20 C 102/2022-66 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 6. 4. 2022 domáhala proti žalovaným zaplacení částky 16 098 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tak, že uzavřela jako poskytovatel s žalovanými dne 7. 2. 2019 smlouvu o umístění sídla na adrese [adresa žalované]. Za oprávnění první žalované umístit v prostorách žalobkyně své sídlo, a to zejména za účelem zápisu do obchodního rejstříku a základní administraci pošty, se první žalovaná zavázala zaplatit 3 588 Kč za 12 měsíců. Při prodlení s plněním závazku byla žalobkyně oprávněna obdržet částku 30 Kč za každý započatý den prodlení. Protože první žalovaná neuhradila do posledního dne předplaceného období, tedy do 12. 2. 2021 úhradu za období následující, je první žalovaná povinna zaplatit žalobkyni odměnu za poskytování služby od 13. 2. 2021 na následujících 12 měsíců ve výši 3 588 Kč. Protože je první žalovaná v prodlení s plněním svého závazku, přísluší žalobkyni smluvní pokuta dle článku 3.4. ve výši 30 Kč denně a to za období od 13. 2. 2021 za 417 dnů, tedy 12 510 Kč. Druhý žalovaný v článku 5.1. smlouvy prohlásil, že závazně a neodvolatelně v souladu s § 2018 až § 2028 občanského zákoníku na sebe bere povinnost uhradit veškeré existující či budoucí peněžité závazky první žalované vůči žalobkyni, které vzniknou na základě shora citované smlouvy. Žádný s žalovaných neuhradil žalované částky ani po opakovaných upomínkách. 2. Žalovaní se k podané žalobě nevyjádřili. 3. Soud postupoval podle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci nebylo potřeba nařizovat jednání, jelikož bylo možné rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaní se k výzvě soudu nevyjádřili, proto soud podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jejich souhlas předpokládal a rozhodl ve věci bez jednání. 4. Ze smlouvy o umístění sídla uzavřené dne 7. 2. 2019 soud zjistil, že žalobkyně se jako poskytovatelka služby zavázala pro první žalovanou poskytnout mimo jiné službu umístění sídla v prostorách budovy na adrese [adresa]. První žalovaná byla na základě ujednání článku 3.4. povinna platit žalobkyni odměnu za poskytnuté služby ve výši 3 588 Kč, když odměna za první období trvání smlouvy od 12. 2. 2019 do 12. 2. 2020 byla uhrazena v hotovosti před podpisem smlouvy. V článku 4.2. byla ujednána prolongace smlouvy v případě, že nedojde 30 dnů před koncem sjednaného období k výpovědi smlouvy, tak se smlouva automaticky prodlužuje o dalších 12 měsíců. V článku 3.4. bylo sjednáno, že odměna za další období je splatná nejpozději k poslednímu dni aktuálně předplaceného období. Bude hrazena na bankovní účet poskytovatele, nebo v hotovosti k rukám zástupce poskytovatele. Bylo sjednáno, že dostane-li se první žalovaná do prodlení s plněním tohoto peněžitého závazku, je povinna uhradit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 30 Kč za každý započatý den prodlení. V článku 4.8. bylo ujednáno, že dostane-li se první žalovaná do prodlení s plněním peněžitého závazku dle této smlouvy, je povinna uhradit poskytovateli úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně z dlužné částky a to za každý den prodlení. Druhý žalovaný v článku 5 prohlásil, že na sebe bere povinnost uhradit veškeré existující či budoucí peněžité dluhy první žalované vůči žalobkyni vyplývající z uvedené smlouvy nebo dluhy, které vzniknou na jejím základě. Zástupkyně žalobkyně zaslala první žalované výzvu k úhradě dlužné částky dne 16. 12. 2021 s tím, že ji vyzvala k úhradě nejpozději do 30. 12. 2021. K zaplacení částky byl vyzván taktéž druhý žalovaný a to dopisem ze dne 18. 1. 2022, když splatnost zde byla stanovena i později do 1. 2. 2022. Tentýž den byl dopis podán k poštovní přepravě. <i>5. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.</i> <i>6. Podle § 2018 občanského zákoníku, kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat (odst. 1). Ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu (odst. 2).</i> <i>7. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> 8. Na základě shora učiněných skutkových zjištění a po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně. Žalobkyně na základě smlouvy uzavřené dne 7. 2. 2019 poskytovala první žalované služby spočívající zejména v poskytnutí administrativního sídla, na adrese [adresa]. Na období od 12. 2. 2019 do 12. 2. 2020 byla sjednána odměna za tuto službu ve výši 3 588 Kč. Bylo případně na žalovaných, aby tvrdili a prokázali, že došlo k zániku povinnosti k úhradě stejné částky za následující období, tedy od 13. 2. 2020 do 12. 2. 2021. Jelikož žalovaní ničeho netvrdili, vycházel soud z toho, že podle článku 4.2. došlo k prodloužení trvání smlouvy na další roční období, tedy až do 12. 2. 2021, za které má žalovaná uhradit částku 3 588 Kč. Tato částka byla splatná do 12. 2. 2020. Strany si ve smyslu § 1970 občanského zákoníku sjednaly výši úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně z dlužné částky. První žalovaná byla vyzvána také k úhradě smluvní pokuty ve výši 9 180 Kč se splatností do 30. 12. 2021. Jelikož první žalovaná svůj dluh neuhradila ani na základě výzvy dle § 2021 občanského zákoníku, domáhá se žalobkyně z titulu ručitelského závazku úhrady dluhu taktéž po druhém žalovaném. Kromě požadované jistiny v podobě odměny za poskytované služby za období od 13. 2. 2020 do 12. 2. 2021 ve výši 3 588 Kč a smluvní pokuty ve výši 12 510 Kč, za období od 13. 2. 2021 po dobu 470 dnů soud vyhověl návrhu žalobkyně také co do požadovaného úroku z prodlení. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 240 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 098 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.. 10. Lhůta pro splnění povinnosti dle výroku I. tohoto rozsudku a náhradu nákladů řízení byla žalovaným stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.