Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · § 222 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 222 zákoníku práce stanoví, že zaměstnanci náleží náhrada mzdy nebo platu za dobu čerpání dovolené ve výši průměrného výdělku a za nevyčerpanou dovolenou pouze při skončení pracovního poměru, s výjimkou dodatkové dovolené.
§ 222 Náhrada za dovolenou
(1) Zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.
(2) Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru.
(3) Jestliže vznikne zaměstnanci právo na náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou nebo její část, tato náhrada přísluší ve výši průměrného výdělku.
(4) Zaměstnanec je povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo.
(5) Náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dodatkovou dovolenou není možné poskytnout; tato dovolená musí být vždy vyčerpána, a to přednostně.
Paragraf 222 zákoníku práce stanoví, že zaměstnanci náleží náhrada mzdy nebo platu za dobu čerpání dovolené ve výši průměrného výdělku a za nevyčerpanou dovolenou pouze při skončení pracovního poměru, s výjimkou dodatkové dovolené.
Co to znamená v praxi
Za dny, kdy zaměstnanec čerpá řádnou dovolenou, dostane zaplaceno stejně, jako by pracoval, a to ve výši svého průměrného výdělku.
Pokud zaměstnanec nevyčerpá veškerou dovolenou a jeho pracovní poměr skončí, má právo na finanční náhradu za tuto nevyčerpanou dovolenou.
Náhrada za nevyčerpanou dovolenou při skončení pracovního poměru se rovněž vypočítá z průměrného výdělku zaměstnance.
Dodatková dovolená musí být vždy vyčerpána a nelze za ni získat finanční náhradu.
Na co si dát pozor
Pokud zaměstnanec obdrží náhradu za dovolenou, na kterou později ztratí právo nebo mu právo nevzniklo, je povinen tuto částku vrátit.
Dodatkovou dovolenou nelze proplatit, je nutné ji vždy vyčerpat.