. postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný jako cestující nastoupil dne [datum] do vlaku [anonymizováno] [číslo] čímž uzavřel s [anonymizováno] smlouvu o přepravě osob. Žalovaný opakovaně neuposlechl výzvy pověřeného zaměstnance [anonymizováno], když v rozporu s opatřením orgánu veřejné moci, přijatým za účelem zabránění šíření nakažlivé nemoci, si odmítl ve vlaku nasadit respirátor, čímž porušil přepravní podmínky, ty porušil i tím, že porušoval společenská pravidla a dobré mravy. Zaměstnancem [anonymizováno] došlo k sepsání Potvrzení o nedodržení SPPO ([variabilní symbol] [číslo]) a Oznámení o závadách a žalovaný byl vyzván k zaplacení přirážky k jízdnému ve výši 800 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 5. Dne [datum] bylo vystaveno Potvrzení o nedodržení SPP IDS JMK, a to ve vlaku [číslo]. 6. Z Oznámení o závadách, které bylo vystaveno dne [datum] ve vlaku [číslo] bylo uvedeno, že žalovaný cestoval z [obec] do [obec], měl platnou jízdenku a byl vyzván k nasazení respirátoru či jiného prostředku zakrytí úst, odmítl spolupracovat a vystoupit z vozu, po informování o zavolání hlídky PČR své stanovisko nezměnil. PČR byla zavolána do stanice [obec], kde nastalo zpoždění 20 min. Původně nechtěl spolupracovat ani s hlídkou PČR, následně jim ukázal nějaký doklad o lékaře, který jim však odmítl půjčit pro evidenci. Žalovaný odmítl zapůjčit i občanský průkaz, který musel být následně zapůjčen prostřednictvím PČR. 7. Ze zprávy PČR ÚO [obec] OO [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, v předmětném vlaku byl jako daný cestující ztotožněn žalovaný. Zpráva byla vystavena na základě žádosti [anonymizováno] ze dne [datum]. 8. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně byl žalovaný vyzván k dodatečnému splnění své povinnosti. 9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 10. Dle § 2048 zák. č. 89/2012 Sb, obč. zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11. Soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Předně je nutno zdůraznit, že soud nijak nerozhodoval o samotné povinnosti nosit respirátor nebo jinou ochranu dýchacích cest v prostředcích hromadné dopravy. V rámci dané věci má soud za prokázané, že žalovaný nastoupil do vlaku s platnou jízdenkou ČR a tím zcela určitě uzavřel smluvní vztah s [anonymizováno]. Při jízdě dále neuposlechl výzev pověřeného pracovníka, v důsledku tohoto pak musel být vlak pozdržen ve stanici [obec], kam přijela věc řešit místní hlídka policie. Na toto byl žalovaný upozorněn. Zpočátku nechtěl spolupracovat ani s PČR, následně jim ukázal lékařskou zprávu, kterou jim však odmítl zapůjčit. Soud dospěl k závěru, že to byl žalovaný, který svým jednáním způsobil zpoždění vlaku. Žalovaný měl spolupracovat s pověřeným zaměstnancem a měl plnit jeho pokyny. Požadavek na zaplacení zpoždění je tak důvodný. Vzhledem k skutečnosti, že žalovaný zůstal v prodlení, náleží žalobkyni též úroky z prodlení dle § 1970 obč. zákoníku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 800 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.