17 C 137/2022-102 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala ve sporu vedeném proti žalovanému určení, že je vlastnicí bytové jednotky popsaném ve výroku I. tohoto rozsudku. V žalobě uvedla, že jako vlastnice této bytové jednotky měla uzavřít darovací smlouvu s žalovaným – svým synem, nicméně podpis na darovací smlouvě byl získán podvodem a nevěděla o tom, že darovací smlouvu podepisuje. 2. Žalovaný v reakci na žalobu uvedl, že má za to, že darovací smlouva k bytové jednotce byla uzavřena řádně. Žalobkyně nejednala v důsledku duševní poruchy ani ze strany žalovaného nedošlo k žádné lsti. Považoval tedy žalobu za nedůvodnou. 3. Z jednotlivých důkazů a nesporných tvrzení soud zjistil následující skutečnosti. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalobkyně byla do uzavření darovací smlouvy výlučnou vlastnicí předmětné bytové jednotky. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že jako vlastník bytové jednotky je evidován žalovaný, a to na základně uzavřené darovací smlouvy s účinky zápisu ke dni [datum] a žalované svědčí věcné břemeno užívání. Svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], dcera žalobkyně a sestra žalovaného, ve své svědecké výpovědi uvedla, že s matkou se přibližně 10 let do dubna 2022 nestýkala kvůli sporům ohledně syna svědkyně. Informace o své matce měla prostřednictvím svého bratra [jméno], který k žalobkyni pravidelně docházel vařit a také jí nosil jídlo. Bratr jí sdělil, že přibližně v roce 2020 nebo 2021 matka zapomínala a nepamatovala si, co jí bratr říkal. O tom, že došlo k převodu bytu, jí spravil její bratr [jméno], a když pochopili, co se stalo, zašli na kriminální policii a nechali matku vyšetřit kvůli její svéprávnosti. Předchozí vztahy s žalovaným popsala jako dobré, vídali se tak 1x za 14 dní. Agresivní byl pouze tehdy, když byl pod vlivem alkoholu nebo marihuany. [jméno] [celé jméno žalovaného], syn žalobkyně a bratr žalovaného ve své výpovědi uvedl, že s matkou se vídal tak 2x až 3x týdně. Od roku 2019 nebo 2020 u matky pozoroval zapomínání. Jednou se stalo, že při procházce v [anonymizováno] parku se ztratila a někdo jí musel doprovodit domů. V období ještě před pandemií covid-19 se například stalo, že šli spolu nakoupit a matka zapomněla, kam si dala peníze, které někam v bytě schovala nebo nebyla schopna dohledat další věci. I v období před srpnem 2021 zaměňovala někdy osoby a při rozhovoru se svědkem si někdy myslela, že mluví se svým vnukem Dominikem. Poslední přibližně 2 až 3 roky matka nebyla schopna sama jít nakupovat. Do roku 2019 ještě chodila nakupovat sama. Žalovaný za matkou chodil pouze tak jen 1x až 2x do roka a pak tam začal chodit častěji, což bylo zřejmě v době, kdy došlo k převodu bytu. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že s žalovaným se zná pracovně. V minulosti mu jako realitní makléřka pomohla prodat několik bytů a v roce 2021 jí kontaktoval s tím, že jeho matka mu chce darovat byt, zda by mu nepomohla sepsat darovací smlouvu. S paní [celé jméno žalobkyně] se viděla 2x, a to u ní v bytě a dále při ověření podpisů na darovací smlouvě, kterou následně zanesla na katastr nemovitostí. Při jednání u žalobkyně doma strávila přibližně hodinu. Žalobkyně si stěžovala na své děti a žalovaného vynášela do nebes s tím, že je jediný, kdo se o žalobkyni stará. Ing. [jméno] [příjmení], jehož kancelář žalobkyně více než 10 let uklízela, ve své výpovědi uvedl, že k němu docházela do kanceláře uklízet přibližně 2x až 3x týdně. V případě, že už se potkali, vedli spolu zdvořilostní hovory, z nichž vyrozuměl pouze to, že má více dětí a je ovdovělá. Nedokázal posoudit, zda se u ní v poslední době projevilo zhoršení mentálního stavu, nicméně nezapomínala věci a nezapomínala ani zamknout kancelář. V lékařské zprávě z [datum] se uvádí, že dcery žalobkyně až před týdnem zjistily, jak na tom maminka je. Neustále něco hledá, jednou zabloudila a nevěděla kde je. Žalobkyně nedokázala odpovědět na to, zda bydlí sama. Žalobkyně působila nervózně, časem orientována není, pouze místem a situací se orientuje. Jako diagnóza byla stanovena demence smíšené etiologie – středně těžká a organická emoční labilita. Ve znaleckém posudku [celé jméno znalkyně], znalkyně z oboru zdravotnictví – odvětví psychiatrie ze dne [datum], který byl vypracován v řízení o svéprávnosti žalobkyně, vyplývá, že u žalobkyně byla prokázána středně těžká smíšená demence a organická porucha osobnosti. Není schopna hospodařit s finančními částkami či nemovitým majetkem pro svou slabou ovlivnitelnost a není schopná si vyřizovat svoje záležitosti před soudy a úřady, neboť není schopna chápat význam a smysl dokumentů. Je sugestibilní a snadno ovlivnitelná. Znalkyně při svém výslechu doplnila svůj posudek a uvedla, že žalobkyni vyšetřovala v listopadu 2022, avšak měla lékařskou zprávu z května 2022, z níž bylo patrné, že byla vyšetřena i vyšetřením AC-R, které je přesnější pokud jde o počáteční fázi demence. Vyšetřením bylo zjištěno, že pacientka už tehdy trpěla středně těžkou demencí. Normální hodnota testů je [číslo] bodů, nicméně pacientka v té době měla pouze 49 bodů, což ukazuje na jasnou kognitivní poruchu. Podle výpovědi syna žalobkyně [jméno] bylo patrné, že již před srpnem 2021 měla žalobkyně problémy s pamětí. Zapomínala dokonce i své bližší osoby a nepoznávala je. Znalkyně zjistila poruchu nejenom krátkodobé paměti, ale i dlouhodobé, a to ještě před srpnem 2021, a to na základě dotazů na jejího syna. Výsledek testu pouhých 49 bodů ukazuje, že takovýto duševní stav nevzniká náhle. [příjmení] k tomu docházet postupně. Jak znalkyně zjistila ze sdělení syna [jméno], problémy trvaly již tehdy přibližně 3 až 4 roky. V srpnu 2021 proto žalobkyně nebyla schopna pochopit význam darovací smlouvy ani následky, které tato smlouva vyvolala, jelikož problémy žalobkyně u ní trvaly již před tímto datem, a to již nějakou dobu. Žalovaný ve svém účastnickém výslechu vypověděl, že s matkou měl dobré vztahy i před rokem 2021. Není pravda, že by v roce 2020 matka zapomínala a jevila známky nesvéprávnosti. Matka mu jednoho dne sdělila, že by mu chtěla darovat byt. Jelikož na něj naléhala, kontaktoval přibližně za 2 měsíce paní [příjmení], která vše zařídila. S matkou se vídal tak 4x až 5x v měsíci, 1x až 2x měsíčně šel k matce se svým bratrem [jméno]. Matka byt nechtěla dát bratrovi žalovaného [jméno], jelikož měl mít exekuce a se sestrami měla špatný vztah. Dokonce se měla vyjádřit tak, že nechce, aby jí šly na pohřeb. Se sestrou [jméno], která žije v Rakousku, měly špatné vztahy, jelikož jí zazlívala, že si vzala pana [příjmení]. [příjmení] [jméno] matce posílala vulgární SMS zprávy a dlouho s matkou nebyla v kontaktu. [příjmení] [jméno] chodil k matce daleko častěji než žalovaný, jelikož měl více času. Měla ho také matka raději, než žalovaného, stejně jako měla ráda vnuka [jméno]. 4. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně v době, kdy uzavřela darovací smlouvu, jíž měla darovat byt žalovanému, trpěla středně těžkou demencí a byla snadno ovlivnitelná a nebyla tak schopna domyslet následky svého jednání. Byť primární vyšetření z května 2022 bylo učiněno s odstupem 9 měsíců od podpisu darovací smlouvy, bylo patrné, že potíže žalobkyně nevznikly náhle, docházelo k nim postupně delší dobu a při podpisu darovací smlouvy již trpěla středně těžkou demencí. 5. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by žalovaný lstí přinutil žalobkyni podepsat darovací smlouvu. Soud uvěřil žalovanému, pokud tvrdil, že to byla matka, která chtěla byt jemu darovat s ohledem na komplikované vztahy v rodině. Matka, která podle závěrů lékařů trpěla emoční labilitou, tak v určitém období mohla projevovat náklonnost např. k synovi [jméno], na němž v rozhodné době leželo břímě péče o žalobkyni, a zase v jiném období k žalovanému. [příjmení] trpící středně těžkou demencí postupně pozbývají své schopnosti, jak vyplynulo z výpovědi znalkyně a jak je obecně známo, tyto osoby při ubývání mentálních sil se jakoby mentálně vracejí do„ dětských let“. Z tohoto důvodu nemusí být existence demence blízkému okolí bezprostředně patrná a rozmařilosti osoby trpící demencí, tak nemusí být jejím okolím vnímány jako něco překvapivého. Byla-li žalobkyně emočně labilní, lze uvěřit tomu, že v určitém období, těsně předcházejícím uzavření darovací smlouvy, projevovala náklonnosti ke svému synovi [jméno], kdežto k ostatním dětem cítila zášť. U dcery [jméno] se toto jeví být pochopitelné. Negativní vztahy s matkou v posledních 10 letech ani tato svědkyně nepopírala. U dcery [jméno], která žila dlouhodobě v Rakousku, mohl jako spouštěč působit skutečnost, že se matkou často nestýkala a matka jí zazlívala uzavření sňatku s panem [příjmení]. Z evidence Okresního soudu Plzeň-město nevyplynulo, že by bratr [jméno] měl jakékoliv exekuce vedené u tohoto soudu. Rozmařilost žalobkyně vůči synovi, který se o žalobkyni nejvíce staral, mohla být způsobena právě emoční labilitou, jelikož i sebemenší projevy neshod, k nimž zcela logicky při péči o demencí trpící osobou a tím kdo se o ní stará, dochází, mohou vést k to