14 C 74/2023 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou soudu dne 1. 2. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 1 000 Kč s příslušenstvím spolu s náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost T- [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela s žalovaným v rámci účastnické smlouvy [číslo] k telefonnímu číslu [tel. číslo] kupní smlouvu, kdy předmětem koupě bylo koncové zařízení specifikované ve smlouvě. Nedílnou součástí účastnické smlouvy byly krom kupní smlouvy na koncové zařízení též Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně (dále jen„ VOP“). Žalovanému byla ze strany právního předchůdce žalobkyně poskytnuta podmíněná sleva ke kupní ceně zařízení, kterou byl žalovaný povinen ve sjednaných případech vrátit. V důsledku naplnění podmínky pro vrácení slevy byla žalovanému tato podmíněná sleva následně doúčtována. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 8. 2022 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Dlužná částka ke dni postoupení činila bez příslušenství 1 000 Kč a žalovaný ji přes zaslanou předžalobní výzvu k plnění neuhradil ani zčásti. 2. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci se opírá o ustanovení čl. 5 ve spojení s článkem 7 odst. 1 písm. a), b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. 3. Dle ustanovení § 115a o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Z listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobkyně, společnost [anonymizováno] [právnická osoba], uzavřela se žalovaným dne 19. 4. 2020 účastnickou smlouvu [číslo] jejímž obsahem byla kupní smlouva na koupi zařízení [anonymizována tři slova] s cenou zařízení 3 499 Kč, s podmíněnou slevou ve výši 1 000 Kč. Uvedená smlouva byla uzavřena v délce trvání 24 měsíců. Strany se mj. dohodly, že v případě, že nebude dodržena sjednaná doba trvání účastnické smlouvy, je zájemce povinen poskytnutou podmíněnou slevu operátorovi vrátit (účastnická smlouva na č.l. 12-13). Obsahem vrubopisu (opravného daňového dokladu) [číslo] ze dne 7. 12. 2021 byla částka 1 000 Kč za doúčtovanou slevu k zařízení, splatnost nastávala dne 21. 12. 2021 (zmíněné vyúčtování). Žalobkyně se stala věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 8. 2022, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 21. 9. 2022 ze strany původního věřitele a dále dne 10. 1. 2023 i ze strany zástupce žalobkyně, který ho rovněž vyzval k úhradě jeho dluhu (smlouva o postoupení pohledávek z uvedeného dne včetně oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva k plnění). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný žalovanou částku žalobkyni zaplatil, byť jen zčásti. 5. Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je zcela důvodná a jako takové jí v plném rozsahu vyhověl, když vzal za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně ve smyslu ust. § 2079 a násl. OZ uzavřena kupní smlouva, na základě které bylo žalovanému poskytnuto koncové zařízení s podmíněnou slevou. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy neplnil, čímž došlo v souladu se smlouvou k naplnění odkládací podmínky u splatnosti kupní ceny a žalovanému tak vznikla povinnost vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnutou podmíněnou slevu na kupní cenu koncového zařízení. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni platně postoupena v souladu s ust. § 1879 OZ. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 OZ ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené faktury. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši 1 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Z ustanovení § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. soud vycházel z důvodu, že má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání, není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. Lhůty ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem byly žalovanému určeny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.