12 C 16/2023-49 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost jí zaplatit částku 6 458,01 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je právnickou osobou umožňující svým klientům zaplatit koupené zboží až po jeho vyzkoušení. Žalovaný dne [datum] uzavřel s žalobkyní Smlouvu ke službě [anonymizováno] účet, jejíž součástí byly obchodní podmínky i ceník. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Na základě smlouvy byla žalovanému zřízena služba [anonymizováno] nákupní účet, limit odložených plateb činil až 30 000 Kč, přičemž žalovaný toto mohl čerpat vždy opakovaně až do vyčerpání úvěrového limitu. Před poskytnutím služby žalobkyně s odbornou péčí řádně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalovaný využil v období od [datum] do [datum] služeb v celkové výši 2 941,30 Kč. Žalobkyně požaduje na poplatcích částku 4 558,66 Kč, sestávajících z poplatků z prodlení ve výši 1470,66 Kč, poplatku za službu [anonymizováno] ve výši 392 Kč a poplatků odložené splatnosti 2 696 Kč. Žalovaný uhradil částku 1 041,95 Kč, kterou byla ponížena částka poplatků. Žalobkyně smluvní pokutu žalobou neuplatňuje. Žalobkyně požaduje částku 6 458,01 Kč, z čehož 2 941,30 Kč představuje dlužnou jistinu a poplatky 3 516,71 Kč. 2. V rámci doplnění tvrzení dne [datum] žalobkyně uvedla, že při posouzení úvěruschopnosti vyšla z údajů, které jim sdělil sám žalovaný, tj. že má příjem 21 000 Kč, výdaje 14 000 Kč, splátky mimo žalobkyni 2 500 Kč, je zaměstnaný, bezdětný a svobodný. Dále žalobkyně uvedla další„ zdroje relevantních informací“ – Ins. rejstřík, Centrální evidence exekucí, [příjmení] [příjmení]. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil, k jednání se nedostavil. 4. Soud při jednání žalobkyni poučil dle § 118a odst. 1, odst. 3 ohledně povinností tvrzení a prokázání řádné prověření úvěruschopnosti žalovaného. K tomu žalobkyně ničeho neuvedla. 5. Spolu s žalobou žalobkyně předložila následující důkazy, z nichž soud vyvodil tyto skutkové závěry. 6. Dne [datum] měla být mezi účastníky uzavřena Smlouva ke službě [anonymizováno] účet. Na straně žalované podpis není uveden. Předmětem smlouvy byla možnost žalovaného jako zákazníka disponovat s celkovým finančním limitem, který se odvíjí od vyhodnocení úvěruschopnosti a doložení příjmů zákazníka. Zde byl limit určen 2 000 Kč – 30 000 Kč. 7. Ke smlouvě připojen Ceník s uvedením jednotlivých poplatků za vedení a správu účtu, vč. poplatků v případě prodlení apod. 8. Dále žalobkyně předložila kopii občanského průkazu znějícího na jméno a iniciály žalovaného. 9. Z vyúčtování za září 2020 vyplývá využití služby ve výši 593 Kč, z vyúčtování za říjen 2020 pak 519,18 Kč, za listopad 2020 682,95 Kč, za prosinec 2020 552,40 Kč, za leden 2021 530,07 Kč, za únor 2021 63,70 Kč, za březen 2021a květen 2021 byly účtovány toliko poplatky. 10. Předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k dodatečnému splnění své povinnosti. 11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 12. Dle § 2395 obč. zákoníku Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotř. úvěru Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Dle § 87 odst. 1 zák. o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně dostatečně neprokázala, že řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, ačkoli byla k tomu (opakovaně) vyzvána a poučena. Dle mínění soudu vyjít toliko z tvrzení žalovaného není dostatečné posouzení jeho úvěruschopnosti, byť ve spojení s „ relevantními zdroji informací“ jako je evidence exekucí, sdružení [příjmení] či ins. rejstřík. Žalobkyně měla dostatečně prokázat, že se touto úvěruschopností řádně zabývala, což neučinila, soud tak dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je neplatná. Žalobkyně min. měla požadovat prokázání jednotlivých příjmů a výdajů žalovaného, nespoléhat jen na jeho tvrzené údaje. 16. V daném případě žalovaný dluží dle tvrzení žalobkyně služby ve výši 2 941,30 Kč. Z dalšího tvrzení žalobkyně vyplývá, že na žalovaný uhradil částku 1 041,95 Kč, kterou však žalobkyně započetla na dlužné poplatky. Vzhledem k neplatnosti smlouvy soud danou částku odečetl od požadované jistiny představující bezdůvodné obohacení. Žalovaný je tak v prodlení se zaplacením toliko částky 1 899,35 Kč. Ve zbývající části byla žaloba vč. požadovaného příslušenství zamítnuta. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal náhradu nákladů žádnému z účastníků, byť byl z větší části úspěšný žalovaný. Ten však zůstal po celé řízení pasivním a neprokázal účelně vynaložené náklady.