39 C 279/2021-20 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město 10. 11. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo uhradit částky 5 217,91 Kč a 5 872,20 Kč, včetně úroků z prodlení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je obchodní společností, předmětem jejíž podnikatelské činnosti je distribuce plynu. Nejedná se o obchodníka s plynem. Dochází-li k odběru plynu v odběrném místě i po ukončení smluvního vztahu mezi obchodníkem s plynem a odběratelem, jedná se o neoprávněný odběr podle § 74 odst. 1 písm. a), energetického zákona, dále se jedná podle § 74 odst. 4 písm. a) energetického zákona o neoprávněnou distribuci plynu. Neoprávněnou distribucí plynu vzniká provozovateli distribuční soustavy škoda. Žalovaná původně odebírala plyn na základě smlouvy uzavřené se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Pro neplnění platebních povinností obchodník od smluvního vztahu odstoupil. 23. 10. 2020 požádal obchodník s plynem o přerušení dodávky plynu do odběrného místa na adrese [adresa], a to k datu 29. 10. 2020. Žalobce se neúspěšně pokusil demontovat plynoměr [číslo] který je v odběrném místě osazen. Po 14 dnech od neúspěšného pokusu o demontáž dochází automaticky k ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu do daného odběrného místa a nastává neoprávněný odběr, pokud odběratel v odběru plynu pokračuje. Žalovaná byla na neoprávněný odběr upozorněna oznámením z 23. 11. 2020 Smlouva zanikla 18. 11. 2020, od 19. 11. 2020 tedy docházelo k neoprávněnému odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu. Množství neoprávněně odebraného plynu vyplývá z rozdílu mezi stavem plynoměru v odběrném místě ke čtrnáctému pracovnímu dni od požadovaného dne přerušení distribuce tepla, tedy od 18. 11. 2020, a koncovým stavem plynoměru. Koncový stav plynoměru byl stanoven automatickým propočtem pro nepřípustnost nepřístupnost plynoměru podle § 5 odst. 4 vyhlášky č. 108/2011 Sb. Za období od 19. 11. 2020 do 27. 1. 2021 bylo zjištěno 334,79 m³ neoprávněně odebraného plynu. Tato částka byla vyúčtována fakturou [číslo] na částku 5 217,91 Kč splatnou 15. 3. 2021. Protože plyn byl odebírán i nadále, byla za další období od 28. 1. 2021 do 25. 2. 2021 vyúčtována platba 5 872,20 Kč se splatností 15. 3. 2021, když fakturou [číslo] bylo vyúčtováno 264,3 m³ plynu, kdy 25. 2. 2021 se podařilo odečíst stav plynoměru. Žalovaná nereagovala na zaslané upomínky. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, vydaný platební rozkaz musel být pro jeho nedoručení zrušen. 2. Protože žalobkyně předložila spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115 a o.s.ř., dotázal se soud účastníku, zda s tímto postupem souhlasí. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě nevyjádřil (žalobkyně vyjádřila souhlas již v podané žalobě), soud tedy souhlas předpokládal podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval. 3. Z předložených listin bylo zjištěno, že obchodník s plynem zaslal prostřednictvím formuláře žalobkyni žádost o přerušení dodávky plynu do odběrného místa [adresa]. Uvedl, že zákazník měl uzavřenou smlouvu o sdružených službách dodávky plynu od 23. 3. 2013. Obchodník však uvedl, že žalovaná neplatí dodávky plynu, a proto požádal o přerušení dodávek od 29. 10. 2020. Konstatuje se, že nebylo možné dodávku plynu přerušit, neboť bylo nepřístupné měřidlo (žádost o přerušení dodávky plynu). Dopisem z 23. 11. 2020 byla žalovaná informována o tom, že má být dodávka plynu přerušena. Protože nebylo možné demontovat plynoměr, účinky ukončení dodávky plynu nastaly 18. 11. 2020, od tohoto data je plyn odebírán neoprávněně. Žalovaná byla vyzvána, aby umožnila demontáž plynoměru 1. 12. 2020 a byla upozorněna na to, že bude povinna hradit vzniklou škodu. Z protokolu o demontáži bylo zjištěno, že 3. 11. 2020 se uskutečnil pokus demontovat plynoměr, podle sdělení pracovníka však nebyla žalovaná na místě přítomna a nebylo možné plynoměr odejmout. Stejně tak byl neúspěšný pokus 1. 12. 2020, kdy z fotodokumentace vyplývá, že plynoměr je umístěn za uzamčenou brankou. Podle dalšího protokolu se plynoměru podařilo demontovat 25. 2. 2021 za účasti nového zákazníka, kdy byl ověřen konečný stav plynoměru 5 510 m³. Fakturou [číslo] byl žalované vyúčtován neoprávněný odběr plynu za období od 19. 11. 2020 do 27. 1. 2021 částkou 5 217,91 Kč se splatností 15. 3. 2021. Dlužná částka byla vyúčtována s tím, že počáteční stav měřidla byl 4 916 m³, konečný pak 5 248 m³. Fakturou [číslo] byl žalované vyúčtován neoprávněný odběr plynu za období od 28. 1. 2021 do 25. 2. 2021, kdy byl ověřen stav plynoměru již konkrétním odečtem a s koncovým stavem plynoměru 5 510 m³ bylo účtováno celkem 262 m³ konečné spotřeby. Faktura byla splatná také 15. 3. 2021. Žalovaná byla opakovaně upomínána o uhrazení těchto daňových dokladů, naposledy upomínkou ze dne 19. 4. 2021, která byla zasílána doporučeně. Poslední výzvu k úhradě pak činil právní zástupce žalobkyně 13. 7. 2021 před podáním žaloby. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 4. Podle § 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, je neoprávněným odběrem plynu odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu. Podle § 74 odst. 2 citovaného zákona při neoprávněném odběru plynu je zákazník povinen uhradit skutečně vzniklou škodu. Nelze-li již vzniklou škodu prokazatelně stanovit, je náhrada škody vypočtena podle pravidel provozu. 5. Z předložených listinných důkazů má soud za zjištěné, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. Bylo prokázáno, že žalovaná na základě uzavřené smlouvy se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], odebírala plyn na adrese [adresa] Smlouva byla ukončena pro neplnění podmínek k 18. 11. 2020, když předtím byla žalovaná opakovaně upozorněna na neplnění podmínek a na možnost přerušení dodávky plynu. Smlouva byla ukončena po uplynutí stanovené lhůty po marném pokusu odpojit zařízení pro odběr plynu. Výše požadované náhrady škody odpovídá listinným důkazům, kdy soudu byly předloženy doklady o konečném odečtu plynoměru i počátečním stavu, který byl též zdůvodněn. Žalované byly tedy vystaveny celkem 2 faktury, z nichž ani jednu podle tvrzení žalobkyně žalovaná neuhradila. Žalovaná neuplatnila žádná tvrzení, která by měla směřovat k obraně proti žalobnímu nároku. Soud tedy shledal nárok na náhradu škody zcela důvodným a žalobě vyhověl. Důvodným shledal soud také požadavek na zaplacení úroku z prodlení, zde odkazuje na ustanovení § 1970 občanského zákoníku, kdy do prodlení se žalovaná dostala po uplynutí lhůty splatnosti uvedená v obou fakturách, kdy je shodně uváděna splatnost do 15. 3. 2021. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle paragrafu 142 odst. 1 o. s. ř.. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má tedy právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení, která činí 7 624,40 Kč. Jedná se o 3 úkony právní služby po 1 580 Kč, 3 paušální náhrady po 300 Kč a DPH 21 %, vše dle vyhlášky č. 177/1996 Sb.. Náhrada nákladů řízení dále navyšována o zaplacený soudní poplatek 800 Kč. 7. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle paragrafu 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., žalované bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.