17 C 432/2022-43 — Okresní soud Plzeň-město

1 Žalobou bylo navrženo vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil 1. žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 7 600 Kč s příslušenstvím. Následně žalobce navrhl přistoupení dalších účastníků, a to matky a otce žalovaného, jako jeho zákonných zástupců v době, kdy cestoval dopravními prostředky. Žaloba byla odůvodněna tím, že 1. žalovaný jako cestující použil dopravní prostředek městské dopravy provozované žalobcem a na výzvu pověřené osoby se neprokázal platným jízdním dokladem, a to dne [datum] na lince [číslo] [datum] na lince [číslo] [datum] na lince [číslo] [datum] na lince [číslo] [datum] na lince [číslo]. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobci v každém z uvedených případů přirážku k jízdnému 1 500 Kč a jízdné 20 Kč. Dlužná částka nebyla dosud uhrazena. 2 Nikdo z žalovaných se k žalobě nevyjádřil. Opatrovník žalovaného ad 1) provedl pohovor s žalovaným, který uvedl, že není již studentem žádné školy ani není v evidenci úřadu práce. Bydlí společně s rodiči a sourozenci. Žalovaný si byl v inkriminované době vědom, že využil dopravní prostředek, aniž by si zakoupil jízdenku nebo měl předplacenou kartu. Matka mu poskytovala finance na zakoupení jízdenky, ale ty využil na něco jiného. O tom, že dostal pokutu, rodičům vždy řekl a předal jim doklad o pokutě. Požádal o splátkový kalendář. 3 Soud provedl listinné důkazy (hlášení o provedené přepravní kontrole a záznam o kontrole) a zjistil z nich, že 1. žalovaný dne [datum] na lince [číslo] [datum] na lince [číslo] [datum] na lince [číslo] [datum] na lince [číslo] [datum] lince [číslo] použil jako cestující dopravní prostředek žalobce a neprokázal se platným jízdním dokladem. Tím, že si žalovaný za poskytnuté peníze od rodičů neobstaral jízdní doklad, vznikla mu podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a podle § 18 a) odst. 2 písm. c) zákona [číslo] o silniční dopravě, povinnost zaplatit v každém z těchto případů žalobci jízdné 20 Kč a přirážku k jízdnému 1 500 Kč dle přepravních podmínek žalobce, jejíž výše nepřesahuje zákonem stanovenou částku. Vedle dlužné jistiny má žalobce nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to ve výši určené dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě vůči 1. žalovanému v plném rozsahu vyhověl a k plnění mu určil lhůtu dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 4 Žalovaný dopravní prostředky využíval od věku od 16 let a 7 měsíců do 17 let a 3 měsíců, tedy ve věku blížícímu se zletilosti, kdy si musel být plně vědom následků nezaplacení jízdného spočívajících nejen v povinnosti zaplatit přirážku, ale i v riziku vzniku nákladů v souvislosti s uplatněním nároku u soudu, neuhradí-li svoji povinnost. Jestliže si rodiče splnili svou povinnost a prostředky na cestování městskou hromadnou dopravou mu poskytli, nezbylo soudu, nežli žalobu vůči nim zamítnout. Jelikož jim žádné náklady v tomto řízení nevznikly, bylo o nich rozhodnuto tak, že ve vztahu mezi žalovanými ad 2) a ad 3) a žalobcem nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. 5 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož žalobci náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byl ve věci zcela úspěšný. Žalovaný ad 1) je proto povinen zaplatit žalobci 1 000 Kč za zaplacený soudní poplatek a dále paušální náhradu nákladů řízení za 5 úkonů (příprava na jednání, účast na jednání, 2x předžalobní upomínka, žaloba) ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši stanovené § 1 odst. 3, písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb. po 100 Kč, tj. celkem náklady řízení ve výši 1 500 Kč.