36 C 230/2021-114 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město 3. 6. 2021, vedenou pod sp. zn. [spisová značka] a doplněnou podáním ze dne 4. 11. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo uhradit částku 29 593,25 Kč s kapitalizovaným úrokem, zákonným úrokem z prodlení a sjednaným úrokem. Žalobkyně uvedla, že se stala vlastníkem uvedené pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2021, kterou uzavřela se společností [právnická osoba] Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne 6. 9. 2019 smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl žalovanému úvěr 30 000 Kč. Tento měl být uhrazen ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 849 Kč, první splátka byla splatná 25. 4. 2020, splatnost splátek byla stanovena k 25. dni v měsíci. Splátky měly být hrazeny formou inkasa z účtu žalovaného číslo [bankovní účet], žalovaný byl povinný mít v den splatnosti každé splátky na účtu dostatek disponibilních prostředků. Finanční prostředky byly půjčeny za úrok 15,90 % ročně. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, bankou na to byl písemně upozorněn. Následně, v důsledku trvajícího porušení povinností, banka úvěr zesplatnila s účinností 2. 9. 2020, zároveň uplatnila právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty. Na to byl upozorněn žalovaný dopisem z 3. 9. 2020 a byl vyzván k zaplacení zůstatku úvěru. Žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky, ani na to nereagoval. Pohledávka sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši 26 939,32 Kč, kapitalizovaného úroku z úvěru z jistiny úvěru do 2. 9. 2020 ve výši 1 430,91 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 473,93 Kč (0,1 % denně z částky, se kterou byl žalovaný v prodlení), poplatků ve výši 180 Kč za pojištění schopnosti splácet za měsíce 6 – [číslo] vyúčtované dle čl. 2 3 Smlouvy a dále smluvního a zákonného úroku prodlení. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město 16. 6. 2021, původně vedenou pod sp. zn. [spisová značka] a doplněnou podáním ze dne 4. 11. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo uhradit částku 6 925,70 Kč se zákonným úrokem z prodlení a sjednaným úrokem. Žalobkyně uvedla, že se stala vlastníkem uvedené pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2021, kterou uzavřela se společností [právnická osoba] Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne 2. 1. 2019 smlouvu o kontokorentu [číslo]. Kontokorentní úvěr byl žalovanému zřízen k jeho běžnému účtu č. [bankovní účet] a žalovaný byl na základě smlouvy oprávněn čerpat peněžní prostředky na účtu do záporného zůstatku až do částky – 5 000 Kč. Žalovaný se dále zavázal splácet bance úvěr tak, že za období předchozích 3 měsíců zajistí na účtu kreditní obrat ve výši 25 % celkové výše kontokorentu, splátky měly být dle smlouvy hrazeny formou připsání jakékoliv příchozí transakce na účtu. Strany si sjednaly úrok ve výši 19,9 % ročně. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, bankou na to byl písemně upozorněn. Následně, v důsledku trvajícího porušení povinností, banka úvěr zesplatnila s účinností 29. 7. 2020, zároveň uplatnila právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty dle čl. 6 3 písm. b) smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky, ani na to nereagoval. Pohledávka sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši 5 393,85 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 531,85 Kč (0,1 % denně z částky, se kterou byl žalovaný v prodlení) a dále smluvního a zákonného úroku prodlení. Skladba obou pohledávek je detailně popsána v doplnění žalobních tvrzení ze dne 4. 11. 2021 2. Usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 1. 10. 2021, které nabylo právní moci dne 11. 12. 2021, došlo ke spojení obou soudních řízení s tím, že dále budou vedena pod sp. zn. [spisová značka]. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 4. Protože žalobce předložil spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115 a o.s.ř., dotázal se soud účastníku, zda s tímto postupem souhlasí. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy souhlas předpokládal podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval. 5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byly zjištěny následující skutečnosti. Mezi žalovaným a společností [právnická osoba] byla dne 12. 7. 2018 uzavřena rámcová smlouva o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb. Na základě této smlouvy byl zřízen žalovanému běžný účet, spořící účet, žalovaný mohl využívat i dalších bankovních služeb v podobě smlouvy o termínovaném vkladu nebo poskytování investičních služeb. Dne 6. 9. 2019 požádal žalovaný o půjčku návrhem [číslo] kdy se jednalo o částku 30 000 Kč za úrokovou sazbu 15,90 % ročně, RPSN 17,10 %. Půjčka byla navrhována jako bezúčelová s tím, že bude převedena na bankovní účet žalovaného. Dne 6. 9. 2019 byl tento návrh smlouvy bankou akceptován, bylo sjednáno, že žalovaný bude hradit měsíční splátky, včetně pojištění 894 Kč se splatností vždy do patnáctého kalendářního dne v měsíci počínaje 15. 9. 2019. Dodatkem ze dne 10. 3. 2020 sjednaly strany posunutí termínu splatnosti tak, že splátky měly být hrazeny do 25. dne v měsíci. Součástí smluvních ujednání byly i obchodní podmínky, jejichž součástí je ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužné částky v případě prodlení žalovaného s platbami, povinnost hradit smluvní pokutu vyplývá i z čl. 6 písm. b) smlouvy o půjčce. Dopisem ze dne 10. 8. 2020 byl žalovaný vyzván právním předchůdcem žalobkyně o úhradě pohledávky po splatnosti. Dopisem ze dne 2. 9. 2020 oznámila [právnická osoba] žalovanému zesplatnění úvěru s odkazem na čl. 7 produktových obchodních podmínek, a to pro dlouhodobé nesplácení finančních závazků. K 2. 9. 2020 byl dluh vyčíslen na částku 28 939,32 Kč, když jistina představovala 26 939,32 Kč, komerční úrok 1 430,91 Kč a ostatní poplatky 180 Kč. Návrhem na uzavření smlouvy o kontokorentu ze dne 2. 1. 2019 požádal žalovaný banku o kontokorent ve výši 5 000 Kč s úrokem 19. 9 % ročně. V návrhu jsou popsány podmínky čerpání této služby, které korespondují se žalobní tvrzeními. Banka akceptovala žádost žalovaného o kontokorent akceptací [číslo] ze dne 2. 1. 2019. Žalovaný byl opakovaně vyzýván bankou k vyrovnání konktokorentního účtu s upozorněním, že v opačném případě, dojde k zesplatnění. Tak se následně i stalo, když banka zesplatila kontokorent ke dni 29. 7. 2020. Aktivní legimace žalobkyně vyplývá z postupní smlouvy ze dne 17. 3. 2021, příloh k postupní smlouvě a potvrzení o zaplacení úplaty. Dopisem ze dne 1. 4. 2021 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalovaný byl rovněž v oznámení o postoupení pohledávky vyrozuměn o výších jeho dluhu. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky právním zástupcem žalobkyně dopisem ze 13. 5. 2021, kde mu byla stanovena dodatečná lhůta k plnění do 28. 5. 2021, byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky. Přehled splácení byl soudu předložen v podobě výpisů z bankovního účtu žalovaného počínaje červencem 2018 a konče únorem 2021, kde je zřejmá, že žalovaný se dostal do prodlení se splátkami, je zde zřejmé i na čerpání půjčky (v den 6. 9. 2019), jakož i skutečnost, že se žalovaný porušil podmínky kontokorentu. Co se týče smluvní pokuty, ta je upravena v bodě 7.2 obchodních podmínek je sjednána v sazbě 0,1 % denně z částky, ohledně které je klient v prodlení. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. <i>6. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>8. Podle § 2048 občanského zákoníku platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená.</i> 10. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že nárok žalobce je zcela důvodný. Soud má za prokázané, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byly platně uzavřeny úvěrové smlouvy, na základě které bylo žalovanému poskytnuto 30 000 Kč bez určení účelu využití/bylo mu umožněno záporné přečerpání bankovního účtu. Smlouvy o úvěru byly shledán