20 C 130/2022-39 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 2. 5. 2022 domáhala proti žalovanému zaplacení částky 109 066,35 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši specifikované ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku a náklady spojenými s uplatněním pohledávek. Žalobu odůvodnila tím, že si žalovaný u žalobkyně objednal dodávku a montáž dveří pro projekty rodinných domů„ [jméno]“ a„ [jméno]“ v lokalitě [obec] – [obec]. Na základě objednávky žalobkyně žalovanému poskytla dodávku a montáž dveří. Žalovaný toto stvrdil v předávacím protokolu. Za úhradu a montáž dveří byla vystavena faktura [číslo] na částku 14 673 Kč s datem splatnosti 4. 7. 2021, fakturu [číslo] na částku 10 836,80 Kč s datem splatnosti 13. 11. 2021 a fakturu [číslo] na částku 83 556,55 Kč s datem splatnosti 13. 11. 2021. Žalobkyně v podání z 6. 6. 2022 doplnila, že žalovaný objednal dodávku a montáž dveří samostatnou objednávku pro rodinný dům„ [jméno]“ a to dne 18. 8. 2020 a dále objednávku pro rodinný dům„ [jméno]“ objednávku ze dne 18. 8. 2020. Následně bylo při realizaci rodinného domu„ [jméno]“ zjištěno, že došlo k pochybení v zadání parametrů pro jeden dveřní otvor a proto došlo dne 24. 6. 2021 k dodatečné objednávce dveří pro rodinný dům„ [jméno]“. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, když žalobkyně již v podané žalobě projevila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 o.s.ř. jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Z emailové zprávy ze dne 18. 8. 2020 odeslané z emailové adresy [email] soud zjistil, že žalovaný objednal pro zakázku rodinných domů„ [jméno]“ a„ [jméno]“ zhotovení a montáž dveří od žalované. Emailem ze dne 15. července 2021 žalovaný doobjednal jeden kus vnitřních bílých dveří [příjmení] pro rodinný dům„ [jméno]“. Z předávacího protokolu [číslo], vztahujícímu se k faktuře [číslo] soud zjistil, že žalobkyně předala žalovanému dne 14. 5. 2021 12 ks dveřních kompletů včetně zárubní, jednu zárubeň a jednu niklovou vložku. Z předávacího protokolu [číslo] soud zjistil, že dne 14. května 2021 žalobkyně předala žalovanému taktéž další zárubeň mezi garáží a předsíní. V předávacím protokolu [číslo] žalovaný vytkl drobné vady a nedodělky jako např. chybějící WC kličku v pokoji [číslo] lepidlo na zadní hraně obložek v koupelně, v pokoji [číslo] škrábnuté nadpraží a odštípnuté ostění, v pokoji [číslo] škrábance na hranách obložek a na pravé spojce a vyštípnuté nadpraží, u WC dětí štípnuté nadpraží, škrábnutou pravou krycí, na chodbě u dětí štípnuté nadpraží a škrábnutou pravou stojku a škrábnuté nadpraží, v komoře škrábance na pravé stojce a škrábance na levé krycí stojce, štípnuté nadpraží, v chodbě do ložnice lepidlo na hranách a škrábance na obložkách a štípance na stojce, u WC do ložnice škrábnutou pravou stojku, štípnuté nadpraží, v ložnici poškrábané stojny, štípnuté nadpraží, v pracovně škrábnuté dveře, v koupelně doobjednat krytí s delšími pérky a škrábnuté ostění, v garáži škrábance na zárubni. Z dodacího listu ze dne 14. 5. 2021 vztahujícímu se k faktuře [číslo] soud zjistil, že žalovanému bylo dodáno 14 ks dveřních kompletů včetně zárubní. Z předávacího protokolu [číslo], vztahujícímu se k faktuře [číslo] soud zjistil, že žalobkyně žalovanému dne 9. 8. 2021 dodala jeden díl dveří do rodinného domu„ [jméno]“. Z daňového dokladu ze dne 24. 6. 2021 [číslo] soud zjistil, že žalobkyně fakturovala žalované za dodání 14 ks dveřních kompletů a jedné vložky částku 167 673 Kč a se započtením uhrazené zálohy ve výši 153 000 Kč požadovala k úhradě částku 14 673 Kč se splatností do 4. 7. 2021. Z daňového dokladu ze dne 20. 10. 2021 [číslo] soud zjistil, že žalobkyně fakturovala žalovanému za dodání 12 ks dveřních kompletů a 2 ks zárubní částku 143 556,55 Kč a po zohlednění uhrazené zálohy ve výši 60 000 Kč žádala úhradu částky 83 556,55 Kč splatných do 13. 11. 2021. Z daňového dokladu ze dne 20. 10. 2021 [číslo] soud zjistil, že žalobkyně fakturovala žalovanému za dodání 1 ks dveří částku 10 836,80 Kč splatnou do 13. 11. 2021. Žalovaný tuto částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy ze dne 4. 4. 2022. <i>5. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.</i> <i>6. Podle § 2610 odst. 1 občanského zákoníku právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.</i> <i>7. Podle § [číslo] dílo je provedeno je-li dokončeno a předáno.</i> 8. Na základě shora učiněných skutkových zjištění a po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je co do jistiny zcela důvodná a co do úroku z prodlení z převážné části. Žalobkyně jako zhotovitel a žalovaný jako objednatel uzavřeli smlouvu na dodávku a montáž dveří do dvou rodinných domů, kterou soud po právní stránce hodnotil jako smlouvu o dílo. Montáž a předání díla bylo dostatečně doloženo předávacími protokoly a dodacím listem a fakturace ceny díla včetně lhůt splatnosti byla doložena předloženými daňovými doklady na celkovou částku 109 066,35 Kč splatných ve druhém pololetí roku 2021. Soud má za prokázané, že žalobkyně provedla pro žalovaného smluvené dílo, spočívající ve zhotovení a montáži dveří do dvou rodinných domů a vzniklo jí tak proto po předání díla právo na zaplacení ceny díla v celkové výši 109 066,35 Kč. Žalobkyni tedy vznikl též nárok na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku, a to ve výši 8,5 % ročně. Prodlení žalovaného nastalo dle tvrzení žalobkyně a předložených faktur u všech tří pohledávek žalobkyně ve druhém pololetí roku 2021. Výše úroku z prodlení tak dle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. činí 8,5 % ročně a nikoliv žalobkyní požadovaných 10,75 % ročně. Nárok žalobkyně na zaplacení 1 300 Kč jako nákladů spojených s uplatněním každé ze tří pohledávek, tedy celkem 3 600 Kč je odůvodněn ustanovením § 3 nařízení vlády 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v rozsahu uvedeném ve výroku I. rozsudku vyhověl a zamítl výrokem II. rozsudku část požadovaného úroku z prodlení, na který nemá žalobkyně nárok. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná a její neúspěch představuje pouze nepatrnou část předmětu řízení, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 508 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 454 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 109 066,35 Kč sestávající z částky 5 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 400 Kč ve výši 3 654 Kč. 10. Lhůta plnění byla ve výroku I. rozsudku i pro náhradu nákladů řízení žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.