12 C 75/2023-52 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla stanovena povinnost jí zaplatit částku 1 124 561,65 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] žalobkyně s dlužníkem [jméno] [příjmení], [datum narození], a žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, vedenou na účtu [číslo] na základě které byl dlužníkovi a žalovanému poskytnut úvěr do výše 1 130 553 Kč jako účelový, nezajištěný spotřebitelský úvěr, splácen pravidelnými splátkami. Úvěr byl poskytnut za účelem konsolidace úvěrů nebo půjček, které byly v žalobním nároku specifikovány. Peníze byly převedeny nejpozději do [datum] na příslušné účty konsolidovaných dluhů. Úvěr byl vyčerpán ve výši 1 130 553 Kč. Dlužník a žalovaný se zavázali splatit žalobkyni úvěr a úroky z úvěru pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 12 639 Kč, první splátka měla být ke dni [datum] a poslední splátka ke dni [datum]. Ve smlouvě byla stanovena pevná úroková sazba ve výši 5,99 % ročně. Vzhledem k tomu, že byl dne [datum] ke Krajskému soudu v Plzni podán insolvenční návrh dlužníka [jméno] [příjmení] na povolení oddlužení a dne [datum] byl prohlášen úpadek dlužníka, přihlásila oprávněná svoji pohledávku do shora uvedeného insolvenčního řízení ve výši zůstatku ke dni úpadku, tj. ke dni [datum]. Pohledávka byla zesplatněna z důvodu porušení podmínek úvěrové smlouvy (úpadek jednoho z dlužníků) a celý zůstatek na úvěrovém účtu se stal splatným ke dni [datum] v částce 1 093 768,90 Kč. Žalovanému bylo dne [datum] odesláno oznámení o zesplatnění úvěru a dne [datum] odeslána výzva k zaplacení před podáním žaloby. Celková dlužná částka činí 1 124 561,65 Kč, jistina činí částku 1 093 768,90 Kč, úroky řádné ve výši 8 917,40 Kč zákonné úroky z prodlení ve výši 21 875,35 Kč. 2. Žalovaný se před nařízením jednání k žalobě nevyjádřil. 3. Při jednání konaném dne [datum] uvedl, že se cítí podveden ze strany spoludlužníka [jméno] [příjmení], který neustále sliboval, že věc bude platit, navíc žil v domnění, že podepisuje pouze částku 130 000 Kč a vlastně až z dopisu soudu se dozvěděl o částce přes 1 000 000 Kč [obec] spořitelně mu dávali smlouvu podepsat s tím, že jim věřil, tak, že si tuto dohodu nepřečetl. K hrazení úvěru nemá finanční prostředky, má pouze omezené zdroje příjmů, navíc manželka je v invalidním důchodu. 4. Soud k důkazu provedl následující listinné důkazy. 5. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a úvěrovými klienty [jméno] [příjmení] a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, a to pro výši úvěru 1 130 553 Kč. [příjmení] zde byla uvedena, jak v číselné podobě, tak v podobě vyjádřené slovy. Splátka činila 12 639 Kč, úroková sazba činila 5,99 % ročně, při řádném splácení by činila 4,97 % ročně. V rámci čl. 3 bylo sjednáno, že úroky z úvěru budou připisovat jistině úvěru, stanou se její součástí. Dle čl. 8 považuje banka za porušení podmínek smlouvy, pokud bude vůči jednomu ze spoludlužníků zahájeno soudní řízení, jehož předmětem bude úpadek nebo hrozící úpadek, v takovém případě banka je oprávněna prohlásit úvěr za zesplatněný. Totožnost žalovaného byla ověřena dle občanského průkazu. 6. Dne [datum] žalovaný a spoludlužník podepsali dodatek ke smlouvě o úvěru, v rámci kterého mj. uznali dluh co do výše 1 099 533,40 Kč. Totožnost žalovaného byla ověřena opět občanským průkazem. 7. Platební historie je patrná za interní databáze žalobkyně a z listiny označené jako Stav úvěru v minulosti, celková jistina 1 093 768,90 Kč. Čerpání úvěru je patrné ze interního systému žalobkyně. 8. Oznámením o zesplatnění úvěru ze dne [datum] byl žalovaný informován o skutečnosti zesplatnění, žalovaný si dopis nevyzvedl a po úložní době byl dopis vrácen zpět žalobkyni. 9. Výzvu k zaplacení před podáním žaloby ze dne [datum] byl žalovaný informován o skutečnosti, že bude podána žaloba a byl vyzván k úhradě svého dluhu, dopis převzala dne [datum] manželka žalovaného. 10. Již přípisem ze dne [datum] byl žalovaným informován o skutečnosti, že spoludlužník podal insolvenční řízení, včetně důsledků z toho plynoucích. 11. Žalobkyni též předložila doklady týkající se posouzení úvěruschopnosti žalovaného, jednalo se zejména o potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance, zde byla uvedena identifikace žalovaného, jeho pracovní zařazení včetně příjmu ve výši 35 754 Kč. Dále se jednalo o potvrzení o výši příjmu spoludlužníka, kde byl dosáhnut příjem 25 184 Kč. 12. Dle § 2395 zák. 89/2012 Sb. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 14. Předně bylo v řízení prokázáno, že mezi žalobkyní a spoludlužníky [jméno] [příjmení] a žalovaným byla uzavřena platná smlouva o úvěru. V rámci smlouvy o úvěru byl žalovaný poučen poměrně srozumitelným způsobem o výši úvěru, úvěrové sazbě i splátce. Byl také poučen o sjednaných podmínkách pro případ prohlášení úpadku, resp. zahájení ins. řízení vůči jednomu ze spoludlužníků. Následně bylo skutečně takové řízení zahájeno, což je patrné i veřejně dostupného ins. rejstříku (viz [insolvenční spisová značka]). O této skutečnosti byl žalovaný informován přípisem žalobkyně. Následně žalobkyně v souladu s úvěrovou smlouvou provedla zesplatnění, které zaslala žalovanému, ten si jej však v úložní době nevyzvedl. Nicméně informace se dostala do sféry žalovaného, toto nemůže jít k tíži žalobkyně. Následně byl žalované vyzván k zaplacení dluhu, rovněž se výzva dostala do sféry žalovaného, když výzvu převzala manželka žalovaného. Žalovaný však ani na základě této výzvě nic nečinil a zůstal pasivní. 15. Úvěrová smlouva byla sjednána přehledným způsobem, totožnost žalovaného byla ověřena občanským průkazem. Pro posouzení úvěruschopnosti byly doloženy příjmy obou spoludlužníků, navíc se jednalo o konsolidaci stávajících závazků. 16. Soud nemohl přistoupit na obranu žalovaného, který uvedl, že se cítí podveden svým spoludlužníkem. Jejich vzájemný vztah či dohoda je zde nerozhodující a žalovaný si měl být vědom toho, že sliby, které mu činí druhá osoba, také nemusí být splněny. Rovněž si žalovaný měl řádně přečíst uvedenou úvěrovou smlouvu, která navíc v daném případě je psána tak, aby jí co nejvíce porozuměl laik, nikoli jen osoba s právním vzděláním. Sám žalovaný uvedl, že smlouvu si nečetl, neboť pracovníkům žalobkyně důvěřoval. Ze všech dokladů je zřejmé, že předmětem úběru byla částka přes 1 mil. Kč a nikoli jen 130 000 Kč, jak uvedl při jednání žalovaný. Žalovaný měl být náležitě obezřetný a opatrný a měl si zkontrolovat to, co podepisuje. V daném případě soud nemohl ani hodnotit smlouvu jako v rozporu s dobrými mravy, neboť žádnou takovou skutečnost neshledal. Nebyla uzavřena v tísni, úrok byl zcela přijatelný a běžný (5,99 % p. a.). 17. O lhůtách k plnění soud rozhodl dle § 160 o. s. ř. Nebyly prokázány žádné skutečnosti, které by mohly vést k závěru o stanovení delší doby plnění, popř. lhůty ve splátkách. Žalovaný sice uvedl, že nemá nyní finanční prostředky a manželka je v inv. důchodu, nicméně stanovení splátky v přijatelné výši by situaci žalovaného nijak neřešilo. Je na žalovaném, aby nyní se pokusil vstoupit do jednání s žalovanou a věc řešil smírně. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 56 827 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 56 227 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.