21 C 341/2022-33 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 1 091,6 Kč a částky 4 000 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že společnost [právnická osoba] (dále jen právní předchůdce žalobkyně) uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat služby elektronických komunikací a zprostředkovávat přístup ke službám třetích stran a žalovaná se za tyto služby zavázala hradit sjednanou cenu. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky (dále jen VOP) poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a ceník právního předchůdce žalobkyně. Právní předchůdce žalobkyně zapůjčil žalované přijímací zařízení, konkrétně modem COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA ([anonymizováno]) a [právnická osoba] PVR HDD USB READY ([číslo])), (dále jen zařízení). Převzetí těchto zařízení žalovaná stvrdila svým podpisem na zakázkovém listu. V důsledku porušení smluvních povinností ze strany žalované právní předchůdce žalobkyně od smlouvy odstoupil upomínkou ze dne [datum]. Žalobkyně po žalované požaduje poplatek za odpojení z důvodu nedoplatku ve výši 500 Kč a cenu za pronájem přijímacích zařízení v celkové výši 591,60 Kč, jelikož žalovaná řádně a včas nehradila vystavená vyúčtování. Konkrétně se jedná o vyúčtování splatné dne [datum], vyúčtování splatné dne [datum], vyúčtování splatné dne [datum], vyúčtování splatné dne [datum] a vyúčtování splatné dne [datum], ve kterých žalobkyně za pronájem zařízení vyúčtovala žalované vždy cenu 140 Kč (2x70 Kč), která byla následně ponížena o částku 108,40 Kč. Dále se jedná o vyúčtování splatné dne [datum], kdy je v tomto řízení nárokována částka 500 Kč za již zmíněný poplatek za odpojení. V důsledku odstoupení od smlouvy, vznikla žalované dle příslušných ustanovení VOP povinnost předmětná zařízení vrátit právnímu předchůdci žalobkyně. Jelikož tak učiněno nebylo, byla žalované vyúčtována dle ceníku smluvní pokuta ve výši 2 000 Kč za nevrácený modem a ve výši 2 000 Kč za nevrácený STB. Žalovaná byla k úhradě dlužných částek vyzvána předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobkyně dovozuje ze skutečnosti, že na ní přešlo veškeré jmění právního předchůdce, jenž zanikl v důsledku fúze sloučením s žalobkyní. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto souhlasila již v podané žalobě, žalovaná se na výzvu soudu ohledně tohoto postupu nevyjádřila, a soud proto podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal její konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě listinných důkazů a obsahu spisu. 4. Soud zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně se zavázala poskytovat žalované tam specifikované služby elektronických komunikací a žalovaná se za tyto zavázala hradit cenu. V souvislosti s tímto pak byla žalované pronajata zařízení, jejichž faktické převzetí žalovanou má soud za prokázané ze zakázkového listu ze dne [datum]. Žalovaná se podpisem smlouvy rovněž zavázala uhradit smluvní pokutu dle ceníku, pokud nevrátí pronajatá přijímací zařízení včas a v pořádku. Z pravidelných měsíčních vyúčtování za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalované byla vyúčtována cena za pronájem zařízení v celkové výši 700 Kč, z vyúčtování ze dne [datum] pak vyplývá, že ke dni [datum] ponížil právní předchůdce žalobkyně pronájem zařízení o částku 108,4 Kč a dále žalované vyúčtoval poplatek za odpojení ve výši 500 Kč. Z upomínky ze dne [datum] má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně odstoupil od smlouvy, neboť žalovaná řádně nehradila vyúčtování za služby. Z ceníku služeb [právnická osoba] účinného od 8. 1. 2018, dostupného na webových stránkách žalobkyně, se pak podává výše smluvních pokut v případě nevrácení zapůjčených zařízení ve výši 2 000 Kč za každé. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby upomínána k úhradě dlužných částek, kdy tato upomínka byla dle předloženého potvrzení odeslána dne [datum]. Aktivní legitimaci žalobkyně má pak soud prokázanou z projektu fúze, který je veden pod sp. zn. [spisová značka] ve sbírce listin žalobkyně u Městského soudu v Praze (veřejně přístupné v obchodním rejstříku), podle kterého veškeré jmění právního předchůdce žalobkyně přešlo ke dni [datum] na žalobkyni. 5. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 6. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém 7. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jejíž součástí bylo i ujednání o nájmu přijímacích zařízení. Žalovaná porušila své smluvní povinnosti, když sjednané nájemné, které jí bylo pravidelně každý měsíc vyúčtováno, neplatila. Soud proto žalobě co do částky 1 091,6 Kč, představující součet dlužných plateb za nájemné vyhověl. Soud žalobu shledal důvodnou i co do požadované smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně platně odstoupil od smlouvy z důvodu neplacení vyúčtování ze strany žalované, čímž této vznikla povinnost vrátit zapůjčená zařízení. Jelikož tak ve lhůtě k tomu stanovené neučinila, vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na zaplacení smluvní pokuty, když tato byla platně sjednaná v samotné smlouvě a její výše byla uvedena v ceníku služeb, jenž byl její součástí. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 5 091,60 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. K aplikaci § 14b a. t. soud uvádí, že žalobkyně, coby mobilní operátor působící v ČR, uplatňuje v civilním sporném řízení opakovaně pohledávky vzniklé z obdobných smluv, kdy se v naprosté většině případů jedná o jednoduché žaloby, ve kterých dochází pouze k zaměňování individuálních údajů a jedná se tedy o žaloby formulářového charakteru. Podmínky aplikace ustanovení § 14b jsou tedy zcela naplněny, když i předmět řízení nedosahuje částky 50 000 Kč. 9. Lhůty k plnění z tohoto rozsudku byly žalované určeny podle ustanovení § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř., jako běžné třídenní. Místo plnění náhrady nákladů řízení pak s odkazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.