20 C 338/2020-171 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne 7. 12. 2020 a doplněným podáním ze dne 8. 2. 2022, domáhala proti žalovanému zaplacení částky 534 216 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 2. 12. 2020 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Částky 478 290 Kč se žalobkyně domáhá z titulu vrácení vyplacených náhrad za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti v období od 6. 11. 2017 do 31. 10. 2018, které měly být žalovanému vyplaceny neprávem, přičemž o této skutečnosti musel vědět. Částky 52 926 Kč se žalobkyně domáhá z důvodu neoprávněně čerpané dovolené za rok 2018 v rozsahu 23 dnů a částky 3 000 Kč se domáhá z titulu vrácení poskytnuté vánoční poukázky v roce 2018. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 20. 9. 2017 utrpěl žalovaný při výkonu práce na prodejně v [obec] úraz, na základě kterého byl od 20. 9. 2017 do 11. 10. 2017 v dočasné pracovní neschopnosti. Následně žalovaný čerpal dovolenou na zotavenou od 12. 10. 2017 do 3. 11. 2017. Poté nastoupil opět na dočasnou pracovní neschopnost, o které ošetřující lékař žalovaného sdělil, že je v příčinné souvislosti s úrazem z 20. 9. 2017. Tato dočasná pracovní neschopnost trvala od 6. 11. 2017 do 31. 10. 2018 (dále též jen následná pracovní neschopnost). Žalobkyně následnou pracovní neschopnost v souvislosti s pracovním úrazem rozporovala a tato otázka byla řešena v řízení vedeném zdejším soudem pod sp.zn. [spisová značka]. Žalobkyně počínaje měsícem prosincem 2017 vyplácela náhradu mzdy za ušlý výdělek ve výši průměrného výdělku v souvislosti s utrpěným pracovním úrazem a to za období následné pracovní neschopnosti. Žalobkyně dále uváděla, že žalovaný byl informován, že ani zákonný pojistitel žalobkyně [právnická osoba] neuznává existenci následné pracovní neschopnosti v souvislosti s pracovním úrazem, že se jednalo o lehký pracovní úraz, který byl bez zásadních následků na poškození zdraví. Dále, že žalovaný vyvíjel od počátku následné pracovní neschopnosti takové aktivity, ze kterých má žalobkyně za to, že žalovaný následnou pracovní neschopnost předstíral a byl si této skutečnosti dobře vědom. Aktivity vyvíjené žalovaným v průběhu následné pracovní neschopnosti jsou podle žalobkyně neslučitelné s tvrzeným poškozením zdraví žalovaného a jeho pracovní neschopností. Jednalo se zejména o docházení do domovské prodejny, kontrolování procesů zaměstnavatele, upozorňování na nefunkčnost těchto procesů a domáhání se zjednání nápravy, obtěžování zaměstnavatele, požadavky, dopisy a dotazy na denní bázi. Žalovaný odmítal poskytnout jak žalobkyni, tak pojišťovně, potřebnou součinnost k likvidaci pojistné události. Odmítal poskytovat lékařské zprávy k průběhu léčení a poškození zdraví a jeho následků. Úmyslně zamlčoval skutečnosti týkající se jeho zdravotního stavu. Žalobkyně se tak dostala do informační nouze a byla povinna odškodňovat pracovní úraz, aniž by jí byly známy skutečnosti týkající se poškození zdraví zaměstnance. Žalobkyně dále uvedla, že žalovanému poskytla za kalendářní rok 2018 dovolenou za kalendářní rok v rozsahu 23 dnů. Jelikož pracovní neschopnost trvala po celý kalendářní rok 2018 a byla vykazována v souvislosti s pracovním úrazem, nedocházelo ke krácení nároku na dovolenou. Pokud by však následná pracovní neschopnost nebyla čerpána jako dočasná pracovní neschopnost v souvislosti s pracovním úrazem, nárok na dovolenou by žalovanému nevznikl. Skutečnost, že následná pracovní neschopnost nebyla v příčinné souvislosti s pracovním úrazem vyplývá z rozhodnutí prvostupňového i odvolacího soudu ve věci vedené zdejším soudem pod sp.zn. [spisová značka] a taktéž ze znaleckého posudku [anonymizováno 5 slov]. Žalobkyně se proto domáhá vrácení vyplacených náhrad mzdy za dovolenou, na kterou žalovanému právo nevzniklo. Dále se žalobkyně domáhá vrácení částky 3 000 Kč, představující poskytnutou vánoční poukázku za rok 2018. Pro vznik tohoto nároku na poskytnutí vánoční poukázky by musel žalovaný v roce 2018 odpracovat předepsané množství směn. Pro účely poskytnutí vánoční poukázky je doba pracovní neschopnosti v důsledku pracovního úrazu považována za výkon práce a započítává se do celkového počtu odpracovaných směn, které jsou podmínkou pro vznik nároku na vánoční poukázku. Protože žalovaný neodpracoval potřebný počet směn a jeho pracovní neschopnost nebyla v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, domáhá se žalobkyně vrácení taktéž poskytnuté vánoční poukázky. 2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí v celém rozsahu. Namítal, že nemohl mít povědomí o tom, že by následná pracovní neschopnost nebyla v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne 20. 9. 2017. Jedná se totiž o odbornou otázku, kterou nemohl sám posoudit. Vycházel přitom z rozhodnutí [celé jméno svědka] a jeho potvrzení, ze kterých vyplývalo, že následná pracovní neschopnost je v příčinné souvislosti s pracovním úrazem. Uvedl také, že neměl tušení, že plnění náhrady za ztrátu na výdělku nebylo žalobkyni refundováno pojišťovnou. K požadavku na vrácení náhrady za řádnou dovolenou uvedl, že o čerpání dovolené nežádal, její čerpání mu bylo nařízeno žalobkyní, ačkoliv s tím nesouhlasil. Uzavřel, že on sám, stejně jako žalobkyně, vycházel z výsledku odborného posouzení ošetřujícího lékaře a nevěděl a ani nemohl vědět o tom, že by na výplatu žalobcem vyplacených částek neměl nárok. Dále namítal, že i pokud by sdělení žalobkyně z dopisu ze dne 8. 8. 2018 o tom, že přetrvávají pochybnosti o příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem a trváním následné pracovní neschopnosti, a že proto jsou veškeré následující platby placeny zálohově, mělo vézt k zániku jeho dobré víry ve vztahu k přijetí vyplacených částek, pak se jeho dobrá víra jistě navrátila poté, co obdržel znalecký posudek MUDr. [jméno] [jméno] ze dne 23. 9. 2018, který potvrzoval, že příčinou následné pracovní neschopnosti byl utrpěný pracovní úraz. Dále upozorňoval na to, že nebyla nikdy zpochybněna důvodnost jeho pracovní neschopnosti, a to ani revizním znaleckým posudkem [anonymizováno], neboť tento posudek pouze uváděl, že důvodem pracovní neschopnosti bylo obecné onemocnění žalovaného. Uváděl také, že pokud dle lékařských zpráv MUDr. [celé jméno svědka] a MUDr. [jméno] byla následná pracovní neschopnost v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, pak sám žalovaný skutečně nevěděl a nemohl vědět o tom, že tomu tak není. 3. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne 20. 9. 2017 utrpěl žalovaný při výkonu práce na prodejně v [obec] úraz, na základě kterého byl v době od 20. 9. 2017 do 11. 10. 2017 v dočasné pracovní neschopnosti, která byla ošetřujícím lékařem žalovaného, [celé jméno svědka], označena jako dočasná pracovní neschopnost v souvislosti s pracovním úrazem. Dále bylo nesporné, že dne 6. 11. 2017 žalovaný nastoupil na dočasnou pracovní neschopnost, u níž bylo ošetřujícím lékařem, [celé jméno svědka], rovněž stanoveno, že vznikla v souvislosti s úrazem ze dne 20. 9. 2017, přičemž tato dočasná pracovní neschopnost trvala do 31. 10. 2018. Také bylo nesporné, že v období od 12. 10. 2017 do 3. 11. 2017, tedy v období mezi první a následnou dočasnou pracovní neschopností byl žalovaný na zahraniční letecké dovolené. Nesporná tvrzení účastníků vzal soud za svá skutková zjištění. 4. Ze spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka], zejména z rozsudku ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] a rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] a dále z posudku [anonymizováno 5 slov] ze dne 3. 2. 2020 soud zjistil, že žalovaný při pracovním úrazu utrpěl [anonymizováno 6 slov] a [anonymizována tři slova]. Úraz nezanechal žádné trvalé následky a dočasná pracovní neschopnost od 6. 11. 2017 nebyla v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne 20. 9. 2017. Dočasná pracovní neschopnost vystavená pro období od 6. 11. 2017 do 31. 10. 2018 byla zapříčiněna obecným onemocněním žalovaného. Shodný znalecký závěr byl obsažen taktéž ve znaleckém posudku doc. MUDr. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [příjmení] ze dne 17. 1. 2019. Pokud tedy ve znaleckého posudku MUDr. [jméno] [jméno] ze dne 23. 9. 2018 bylo uvedeno, že žalovaným popisované bolesti [anonymizováno] mohly být vyvolány přenosem při pádu v oblasti [anonymizována dvě slova] a mohly pak vést k bolestem v této oblasti, jakož i k bolestem přeneseným do [anonymizována tři slova], a že mohly být způsobeny úrazem ze dne 20. 9. 2017, tak tyto závěry byly bezpečně vyvráceny prvními dvěma citovanými posudky. Protože otázkou příčinné souvislosti následné pracovní neschopnosti v období od 6. 11. 2017 do 31. 10. 2018 a pracovního úrazu žalovaného ze dne 20. 9. 2017 se jako předběžnou otázkou zabýval [název soudu] v řízení vedeném pod sp.zn. [spisová značka], vycházel soud z jeho závěrů a rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. V těchto rozhodnutích bylo zjištěno, že neexistuje příčinná souvislost mezi pracovním úrazem žalovaného ze září roku 2017 a ná