17 C 212/2021-118 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném vyklizení bytu uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný byt užíval na základě nájemní smlouvy uzavřené [datum], nicméně vzhledem k tomu, že žalobkyně chtěla byt využívat pro sebe, doručila žalovanému dne [datum] řádnou výpověď z nájmu bytu. Nájem tak skončil ke dni [datum] s tím, že žalovaný nepodal návrh na přezkoumání oprávněnosti výpovědi ani byt po skončení nájmu nepředal. Žalovaný byt nevyklidil ani po doručení předžalobní upomínky z [datum]. 2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že s žalobou nesouhlasí, jelikož žalobkyně nepředložila nájemní smlouvu k celému bytu na adrese [ulice a číslo] Nájemní smlouva byla sice uzavřena [datum], nicméně nikoliv k celé bytové jednotce, ale pouze na určitý pokoj a společné prostory. Soudem byl poučen, že žaloba stojí na argumentaci, že byt žalobkyně žalovaný užívá bez právního titulu, tedy bez toho aniž by ho k užívání opravňovala smlouva, a chce-li být ve sporu úspěšný, musí tvrdit a prokazovat, že má zákonný titul k užívání bytové jednotky. Žalovaný zároveň soudu kromě jiného předložil smlouvu uzavřenou žalobkyní, která byla žalobkyní podepsána. Tato smlouva byla uzavřena k celému předmětnému bytu. K další smlouvě k bytu uzavřené mezi paní [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] dne [datum], kterou žalovaný přiložil, namítla žalobkyně jednak to, že paní [příjmení] [jméno] není současnou vlastnicí bytu, ale vlastnicí předchozí a neměla žádné zmocnění k tomu, aby nájemní smlouvu uzavírala. Navíc podpis na smlouvě není jejím vlastním podpisem. 3. Podle § 153b o. s. ř., zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 4. Mezi stranami nebylo ani sporu, že žalovaný užívá předmětnou bytovou jednotku. Žalovaný pouze tvrdil, že nájemní smlouvu uzavřel pouze k části předmětného bytu. 5. Z výpisu z katastru nemovitostí je zřejmé, že žalobkyně je vlastnicí předmětného bytu. Z nájemní smlouvy, kterou žalovaný předložil a kterou žalobkyně podepsala, je zřejmé, že nájemní poměr byl uzavřen k celému bytu. Žalobkyně uvedla k této smlouvě, že ji považovala za neplatnou, jelikož v záhlaví byla omylem uvedena její matka, která byla předchozí majitelkou předmětného bytu, a navíc neměla veškeré náležitosti. Výpověď z nájmu bytu byla žalovanému doručena [datum], jak vyplývá z podacího lístku a dodejky. Výpověď z nájmu bytu ze dne [datum] obsahovala důvod, že chce žalobkyně byt využít pro sebe, stejně tak jako poučení, že žalovaný může do dvou měsíců od doručení výpovědi podat žalobu k přezkoumání oprávněnosti výpovědi. Ve výpovědi byl žalovaný vyzván, aby do tří měsíců od prvého dne následujícího kalendářního měsíce po doručení výpovědi byt žalobkyni předal. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný informován, že nájem bytu končí [datum], a to na základě výpovědi žalobkyně ze dne [datum], kterou žalovaný převzal [datum]. Žalovaný byl v dopisu vyzván, aby k [datum] odevzdal vyklizený byt žalobkyni. 6. Soud neučinil žádná zjištění ze smlouvy, která měla být uzavřena mezi matkou žalobkyně a panem [příjmení], jelikož žalobkyně zpochybnila její autenticitu, označila ji za falsum a žalovaný nenavrhl žádný důkaz, prokázání pravosti podpisu matky žalobkyně. Navíc je třeba uvést, že Matka žalobkyně ani uzavřít takovou smlouvu nemohla, jelikož již nebyla vlastnicí předmětného bytu. 7. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu. Strany uzavřely nájemní smlouvu, a to minimálně ústně, jejíž podstatné náležitosti jsou uvedeny v nájemní smlouvě z [datum], kde je omylem nadepsána jako majitelka nemovitosti matka žalobkyně. Tento dokument tak stvrzuje obsah ujednání mezi stranami. Je z něj zřejmé, že žalovaný jako nájemník uzavřel s žalobkyní, která již tehdy byla vlastnicí bytu, nájemní smlouvu k předmětnému bytu, a žádná jiná osoba byť jako spolunájemník uvedena nebyla. Jelikož pro nájemní smlouvu k bytu není předepsána písemná forma, lze minimálně ústní ujednání mezi stranami dovodit z této listiny, která je tak odrazem vůle stran, lhostejno, že jako smluvní strana omylem byla nesprávně uvedena matka žalobkyně. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalovaný předmětný byt užívá. Jediná obrana žalovaného byla, že jej neužívá sám. S ohledem k tomu, že žalobkyně platně vypověděla nájemní vztah žalovanému, a ten již tak nemá titul k užívání předmětného bytu, nebylo rozhodné, zda žalovaný byt užívá sám či s někým jiným, ať už by další osoba tento byt užívala legálně či nikoli. Jelikož žalovaný měl titul k užívání bytu, a to nájemní smlouvu, která však byla řádně a platně žalobkyní vypověděna, jeho nájemní vztah k předmětnému bytu skončil a užívá byt neoprávněně, byly naplněny předpoklady § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a žalovaný tak byt žalobkyně zadržuje neprávem. Soud mu tak uložil v souladu s tímto ustanovením, aby byt žalobkyni předal, a to standardně v 15 denní lhůtě v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byla ve věci zcela úspěšná. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o. s. ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, nálezem Ústavního soudu ke dni [datum], lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Sazba odměny advokáta byla počítána z hodnoty vyklizovaného bytu ve výši 4 000 000 Kč dle odborného vyjádření k ceně ze dne [datum] v souladu s usnesení Ústavního soudu ČR IV. ÚS 2305/2019 ze dne [datum] Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za 6 úkonů právní služby po 24 300 Kč (kvalifikovaná výzva k plnění, příprava a převzetí věci, sepis žaloby, vyjádření žalobkyně k vyjádření žalovaného ze dne [datum] a účast na jednání dne [datum] a [datum]) podle § 7 bod 4. ve spojení s § 9 odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za 6 zmíněných úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, dále cestovným ze sídla advokátní kanceláře zástupce žalobkyně do sídla soudu dne [datum] a zpět vozidlem [anonymizováno] v celkové vzdálenosti 73 km při spotřebě 6,7 litrů 95 oktanového benzínu na 100 km a ceny této pohonné hmoty 37,10 Kč za litr v souladu s § 4 písm. a) vyhl. č. 511/2021 Sb. a sazby náhrady za použití motorového vozidla ve výši 4,70 Kč za 1 ujetý kilometr v souladu s § 1 písm. b) téže vyhlášky a cestovným k jednání dne [datum] vozidlem [anonymizováno] při stejné vzdálenosti, nicméně spotřebě 7 litrů 95 oktanového benzínu na 100 km při stejné ceně pohonné hmoty i náhrady za použití motorového vozidla na základě uvedené vyhlášky, dále náhradou za promeškaný čas v počtu 8 půlhodin v celkové výši 800 Kč v souladu s § 14 odst. 3 advokátního tarifu a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč Celkem tak žalovaný má povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 153 695 Kč Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 9. K vyúčtování nákladů zástupce žalobkyně je třeba uvést, že nahlédnutí do spisu není úkonem ve smyslu § 11 odst. 1 ani 2 advokátního tarifu, jelikož se nejedná o prostudování spisu, při skončení vyšetřování ve smyslu § 11 odst. 1 písm. e) advokátního tarifu.