36 C 306/2021-72 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 92 740 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne 11. 10. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 71 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s efektivní úrokovou sazbou 109,4 % ročně, a to v 18 měsíčních splátkách po 6 732 Kč splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje listopadem 2018. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut podle článku 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč, jelikož si strany sjednaly právo žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaný octne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyně tak požaduje zaplacení dvou smluvních pokut u splátek [číslo]. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného podle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 400 Kč, jelikož podle smlouvy žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u níž se žalovaný octne v prodlení o délce 15 dnů. V důsledku prodlení žalovaného se splácením došlo k zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6.3 smlouvy k datu 24. 10. 2019. Podle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré nesplacené úroky staly součástí nové jistiny úvěru a novou jistinou tak byla částka 56 840,52 Kč. Podle bodu 6.5 smlouvy jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Dlužná částka ve výši 92 740 Kč tedy sestává z„ nové“ dlužné jistiny ve výši 56 840,52 Kč, smluvní pokuty dle bodu 6. 1. smlouvy ve výši 998 Kč a nákladů dle bodu 6. 2 smlouvy ve výši 400 Kč a smluvní pokuty dle bodu 6. 5 smlouvy v kapitalizované výši 34 502 Kč, dále se žalobkyně domáhá po žalovaném přiznání úroku z úvěru ve výši 76,23 % ročně z částky 55 364,89 Kč jdoucím od 26. 10. 2019 do zaplacení, do maximální částky úroku ve výši 145 411 Kč, a zákonných úroků z prodlení. Žalovaný na dlužnou částku uhradil do doby zesplatnění částku ve výši 40 392 Kč a po zesplatnění uhradil: částku ve výši 500 Kč ze dne 12. 3. 2020, částku ve výši 550 Kč ze dne 26. 5. 2020, částku ve výši 510 Kč ze dne 12. 6. 2020, částku ve výši 510 Kč ze dne 13. 7. 2020, částku ve výši 510 Kč ze den 12. 8. 2020, částku ve výši 510 Kč ze dne 10. 9. 2020, částku ve výši 510 Kč ze dne 19. 10. 2020, částku ve výši 510 Kč ze dne 16. 11. 2020, částku ve výši 510 Kč ze dne 11. 12. 2020, částku ve výši 510 Kč ze dne 14. 1. 2021, částku ve výši 510 Kč ze dne 15. 2. 2021, částku ve výši 500 Kč ze dne 12. 3. 2021, částku ve výši 510 Kč ze dne 27. 4. 2021, částku ve výši 100 Kč ze dne 14. 5. 2021, částku ve výši 500 Kč ze den 14. 6. 2021, částku ve výši 500 Kč ze dne 16. 7. 2021, částku ve výši 100 Kč ze dne 16. 8. 2021, částku ve výši 100 Kč ze dne 7. 9. 2021 a částku ve výši 500 Kč ze dne 11. 10. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, listiny mu byly doručovány v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. 3. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den 11. 2. 2022, ke kterému se žalovaný bez omluvy a bez důvodné žádosti o odročení jednání nedostavil, soud proto postupoval v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. 4. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Účastníci tohoto řízení uzavřeli dne 11. 10. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 71 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v 18 měsíčních splátkách po 6 732 Kč vždy ke každému 20. dni příslušného měsíce. Strany se dohodly na úrokové sazbě 109,4 % ročně. Strany si dále dohodly smluvní pokuty v bodě 6. 1 a 6. 5 smlouvy o úvěru, kterých se domáhá žalobkyně v tomto řízení, tj. smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou opožděnou splátku a 0,1 % denně z dlužné jistiny ode dne zesplatnění do úplného zaplacení a povinnost žalovaného nahradit žalobkyni účelně vynaložené náklady v případě prodlení s každou splátkou ve výši 200 Kč (úvěrová smlouva, předsmluvní formulář, hodnocení klienta, prohlášení klientů, výpis z registru [příjmení], oznámení o schválení úvěru ze dne 24. 10. 2019, splátkový kalendář, karta klienta). Úvěr byl žalovanému vyplacen dne 12. 10. 2018 na jím ve smlouvě uvedený bankovní účet, jak vyplývá z dokladu o vyplacení úvěru a potvrzení banky ze dne 4. 1. 2022. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k zaplacení dlužné částky (výzvy k zaplacení ze dne 20. 9. 2019, 21. 10. 2019, 18. 4. 2019), přičemž mezi stranami došlo i k odkladu splátek (splátkový kalendář ze dne 18. 4. 2019). Následně žalobkyně zesplatnila ke dni 24. 10. 2019 úvěr (oznámení ze dne 21. 10. 2019). Předžalobní upomínkou ze dne 6. 10. 2021 byl žalovaný vyzván žalobkyní k zaplacení dlužné částky. Podle systému časových řad [příjmení] dostupných na www.cnb.cz činila průměrná úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v říjnu 2018 v rozmezí od jednoho roku do pěti let včetně 7,88 % ročně. <i>5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „O. Z.“) občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle § 2048 O. Z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.</i> <i>7. Podle § 1970 O. Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb.; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená.</i> <i>8. Podle § [číslo] odst. 1, 2 O. Z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>9. Podle § 580 O. Z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>10. Podle § 588 O. Z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> 11. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je jen částečně důvodný, a to pokud jde o částku 22 158 Kč, která představuje dlužnou jistinu po odečtení částečných plateb žalovaného (40 392 Kč před zesplatněním a 8 450 Kč po zesplatnění úvěru). Strany neuzavřely platně smlouvu o úvěru podle § 2395 O. Z., jelikož za situace, kdy sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v říjnu 2018 při spotřebě v rozmezí od jednoho roku do pěti let včetně činila 7,88 % ročně, je ujednání stran o efektivní úrokové sazbě ve výši 109,4 % ročně, nemravné podle § 580 OZ, k němuž soud přihlíží z úřední povinnosti podle § 588 OZ (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004 publikované v časopise Soudní judikatura pod číslem 13/2005). Ujednání o úroku je totiž esenciální náležitostí smlouvy o úvěru, bez níž úvěrová smlouva jako celek nemůže být platná, a v tomto případě tak nelze aplikovat ustanovení § 575 ani § 576 O. Z. V tomto kontextu nutno podotknout, že ke shodným závěrům dospěl i [název soudu] v řízeních pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]. Neplatnost smlouvy je navíc dále umocněna ujednáním ve smlouvě o smluvních pokutách, které byly rovněž sjednány v nezanedbatelné výši. Nebyla-li smlouva uzavřena platně, nicméně žalobkyni se podařilo prokázat, že žalovanému poskytla na jím ve smlouvě uvedený bankovní účet peněžní prostředky ve výši 71 000 Kč a sdělila mu v četných výzvách, že požaduje, aby minimálně tyto prostředky byly vráceny ve sjednané lhůtě, bylo žalobě vyhověno pouze v té části, která odpovídá nevrácené jistině. Na straně žalovaného totiž došlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 O. Z., jelikož obdržel plnění bez právního důvodu s ohledem na neplatnost smlouvy a v souladu s § 2991 odst. 1 O. Z. je tak povinen toto bezdůvodné obohacení vrátit, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1970 O. Z. ve spojení s § 2 nařízení vlád