34 C 240/2022-19 — Okresní soud Plzeň-město

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný procesní nárok na zaplacení částky 8 493, 07 s příslušenstvím rozepsaným ve výroku. 2. Soud vzal za prokázané, že dne 26. 6. 2019 [právnická osoba] s.r.o. a žalovaný uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž projevili vůli zavázat se na straně [právnická osoba] s.r.o. dodávat elektřinu žalovanému do odběrného místa [ulice a číslo] v [obec] a zajistit související služby v elektroenergetice a na straně žalovaného zaplatit cenu elektřiny a souvisejících služeb. Za období od 2. 11. 2019 do 30. 6. 2020 dodala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému do daného odběrného místa 2,785 MWh elektrické energie v ceně 10 493,07 Kč, při zohlednění zaplacených záloh ve výši 2 000 Kč zůstalo k úhradě 8 493,07 Kč [právnická osoba] požádala žalovaného o zaplacení fakturou [číslo] v níž určila datum splatnosti na 29. 7. 2020. Ve smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 se [právnická osoba] s.r.o. a žalobkyně dohodly, že [právnická osoba] s.r.o. postoupí na žalobkyni soubor pohledávek, mezi něž byla zařazena též pohledávka vůči žalovanému, a žalobkyně jí za to zaplatí postupní cenu. Dne 2. 6. 2022 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení žalované pohledávky a upozornila ho, že nebude-li dobrovolně zaplaceno, obrátí se na soud se žalobou. 3. Po právní stránce soud vyšel z § 50 odst. 1 energetického zákona ve spojení s § 2079 a násl. o. z., neboť se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu a zajistit související služby v elektroenergetice a žalovaný se zavázal za ně zaplatit cenu elektřiny a souvisejících služeb. Žalovaná pohledávka byla postoupena z původního věřitele, [právnická osoba] s.r.o., na žalobkyni smlouvou podle § 1879 o. z. ve spojení s § 1887 o. z., kdy žalovaná pohledávka je součástí postupovaného souboru. Tím, že žalovaný nezaplatil ve lhůtě určené ve faktuře v souladu s § 1958 odst. 2 o. z., ocitl se podle § 1968 o. z. v prodlení a žalobkyni vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 493,07 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.