39 C 145/2020-57 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem doručeným Okresnímu soudu Plzeň - město dne 10. 6. 2020 se manželka domáhala rozvodu svého manželství. Návrh byl odůvodněn tím, že manželství bylo uzavřeno dne [datum], u manžela se jednalo o druhé manželství, u manželky o první. Poslední společné bydliště bylo na adrese [adresa]. Manželka uvedla, že manželství se rozpadlo, protože se objevily neshody, manžel pil a mlátil ji. Z manželství se narodil [datum] syn [jméno], o jeho poměrech bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město sp. zn. [spisová značka]. Manžel se k návrhu připojil při jednání dne 30. 6. 2020, uvedl, že se chce rozvést okamžitě. 2. Soud posoudil návrh účastníků jako tzv. společný návrh ve smyslu ustanovení § 384 odst. 1 zák. [číslo]. 3. Při přípravě jednání bylo zjištěno, že Okresní soud Plzeň-město rozhodl o úpravě poměrů pro dobu po rozvodu u nezletilého [jméno] [příjmení], nebyly však upraveny poměry nezletilého [jméno] [příjmení], [datum narození], který má jako otce v rodném listě zapsán manžela, byť oba účastníci shodně uvedli, že [anonymizováno] otcem je [jméno] [příjmení], který je otcem i dalšího syna manželky [jméno]. Ten má ale v rodném listě po řízení o popření otcovství zapsán [jméno] [příjmení] jako svého otce. S ohledem na to, že nebyly upraveny pro dobu po rozvodu manželství ke druhému synovi, soud řízení přerušil nejprve usnesením ze dne 30. 6. 2020, č.j. 39 C 145/2020 – 24, následně pak usnesením ze dne 16. 3. 2021, č.j. 39 C 145/2020 – 41. 4. Z oddacího listu ze dne [datum] bylo zjištěno, že v knize manželství [příjmení] úřadu Městského obvodu [obec a číslo] je ve svazku [anonymizováno], ročník [rok] na str. [anonymizováno] pod pořadovým [číslo] zapsáno manželství [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] uzavřené dne [datum]. Manžel vstupoval do manželství jako rozvedený, manželka jako svobodná. Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 9. 11. 2016, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci 6. 1. 2017, byla schválena dohoda rodičů, podle které se nezletilý [jméno] svěřuje do výchovy a výživy matky pro dobu do rozvodu i po rozvodu manželství, otec se zavázal hradit výživné. Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 29. 9. 2021, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci 1. 12. 2021, byl nezletilý [jméno] svěřen pro dobu do rozvodu i po rozvodu manželství rodičů do výchovy matky, otci bylo uloženo hradit výživné. 5. Manželka ve své výpovědi uvedla, že manželství nebylo spokojené, manžel byl ji i syna. V srpnu 2016 se odstěhovala do azylového domu, od té doby se s manželem nestýká, nehospodaří spolu. Ona následně navázala vztah s [jméno] [příjmení], se kterým má dvě děti, byť [jméno] má v rodném listu ještě zapsaného manžela. Bude řešit popření otcovství. Aktuálně ale nežije ani s tímto mužem. Manžel uvedl, že rozhodně nechce v manželství setrvat, jsou od sebe 6 let, manželka má dvě děti s někým jiným, on na ně ještě musí platit. Další důkazy prováděny nebyly. 6. Podle § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., obč. zák. může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 7. Soud konstatuje, že nebylo třeba provádět žádné zásadní dokazování, aby bylo zřejmé, že manželství je hluboce a trvale rozvráceno. Interakce manželů v jednací síni byla tak vypjatá, že oba byli opakovaně upozorněni na možnost uložení pořádkové pokuty. Doba vzájemného odloučení (od srpna 2016) je dostatečným ukazatelem toho, že manželství nefunguje a fungovat nebude, tím méně pak při úvaze, že za dobu odloučení porodila manželka další dvě děti ze vztahu s jiným mužem. Naplnění podmínek § 755 občanského zákoníku je zcela zjevné, proto bylo manželství rozvedeno. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zák. č. 292/2013 Sb., podle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu, dále pak v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. 9. Ve výroku III rozhodl soud o osvobození manželky od zbytku soudního poplatku. Při podání návrhu zaplatila manželka 1 000 Kč, opakovaně jí byla ukládána povinnost soudní poplatek doplatit, což manželka neučinila. Při jednání soudu dne 6. 1. 2022 uvedla, že nemá finanční prostředky, je na rodičovské dovolené s nejmladším synem, kterému jsou 2 roky, dalším synům je 4 a 7 let. Pobírá jen rodičovský příspěvek 6 986 Kč, přídavky na děti 3 500 Kč a příspěvek na bydlení 6 054 Kč. Teď žádá o vyplácení zálohového výživného, protože jí není otci řádně hrazeno. Soud toto vyjádření pochopil jako žádost o osvobození od soudních poplatků a s ohledem na majetkové poměry manželku osvobodil co do 50%, tedy tak, aby nemusel být doplacen nedoplatek soudního poplatku.