18 C 279/2021-258 — Okresní soud Plzeň-město

1.Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 7. 4. 2021 domáhal vůči žalované vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 102 586 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. Svou žalobu odůvodnil tím, že rozhodnutím Krajského úřadu [příjmení] kraje č. j. [anonymizováno] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], které bylo žalobci doručeno dne 29. 1. 2019, bylo odvolání žalobce proti rozhodnutí [stát. instituce] č. j. [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání dopravního přestupku, zamítnuto, a současně bylo předmětné rozhodnutí [stát. instituce] č. j. [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] potvrzeno. V důsledku rozhodnutí [anonymizováno] úřadu č. j. [anonymizováno] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] ode dne 29. 1. 2019 začal žalobci platit zákaz řízení všech motorových vozidel, a to na dobu 14 měsíců. Proti rozhodnutí [anonymizováno] úřadu [příjmení] kraje č. j. [anonymizováno] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] podal žalobce správní žalobu, které bylo vyhověno a rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], bylo rozhodnutí [anonymizováno] úřadu [příjmení] kraje č. j. [anonymizováno] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a rozhodnutí [stát. instituce] č. j. [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] zrušeno. Žalobci byla postupem [anonymizováno] úřadu [příjmení] kraje způsobena újma spočívající v ušlém zisku a skutečné škodě, když od 29. 1. 2019 mu byl uložen nezákonným rozhodnutím (tj. rozhodnutím [anonymizováno] úřadu [příjmení] kraje [anonymizováno] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], které bylo zrušeno rozsudkem [název soudu] viz. výše) zákaz řízení všech motorových vozidel na dobu 14 měsíců. Trest spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel žalobce fakticky vykonával od 28. 1. 2019 až do listopadu 2019, kdy požádal o vrácení řidičského oprávnění po výkonu poloviny trestu. Díky nemožnosti řízení motorových vozidel došlo na straně žalobce k poklesu jeho příjmů, neboť nemohl dojíždět osobním automobilem za dobře finančně ohodnocenou prací do SRN, kdy žalobce je řidičem z povolání a před uloženým zákazem řízení pracoval nárazově v roce 2018 jako řidič ve [právnická osoba] [příjmení], a to od 1. 1. 2018 do 15. 4. 2018 a od 11. 9. 2018 do 31. 10. 2018, dále pak po část roku pracoval jako OSVČ v oboru zednictví. Žalobce přitom pracoval v SRN jako řidič nárazově, a to zejména v zimních měsících, kdy nemohl vykonávat kvůli klimatickým podmínkám činnost zednictví. Za rok 2018 pak dosáhl hrubého příjmu ze SRN ve výši 144 527 Kč a příjmu z podnikání ve výši 9 471 Kč. Vzhledem k tomu, že nemohl v roce 2019 žalobce řídit veškerá motorová vozidla, došlo k poklesu jeho příjmů, pracoval toliko po část roku jako OSVČ v oboru zednictví, ovšem i při této činnosti byl omezen nemožností řídit motorová vozidla, kdy si mohl zajistit dopravu pouze k některým zakázkám, o některé zakázky přišel, v důsledku čehož příjmy i z tohoto podnikání byly nízké. V roce 2019 při tom dosáhl příjmů z podnikání částkou 35 552 Kč, jiné příjmy neměl. Při porovnání příjmů žalobce v roce 2019 a v roce 2018 je zřejmé, že v roce 2019 došlo k poklesu příjmů žalobce o částku 118 446 Kč ročně, což je cca o 9 870 Kč měsíčně. Za dobu 10 měsíců z těchto důvodů žalobce nárokuje vůči žalované ušlý zisk ve výši 98 710 Kč. Dále žalobce ve své žalobě uvedl, že dne 26. 11. 2019 byl nucen vynaložit částku 2 500 Kč na dopravně psychologické vyšetření u [anonymizováno] [jméno] [příjmení], aby mu řidičské oprávnění mohlo být vráceno, dále pak musel pro navrácení řidičského průkazu předložit platné potvrzení o zdravotní způsobilosti, kdy za toto potvrzení musel uhradit dne [datum] a [datum] částku celkem 500 Kč. Na zmíněné psychologické vyšetření si přitom musel žalobce zajistit odvoz z bydliště z [obec] do [obec] a zpět, čímž mu vznikly jízdní výdaje, a to za spotřebu pohonných hmot a opotřebení vozidla celkem ve výši 876 Kč. Z uvedených důvodů tedy žalobce podanou žalobou požaduje uhradit po žalované i skutečnou škodu v celkové výši 3 876 Kč (2 500 Kč náklady na lékařská vyšetření + 876 Kč jízdné a opotřebení vozidla). V souladu se zákonem č. 82/1998 Sb. žalobce uplatnil svůj nárok na náhradu škody způsobenou mu při výkonu veřejné moci rozhodnutím či nesprávným úředním postupem dne [datum] u České republiky u Ministerstva spravedlnosti, toto postoupilo věc k vyřízení Ministerstvu dopravy. Dlužnou částku přitom požaduje žalobce po žalované včetně příslušenství, zákonného úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po podání žádosti u MS ČR. 2. Ve věci byl vydán dne [datum rozhodnutí] elektronický platební rozkaz [číslo jednací], kterým bylo v žalobě v plném rozsahu vyhověno. Proti uvedenému elektronickému platebnímu rozkazu v zákonné lhůtě žalovaná podala odpor, který neodůvodnila. Následně v rámci svého vyjádření ze dne 1. 11. 2021 žalovaná k podané žalobě uvedla, že je s touto v plném rozsahu nesouhlasí, navrhla její zamítnutí, když uvedla, že v daném případě je dána skutečně existence nezákonného rozhodnutí [anonymizováno] úřadu č. j. [anonymizováno] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], neboť toto bylo jako pravomocné zrušeno rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], neboť v mezidobí po vydání tohoto rozhodnutí došlo nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 15/19 ze dne 4. 2. 2020 ke zrušení ustanovení § 112 odst. 2 věta první zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, o které se v otázce zániku odpovědnosti za přestupky žalobce opíralo i napadené rozhodnutí [anonymizováno] úřadu č. j. [anonymizováno] [spisová značka]. I přes uvedené konstatování nicméně žalovaná zastávala názor, že nárokům žalobce nelze vyhovět. Dle jejího názoru ze spisové dokumentace jednoznačně vyplývá, že protiprávní jednání, pro něž bylo přestupkové řízení vedeno, byla policejními orgány řádně zadokumentována a v přestupkovém řízení byla provedenými důkazy prokázána. Žalobce se na místě nehody nepravdivě bránil tím, že vozidlo neřídil, což se ukázalo být zcela v rozporu se svědeckými výpověďmi zasahujících policistů prap. [jméno] [příjmení] a prap. [jméno] [příjmení] a svědka [jméno] [příjmení]. Žalobce na místě nehody policistům tvrdil, že nemá klíče od vozidla, neboť s nimi odešla osoba, která vozidlo řídila. Klíče od vozidla však byly policisty při osobní prohlídce žalobce na místě nehody nalezeny ukryté v jeho sevřené pěsti. Po zhodnocení skutečností vyplývajících z přestupkového spisu jednotlivě i ve vzájemné souvislosti pak lze dle názoru žalované uzavřít, že žalobce se protiprávních jednání, pro něž byl v přestupkovém řízení stíhán, dopustil. Dle názoru žalované by pak poskytnutí jakéhokoliv odškodnění žalobci, s ohledem na to, že se žalobce přestupkových jednání nepochybně dopustil, bylo v rozporu s dobrými mravy, základními zásadami práva občanského a obecními principy spravedlnosti. Žalovaná tedy zastává v daném případě názor o vyloučení možnosti náhrady škody, kdy je sice přestupkové řízení zastaveno, avšak v rámci kompenzačního řízení je zjištěno, že se žalobce protiprávního jednání, pro něž byl stíhán, dopustil. V tomto směru žalovaná dále podotkla, že dle jejího názoru soud, který rozhoduje v tomto řízení, je zcela oprávněn sám si posoudit i zodpovědět a vést dokazování k tomu, zda se opravdu žalobce přestupkových jednání dopustil. Ve vztahu k žalobcem tvrzené škodě konkrétně k jím požadované náhradě ušlého zisku v důsledku nemožnosti řídit motorová vozidla v době od 28. 1. 2019 do listopadu téhož roku, tj. po dobu 10 měsíců, žalovaná dále uvedla, že má za to, že v tomto konkrétním případě žalobcem tvrzené skutečnosti ani jím předložené důkazy ušlý zisk vůbec neprokazují. Pouhé srovnání s rokem minulým, kdy žalobce dle svých slov nárazově pracoval jako řidič v SRN a blíže neurčenou část roku jako osoba samostatně výdělečně činná, není způsobilé prokázat, že žalobce přišel o zcela konkrétní možnost výkonu určité práce za určitých podmínek v určitém období v důsledku nemožnosti řídit motorové vozidlo. Pouhá hypotetická možnost, že se žalobce mohl jako řidič v SRN nárazově živit i v roce 2019, pokud by měl řidičský průkaz, není způsobilá k prokázání tvrzeného ušlého zisku a nesplňuje podmínku pravidelného chodu věcí pro existenci příčinné souvislosti se vznikem škody. To samé žalovaná uvedla ve vztahu k úbytku zakázek tvrzených žalobcem v oboru zednictví. Dále pak žalovaná uvedla, že je nutno konstatovat, že žalobce rovněž nijak neprokázal, že po dobu, po kterou byl bez práce, usiloval o její získání. Právě posouzení možnosti, schopnosti a snahy žalobce obstarat si náhradní příjem hraje v daném případě klíčovou roli. Dle názoru žalované skutečnost, že žalobce neměl řidičský průkaz, mu nijak nebránila nalézt v rozhodném období uplatnění v profesi, kde není nezbytnou podmínkou vlastnictví řidičského průkaz