18 C 311/2022-47 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 26. 9. 2022 domáhala proti žalované vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 951,40 Kč s přísl. a nahradit jí náklady řízení. Svou žalobu odůvodnila tím, že uzavřela dne [datum] s žalovanou smlouvu o spolupráci, přičemž nedílnou součástí uvedené smlouvy byly Všeobecné provizní podmínky (dále jen„ VPP“). Žalovaná se na základě uvedené smlouvy podílela na zprostředkovatelské činnosti žalobkyně, a to na zprostředkování pojištění, investic, doplňkového penzijního spoření a důchodového spoření, zprostředkování smluv o hypotéčních úvěrech a smluv o úvěrech ze stavebního spoření, realitního zprostředkování. Za tuto činnost byla sjednána odměna – provize dle čl. 6 Smlouvy. Předmětem této žaloby je pak nárok žalobkyně na vrácení provizí, na které žalované zanikl nárok (storno provize) a které žalobkyně na základě plnění smlouvy o spolupráci žalované dříve vyplatila. Nárok na provize pak zanikl žalované z důvodu ukončení, změny či neplnění sjednané smlouvy klientem, jejichž uzavření zprostředkovala svojí činností žalovaná, byla tedy povinna dle čl. 6 odst. [číslo] smlouvy vyplacenou provizi žalobkyni vrátit, a to v rozsahu určeném zvláštními provizními podmínkami platnými v době uzavření předmětné smlouvy s klientem v závislosti na skutečné výši plnění, které klient na příslušnou smlouvu plnil a na době trvání předmětné klientské smlouvy. Svůj nárok vůči žalované žalobkyně vyúčtovala fa [číslo] ze dne 18. 3. 2022, splatnou dne 15. 4. 2022, vystavenou na částku 6 525,50, částečně uhrazenou kladným zápočtem z uzávěrky za obd. 7/2022, a to dne 31. 7. 2022 ve výši 1 574,10 Kč, z faktury tedy zbývá k úhradě částka ve výši 4 951,40 Kč. Předmětná fa přitom byla vystavena v souladu se sestavou produkce za produkční období [číslo], kdy v této sestavě produkce byla vyúčtována pohledávka žalobkyně z titulu ukončení smlouvy ze strany klienta a nečerpání úvěru, a to u smlouvy ze dne [datum] č. sml. [číslo] – produkt Modrá pyramida – úvěr ze stavebního spoření, klient [příjmení] [jméno], vyplacena získatelská provize za produkční období 10/2020 na účet žalované dne [datum] v souhrnné výši 17 900 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou uvedené faktury, vznikla jí dále povinnost uhradit žalobkyni smluvní úrok z prodlení ve výši 0,2% denně z částky, s jejím úhradou je v prodlení, a to v souladu s čl. 6 odst. 6.14 smlouvy. Uvedenou částku neuhradila ani přes upomínku žalobkyně. 2. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. § 115a o. s. ř. Žalobkyně ani žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem nevyjádřily, proto soud předpokládal dle ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. jejich konkludentní souhlas, proto věc rozhodl bez nařízení jednání. 3. Na základě předložených listinných důkazů, a to smlouvou o spolupráci vč. VPP ze dne [datum], výpisem z RŽP, výpisem z registru ČNB – základní vizitka žalované, výpisem z ARES, fakturou [číslo] sestavou produkce [číslo], sestavou produkce [číslo], sestavou produkce [číslo], ZPP, kopií klientské smlouvy [číslo] transakční historií – výplata na účet žalované, poštovním podacím archem k faktuře [číslo] opisem neuhrazených faktur, upomínkou právního zástupce vč. výpisu z DS, vzal soud za zjištěná skutková tvrzení tvrzená žalobkyní v podané žalobě. <i>4. Podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není, zvláště jako typ smlouvy upravena.</i> <i>5. Podle § 2483 odst. 1 občanského zákoníku smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo ujednání obchodů jménem zastoupeného na jeho účet a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi. Podle § 2501 odst. 1 občanského zákoníku má obchodní zástupce právo na provizi za úkony provedené při obchodním zastoupení, byl-li obchod uzavřen v důsledku jeho činnosti nebo byl-li obchod uzavřen s třetí osobou, kterou obchodní zástupce za účelem uskutečnění tohoto oboru získal před účinností smlouvy.</i> 6. Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o obchodním zastoupení, respektive smlouva o spolupráci při získávání v obchodních případů, která je sice smlouvou v občanském zákoníku neupravenou, obsahově se nicméně nejvíce blíží smlouvě o obchodním zastoupení. Na základě uvedené smlouvy se žalovaná zavázala dlouhodobě vyvíjet pro žalobkyni činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů, za tuto práci byla mezi účastníky sjednána odměna - provize odkazující na všeobecné provizní podmínky a kariérní řád, kterou se zavázala žalované za realizované obchody vyplácet. Z předložených důkazů žalobkyně je prokazatelné, za jakou smlouvu a za jaké období byla žalované předmětná provize vyplacena, shodně jako výše nároku z důvod ukončení předmětné smlouvy ze strany klienta a nečerpání úvěru, což se odrazilo i ve faktuře vystavené žalobkyní, která nebyla přes výzvu žalovanou uhrazena. Žalovaná přitom žádným způsobem proti nároku žalobkyně neprotestovala a nebrojila. Soud proto posoudil žalobu jako zcela důvodnou a to vč. nároku žalobkyně na úhradu smluvního úroku z prodlení, na který jí vznikl nárok dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši odpovídající bodu 6.14 uzavřené smlouvy. Nárok na zaplacení částky spojené s vymáháním pohledávky ve výši 1 200 Kč u každé z vystavených faktur je dán ustanovením § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta pro zaplacení byla žalované stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 951,40 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalované stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.