34 C 216/2022-18 — Okresní soud Plzeň-město

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný procesní nárok na zaplacení částky 3 776,96 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku jakožto služeb třetích stran a poplatku za pojištění telefonu prodaného žalobkyní žalovanému. 2. Soud vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli dne 20. 1. 2019 smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, dle níž mimo jiné žalobkyně pojistila žalovaného u svého pojistitele pro případ škody či ztráty jeho mobilního telefonu a žalovaný se zavázal platit poplatek za pojištění. Žalobkyně se též zavázala poskytnout žalovanému služby třetích stran, tedy služby, které si žalovaný objedná u třetích osob, žalobkyně je zprostředkuje a jejichž cenu se žalovaný zavázal uhradit přímo žalobkyni. Žalobkyně zprostředkovala žalovanému služby třetích stran vyúčtovány ve fakturách vyjmenovaných v žalobě společně s poplatkem za pojištění. Předžalobní upomínkou vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě žalované sumy a upozornila ho, že nebude-li zaplaceno, obrátí se na soud se žalobou. 3. Po právní stránce soud vyšel z § 7 odst. 1 písm. p) zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, neboť účastníci uzavřeli smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, v ní se žalobkyně jako poskytovatelka zavázala poskytovat žalovanému jako zákazníkovi dohodnuté veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Žalovanému byly tímto způsobem poskytnuty služby, které žalobkyně ve svých VOP označuje jako služby třetích stran, tedy služby, které si žalovaný objednal od třetích subjektů a jejichž cenu se zavázal dle VOP žalobkyně uhradit přímo žalobkyni. Zprostředkování těchto služeb mu poskytla, proto má právo na zaplacení jejich ceny. Oporu ve smluvním ujednání účastníků má též právo na zaplacení poplatků za pojištění. Nezaplatil-li žalovaný ve dnech určených žalobkyní ve vyúčtováních, ocitl se podle § 1968 v prodlení, a proto žalobkyni vzniklo ve smyslu § 1970 o. z. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.