38 C 218/2022-19 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se domáhal žalobou podanou u zdejšího soudu dne 28. 3. 2022 vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci 15 292 Kč s příslušenstvím a povinnost nahradit vzniklé náklady řízení. Žalobu odůvodnil žalobce tím, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je bytový dům [adresa] na adrese [ulice] č. or. [anonymizováno] [adresa] v [obec] a žalovaná se žalobcem uzavřela dne [datum] nájemní smlouvu č. [rok] [číslo], jejímž předmětem byl byt [číslo] s příslušenstvím nacházející se v IV. nadzemním podlaží tohoto domu. Nájemní vztah byl omezen dobou určitou do 31. 3. 2016 s automatickým prodlužováním, pokud nebude ve lhůtě 30 dní předem sděleno pronajímatelem, že na ukončení nájemního vztahu trvá. Žalobce zaslal v červenci 2019 žalované oznámení, že žalobce trvá na ukončení nájemního vztahu a vyklizení bytu, nájemní vztah k bytu tak skončil ke dni 30. 9. 2019. K předání bytu žalovanou došlo dne 30. 6. 2020 (v průběhu řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]). V období od 1. 10. 2019 do 30. 6. 2020 užívala žalovaná byt bez právního důvodu. Žalobce se v několika řízeních vedených zdejším soudem již domáhal peněžitých nároků po žalované, a to v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] \ EPR [číslo], tato předmětem těchto řízení však byli nároky z jiného právního důvodu. Předmětem tohoto řízení je nedoplatek na vyúčtování služeb za rok 2020 ve výši 15 292 Kč, který byl splatný dne 31. 8. 2021. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala pasivní. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V daném případě žalobce i žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřili, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jejich konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Soud zjistil následující skutkový stav. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je vlastníkem pozemku p. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek], část [územní celek], jehož součástí je dům [adresa]. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce uzavřel se žalovanou nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl byt [číslo] umístěný ve IV. NP předmětného domu na dobu určitou do 31. 3. 2016. Ze stejné smlouvy pak plyne, že při pasivitě žalobce dochází k automatickému opětovnému prodloužení nájemního vztahu o 6 měsíců. Z oznámení žalobce ze dne 4. 7. 2019 plyne, že žalobce jako pronajímatel vyzývá žalovanou k předání vyklizeného bytu do 30. 9. 2019, neboť s ohledem na porušování povinností žalované a neplacení nájemného nemá zájem na dalším trvání nájemního vztahu. Oznámení bylo žalované vhozeno do schránky dne 23. 7. 2019. Protokolem o převzetí bytu je prokázáno, že byt byl žalovaným žalobci předán dne 30. 6. 2020. Listinou nazvanou vyúčtování služeb pak byl za rok 2020 (resp. do 30. 6. 2020) prokázán nedoplatek na vyúčtování ve výši 15 292 Kč, listina byla doručena dle doložené doručenky žalovanému dne 27. 4. 2021. Žalovaná byla žalobcem vyzvána k zaplacení též předžalobní upomínkou ze dne 2. 12. 2021. <i>5. Podle § 2201 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> <i>6. Podle § 2295 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.</i> <i>7. Podle § 2247 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.</i> <i>8. Podle § 7 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.</i> <i>9. Podle § 2992 Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 10. Soud tedy dospěl k závěru, že bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl nájemní vztah a ten trval až do 30. 9. 2019, kdy zanikl dle § 2285 OZ a čl. VIII odstavec 1 nájemní smlouvy s ohledem na výzvu žalobce k vyklizení a předání bytu. Byt byl předán žalobci až dne 30. 6. 2020. Žalovaná je tak povinna za skutečně spotřebované služby v roce 2020 v období, po které byt i bez existence právního titulu užívala, částku ve výši 15 292 Kč. Soud proto žalobě v této jistině vyhověl. Rovněž důvodným je požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení, který opírá o ustanovení § 1968 OZ a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení pak dne 1. 9. 2021, kdy uplynula splatnost doručeného a řádně vystaveného vyúčtování. 11. Lhůta pro zaplacení byla stanovena dle § 160 o.s.ř. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 292 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 13. Vzhledem k tomu, že soudní poplatek byl zaplacen dvakrát, a to v řízení o vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 800 Kč a následně po převedení pod civilní spisovou značku na základě výzvy ve výši 1 000 Kč, byť poplatková povinnost vznikla jen ve výši 800 Kč dle položky 2 bod 1. písmeno b) Sazebníku, částka 1000 Kč, která byla žalobkyní zaplacena dne 3. 8. 2022 tak představuje přeplatek soudního poplatku. O jeho vrácení soud rozhodl v souladu s § 10 odstavec 1 zákona č. 549/1991 Sb. v platném znění a vyzval žalobkyni ke sdělení platebních údajů.