12 C 113/2023-19 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem ze dne [datum] se navrhovatel domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by nadále [celé jméno osvojence], [datum narození], a [celé jméno osvojence], [datum narození], synové [jméno] [příjmení], dříve [příjmení], roz. [anonymizováno], a [jméno] [celé jméno osvojence], byli osvojenci [celé jméno osvojitele], [datum narození]. 2. Návrh byl odůvodněn tím, že pan [celé jméno osvojitele] zná osvojence již dlouhou dobu a od roku [rok] o ně také pečuje a do doby jejich odstěhování s nimi žil ve společné domácnosti. Pan [celé jméno osvojitele] si dne [datum] vzal za manželku matku [jméno] a [celé jméno osvojence], paní [jméno] [příjmení], [datum narození], se kterou dosud žije a vede s ní společnou domácnost. Pan [celé jméno osvojitele] se o [jméno] i [jméno] staral ve společné domácnosti se svojí manželkou, finančně je podporoval, chová se k nim jako jejich otec po více než 30 let. [jméno] dokonce převedl svůj byt. Po narození vnoučat se pan [celé jméno osvojitele] stará jako dědeček, pravidelně vnukům přispívá, rovněž platí i některé společné dovolené. Pan [celé jméno osvojitele] vnuky významně podporuje i při studiu. Vnoučata pana [celé jméno osvojitele] nazývají„ dědečku“. Sám navrhovatel je již v důchodu, stejně jako jeho manželka, matka obou osvojenců, paní [jméno] [příjmení]. Biologický otec pan [jméno] [celé jméno osvojence] zemřel dne [datum] Pan [celé jméno osvojitele] nemá žádné potomky. Osvojence vychovával jako své vlastní syny, k jejich dětem se chová jako k vlastním vnoučatům. Má zájem o právní vazbu s oběma osvojenci, neboť on i jeho manželka jsou již pokročilého věku a navrhovatel chce mít jistotu, že současné rodinné vazby budou stvrzeny právními vztahy. Oba osvojenci tuto situaci chápou a s osvojením souhlasí. Navrhovatel si je vědom té situace, že osvojenci jsou již zletilí a pokročilého věku. Nicméně osvojení má pro něj velký význam a osvojenci s ním souhlasím. 3. Při nařízeném jednání soud vyslechl osvojence i jejich potomky. 4. [celé jméno osvojence] uvedl, že plně souhlasí s podaným návrhem, osvojitele zná zhruba 30 let, kdy mu bylo nějakých 18 let. Navrhovatel se podílel na jeho péči, rok určitě spolu byli ve společné domácnosti, když následně přerušil vysokou školu a šel pracovat a osamostatnil se. Dokonce od navrhovatele dostal následně i byt. Navrhovatele vnímá tak, že určitě synové mu říkají dědo, on sám s bratrem mu říkají„ orle“. Vztahy mají vysoce nadstandardní. Podílel se i samozřejmě na jeho péči. 5. [celé jméno osvojence] uvedl, že souhlasí s podaným návrhem. Navrhovatele poznal cca ve svých 15-ti letech, tzn. zhruba před 35-ti lety, když navrhovatel začal žít ve společné domácnosti spolu s jeho matkou. Samozřejmě vztah měl určitý vývoj, bylo to v jeho teenegerovských letech, takže to spíš vnímal, jako že se to tak stalo. Následně se samozřejmě odstěhoval se svojí manželkou, a když pak měli děti, tak už to byl klasický vztah, jako k dědovi, a ten vztah byl již nadále standardní. Jeho děti mají k navrhovateli klasický vztah jako k prarodiči, probíhají standardní věci, jako dovolené, hlídání, péče o děti, celá rodina se setkává, kapesné apod., takže ten vztah je naprosto normální. Osvojenec i zná rodinu navrhovatele, byly dokonce u jeho sestry ve [anonymizováno]. Osvojenec uvádí, že znal rodiče navrhovatele a velmi často se navštěvovali. 6. [celé jméno osvojence] ml. uvedl, že navrhovatele vždycky vnímal jako vlastního dědu. Měl s ním klasický vztah, to znamená společné dovolené, hlídání, kapesné. Byl pro něj i určitý vzor a vždycky jej podporovali, kdykoliv co chtěl dělat. S osvojením souhlasí. Uvádí, že o tom, že navrhovatel není jeho pravý dědeček, tak se dozvěděl spíše náhodou, vždycky vnímal vztah jeho otce k dědečkovi, jako opravdový. 7. [celé jméno osvojence] uvedl, že souhlasí s osvojením, přičemž jeho výpověď je shodná jako bratrance [jméno]. Od malička prostě vnímá navrhovatele jako svého dědu. Byly tam samozřejmě společné dovolené, hlídání, navštěvují se často i do dneška. 8. [celé jméno osvojence] uvedl, že souhlasí s osvojením. Vztah samozřejmě vnímá jako ke svému pravému dědovi, podílel se na jeho péči, na hlídání, pomohl mu vycestovat do zahraničí, mohl studovat na vysoké škole, pracovat v [země] nebo v [anonymizováno], strávili spolu nespočet dovolených. Vztah k navrhovateli je velmi blízký, navíc bydlí velmi blízko sebe, takže se prakticky navštěvují na každodenní bázi. 9. Soud provedl k důkazu následující listinné důkazy. 10. Z rodných listů [jméno], [datum narození], a [celé jméno osvojence], [datum narození], soud zjistil, že dosud na místě otce je zapsán [jméno] [celé jméno osvojence], [datum narození]. Matka je označena jako [jméno] [příjmení], roz. [anonymizováno], [datum narození]. 11. Z oddacího listu [anonymizováno] [obec a číslo] soud zjistil, že dne [datum] uzavřeli navrhovatel a matka osvojenců manželství. 12. Dle úmrtního listu pan [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřel dne [datum]. 13. Dle § 847 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) zletilého lze osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti, nebo osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. 14. Dle § 847 odst. 3 o. z. ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně. 1. Dle § 833 o. z. osvojením zaniká příbuzenský poměr mezi osvojencem a původní rodinou, jakož i práva a povinnosti z tohoto poměru vyplývající. Zanikají také práva a povinnosti opatrovníka, popřípadě poručníka, který byl jmenován, aby za rodiče tato práva a povinnosti vykonával. 2. Dle § 850 odst. 2 o. z. trvá-li manželství osvojovaného, může být osvojen jen se souhlasem svého manžela. Nemůže-li manžel dát souhlas proto, že není plně svéprávný, nebo je-li opatření jeho souhlasu spojeno s těžko překonatelnou překážkou, soud zvlášť posoudí, zda osvojení není v rozporu s oprávněnými zájmy tohoto manžela, popřípadě dalších členů rodiny. 3. Dle § 852 o. z. osvojení má právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas. 4. V daném případě soud dospěl k závěru, že došlo ke splnění zákonných podmínek, za kterých je možné osvojit zletilé dítě ve smyslu § 846 a následujících občanského zákoníku. 5. Především je nutné zmínit vztah mezi osvojitelem a oběma osvojenci, stejně tak jejich dětmi. Soud má za to, že tvoří jednolité rodinné společenství, kdy je samozřejmě jasné, že každý bydlí zvlášť, mají své zájmy či koníčky, práci či studium, ale dohromady tvoří jednu rodinu s idylickými vztahy. Vztah mezi osvojitelem a osvojencem se postupně vyvíjel až do současné podoby, kdy pro oba osvojence je to především„ pravý“ dědeček jejich dětí, mají s ním nadstandardní vztahy a chápou důvody osvojitele pro tak závažný krok osvojení. Byť by se mohlo zdát, že mezi nimi není dostatečný věkový odstup, soud má za to, že toto není rozhodně v daném případě překážkou. Osvojenci vnímají osvojitele jako manžela své matky, se kterou sdílí společnou domácnost více jak 30 let. Materiálně je podporoval, podílel se na jejich výchově v době, kdy oba dva dospívali. 6. Potomci osvojenců vyslovili souhlas s osvojením, všichni u soudu prohlásili, že vždy vnímali navrhovatele jako své pravého dědu, který je vždy podporoval, hlídal je, trávil s nimi volný čas apod. Dodnes se navštěvují a stále ho vnímají jako svého skutečného prarodiče. 7. Podmínka dle § 847 odst. 2 o. z. je v daném případě taktéž splněna, neboť matka osvojenců je manželkou navrhovatele. Otec osvojenců [jméno] [celé jméno osvojence] zemřel [datum]. 8. Soud tak dospěl k závěru, že jsou splněny všechny podmínka pro osvojení zletilého, a to se všemi právními důsledky pro osvojence i pro jejich potomky. Soud současně chápe důvody navrhovatele pro podání takového návrhu. 9. O náhradě nákladů bylo rozhodnuto dle § 23 z. ř. s .