18 C 7/2022 — Okresní soud Plzeň-město

1.Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Svou žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že dne 18. 3. 2019 uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo]. Na základě této smlouvy [číslo] zajišťovala žalobkyně žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu, a to až do dne 31. 1. 2020, kdy byla smlouva ukončena. V souladu s čl. 4 4 zvl. podmínek pro službu kombinovaná televize [anonymizována dvě slova] žalobkyně měla žalovaná povinnost do 10ti dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajatá technická zařízení, a to Set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno]. Toto technické zařízení, které žalovaný od žalobkyně převzal, což stvrdil svým podpisem na smlouvě [číslo] v rozporu se smlouvou po jejím ukončení žalovaná nevrátil, v důsledku čehož vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5000 Kč. Žalovaný nevrátil zapůjčené zařízení ani neuhradil smluvní pokutu přes výzvu žalobkyně i výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne 10. 3. 2020. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 4. Na základě předložených listinných důkazů, a to smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] zvl. podmínkami pro službu Kombinované televize [anonymizována dvě slova] žalobkyně, výzvy k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty, výzvy právního zástupce žalobkyně vč. poštovního podacího lístku, vzal soud v daném případě za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 18. 3. 2019 platně uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] kdy se v daném případě jednalo o smlouvu spotřebitelskou. Nedílnou součástí smluv byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Na základě citované smlouvy žalobkyně zapůjčila žalovanému [příjmení] box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno], což potvrdil žalovaný svým podpisem uvedené smlouvy. V uvedené smlouvě je přitom stanovena povinnost zařízení po ukončení smlouvy do 10 dnů vrátit pod sankcí smluvní pokuty 5 000 Kč, v případě zapůjčené přístupové karty pod sankcí smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč za každou kartu. Dne 31. 1. 2020 byla předmětná smlouva ukončena a žalovaný byl vyzván k vrácení zařízení a úhradě smluvní pokuty. Naposledy byl k vrácení žalovaný vyzván dopisem právního zástupce žalobkyně dne 10.3.2020. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Součástí uzavřené smlouvy mezi účastníky byla i smlouva o výpůjčce zařízení pro příjem signálu a provoz internetového připojení. Bylo přesně stanoveno, v jakém případě a v jaké lhůtě je žalovaný povinen poskytnuté zařízení vrátit, pokud dojde k ukončení smlouvy. Pro případ pozdního plnění byla sjednána smluvní pokuta, a to v souladu s ust. § 2048 a násl. občanského zákoníku v rozhodném znění. Žalobkyně prokázala, že smlouva byla ukončena, její tvrzení o nevrácení zapůjčených zařízení nebylo vyvráceno, současně doložila, že žalovaného vyzvala jak k vrácení předmětných zařízení, tak i k zaplacení smluvní pokuty. S ohledem na uvedené posoudil soud žalobu žalobkyně jako zcela důvodnou, a to jak co do jistiny žalované částky, tak co do jejího příslušenství, zákonného úroku z prodlení, na který vznikl žalobkyni nárok dle ust. § 1970 NOZ Lhůta pro zaplacení byla žalovanému stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.