§ 331 zákoník práce – Vrácení neprávem vyplacených částek
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · účinné od 1. 1. 2021 · Pracovní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf stanovuje podmínky, za kterých může zaměstnavatel požadovat zpět peníze, které omylem vyplatil zaměstnanci, a to do tří let od výplaty. Zaměstnavatel může požadovat vrácení peněz pouze tehdy, pokud zaměstnanec věděl, že mu byly vyplaceny nesprávně, nebo to musel předpokládat z okolností. (§ 331 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění účinné od 1. 1. 2021)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel
- Lhůta nebo doba: „…předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let ode dne jejich výplaty.“
- Judikatura: na § 331 odkazuje 64 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 262/2006 Sb.
Vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let ode dne jejich výplaty.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnavatel může požadovat vrácení peněz pouze tehdy, pokud zaměstnanec věděl, že mu byly vyplaceny nesprávně, nebo to musel předpokládat z okolností.
- Pokud zaměstnanec o nesprávnosti výplaty nevěděl a ani ji nemohl předpokládat, zaměstnavatel na vrácení peněz nemá nárok.
- Právo zaměstnavatele na vrácení těchto částek zaniká po třech letech od data jejich výplaty.
Na co si dát pozor
- Důkazní břemeno, že zaměstnanec věděl nebo musel předpokládat nesprávnost výplaty, leží na zaměstnavateli.
- Tříletá lhůta pro uplatnění nároku je prekluzivní, což znamená, že po jejím uplynutí právo zaniká.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 331
Jak soudy aplikují § 331
Dovolacímu soudu takto k řešení předkládá otázky (jak tyto vyplývají z obsahu dovolání), zda peněžité plnění, které žalovaná vyplatila žalobci za výkon ústavní pohotovostní služby, je bezdůvodným obohacením a zda jsou splněny podmínky k jeho vydání zaměstnancem podle § 331 zák. práce.
Dodal, že ustanovení § 331 zákoníku práce na posuzovaný případ nedopadá, protože žalobkyně vyplňovala své docházkové listy vědomě nesprávně a musela si být vědoma toho, že podklady sloužící pro výpočet její mzdy jsou upraveny v její prospěch.
… žalobkyně J. V. buď žádný plat neprávem vyplacen nebyl a žalobkyni žádná majetková újma nevznikla, anebo pro případ, že by snad této zaměstnankyni skutečně byl neprávem plat (či jeho část) vyplacen, musela by se žalobkyně ohledně takového přeplatku vypořádat „právě a jen“ s touto zaměstnankyní ve smyslu ustanovení § 331 zákoníku práce a ohledně provedených odvodů pak s příslušnými orgány veřejné správy s tím, že pokud by tak neučinila, byla by to jen žalobkyně, kdo by za případnou majetkovou újmu odpovídal.
Právní otázky
Související
§ 118a Odpovědnost příjemců dávek důchodového pojišt (Zákon České národní rady o organizaci a )§ 118a „Odpovědnost příjemců dávek důchodového pojiš (Zákon, kterým se mění a doplňují některé)§ 113b (Zákon o služebním poměru příslušníků Sbo)§ 113b (Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č)§ 8 (Zákonné opatření předsednictva Federální)