14 C 86/2022-39 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi původním věřitelem, společností [právnická osoba] probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobce schopen doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému dne 24. 4. 2014 částku ve výši 2 000 Kč a to převodem na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], přičemž platbu označil poznámkou [číslo]. Žalobkyně pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1. 1. 2021 mezi původním věřitelem a žalobkyní. Dne 2. 2. 2021 byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka. Žalovaný ke dni podání žaloby dluh neuhradil. Žalobkyně požaduje též zákonný úrok z prodlení jdoucí od 13. 2. 2021, neboť datum splatnosti byl určen tak, že k datu odeslání předžalobní výzvy přičetla 10 dnů, jelikož se domnívá, že v tento den se již výzva k úhradě dostala do sféry dispozice žalovaného. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení se na výzvu soudu ohledně rozhodnutí věci bez nařízení jednání nevyjádřili a soud proto předpokládal jejich konkludentní souhlas dle § 101 odst. 4 o. s. ř., věc projednal a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěné, že dne 24. 4. 2014 byly na účet žalovaného připsány finanční prostředky ve výši 2 000 Kč. Podkladem pro poskytnutí této částky měla být smlouva, kterou však žalobkyně nebyla schopna soudu doložit. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021, ve spojení s přílohou představující seznam postupovaných pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyni byla společností [právnická osoba] postoupena pohledávka ze smlouvy o úvěru [číslo]. 5. Soud se nejprve zabýval otázkou aktivní legitimace žalobkyně stran převodu práv a povinností z úvěrové smlouvy z původního věřitele [právnická osoba] na žalobkyni. Žalobkyni přitom v řízení tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně převodu těchto práv. Z listin předložených žalobkyní, a to z čl. II bod 1 smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021, soud zjistil, jakým způsobem měly být specifikovány postupované pohledávky a to následujícími parametry: a) názvem produktu, b) číslem smlouvy, c) datem uzavření smlouvy, d) výší jistiny, úroků, poplatků a jiného příslušenství, e) datem ukončení smlouvy o zápůjčce, f) identifikačními údaji o dlužníkovi, g) kontaktními údaji o dlužníkovi v rozsahu adresy, email a telefonní číslo. Vzhledem k tomu, že žalobkyně soudu předložila listiny, z nichž nemá soud za prokázané, že by na žalobkyni přešla pohledávka za žalovanou uplatněná danou žalobou, dospěl soud k závěru, že aktivní legitimaci žalobkyně v daném řízení není dána a žalobu v plném rozsahu zamítl tak, jak je pod výrokem I. toho rozsudku uvedeno. 6. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož by žalovaný měl v řízení právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, neboť byl procesně úspěšným v tomto sporu, avšak z obsahu spisu nevyplývá, že by žalovanému v souvislosti s vedeným řízením nějaké náklady vznikly, a proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.