20 C 320/2022-52 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 8. 2022 ve znění jejího doplnění ze dne 24. 11. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit jí částku 9 110 Kč s příslušenstvím. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dne 20. 12. 2021 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala na požádání žalovaného poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni poplatek za čerpání úvěru a úrok, a to vše dle podmínek uvedených ve smlouvě. Na základě této smlouvy pak poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 5 000 Kč, a to převodem na účet, který žalovaný uvedl ve smlouvě. Žalobce a žalovaný si v bodě 5.1 smlouvy dále ujednali, že je žalovaný povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru (dále jen "poplatek za čerpání úvěru"), tedy celkem 1 000 Kč. Tento poplatek má pokrýt náklady žalobce související zejména se zpracováním, vyhodnocením, přijetím a schválením žádosti o čerpání úvěru a zajištěním zdrojů peněžních prostředků ze strany žalobce, jejich rezervací pro úvěr a vyplacením žalovanému. V bodě 5.2 smlouvy bylo dále sjednáno, že poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. V bodě 6.1 a násl. smlouvy je sjednáno, že je žalovaný povinen zaplatit z dlužné částky úrok ve sjednané celkové výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 smlouvy, je za dobu od prvního dne splatnosti celého dluhu až do celkového splacení dluhu žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok z peněžních prostředků ve výši pevné úrokové sazby 8 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému úvěru činí 2 747 Kč. V bodě 6.6 smlouvy je sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení (dále jen„ Účelně vynaložené náklady“). Žalobce uplatňuje účelně vynaložené náklady ve výši 121 Kč měsíčně (100 Kč + DPH) za mimosoudní vymáhání dlužné částky dle čl. 4 mandátní smlouvy ze dne 29. 5. 2013. Součástí dlužné částky jsou účelně vynaložené náklady ve výši 363 Kč. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil (uhradil 0 Kč) a celý dluh se v souladu s úvěrovou smlouvou stal splatným a od 1. 4. 2022 je tak žalovaný v prodlení. Žalovaná částka je tvořena jistinou ve výši 5 000 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru 1 000 Kč, smluvním úrokem 2 747 Kč a paušálními náklady spojenými s prodlením žalovaného 363 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 9. 6. 2022, když žalovaný ani přes tuto upomínku dlužnou částku žalobkyni neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, vydaný platební rozkaz byl pro nedoručení do vlastních rukou žalovaného podle § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, čímž se jeho souhlas podle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá, postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Po zhodnocení předložených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ve smlouvě [číslo] se žalobkyně zavázala na požádání žalovaného poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do částky 50 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni poplatek za čerpání a úrok. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 5 000 Kč, a to bankovním převodem na účet č. [bankovní účet] uvedený ve smlouvě. Žalovaný se zavázal do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činí jednu pětinu dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však 300 Kč. Ve smlouvě účastníci sjednali poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, který je určen na pokrytí nákladů žalobkyně, souvisejících zejména se zpracováním, vyhodnocením, přijetím a schválením žádosti o čerpání úvěru a zajištěním zdrojů peněžních prostředků ze strany žalobce, jejich rezervací pro úvěr a vyplacením žalovaného. Zároveň účastníci ve smlouvě sjednali úrok v celkové výši 20 % měsíčně. Pro případ zesplatnění celého dluhu byl sjednán úrok 8 % ročně. Od prvního dne prodlení se splacením celého dluhu. Dále účastníci sjednali pro případ prodlení žalovaného se splácením dluhu povinnost žalovaného hradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. V případě prodlení žalovaného se splácením celého dluhu bylo sjednáno právo žalobkyně na náhradu nákladů ve výši 200 Kč měsíc prodlení. 5. Uzavřenou smlouvu o úvěru soud považuje za absolutně neplatnou z důvodu její zcela zjevné rozpornosti s dobrými mravy. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru jsou podle ustanovením § 2395 občanského zákoníku ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků a povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a ujednání o odměně za poskytnutí úvěru ve formě úroku. Je-li věřitelem požadován úrok nepřiměřený, tedy úrok sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době jeho sjednání, s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovaným bankou při poskytování úvěrů či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. Soudu je obecně známo, že průměrná úroková sazba úvěrů poskytovaných bankami byla v době uzavírání smlouvy 8,21 % ročně. V přezkoumávané věci sjednaný úrok činí 240 % ročně a tento úrok je třeba hodnotit jako zcela nemravný. Je zřejmé, že žalobkyně by předmětnou částku žalovanému nepůjčila a smlouvu by neuzavřela, pokud by žalovaný na její podmínky ohledně výše úrokové sazby nepřistoupil. Za nepřiměřené a nemravné považuje soud též ujednání o 20 % poplatku za čerpání úvěru z čerpané jistiny, který má dle smlouvy souviset zejména se zpracováním, vyhodnocením, přijetím a schválením žádosti a se zajištěním zdrojů peněžních prostředků ze strany úvěrujícího, jejich rezervací pro úvěr a vyplacení peněžních prostředků klientovi. Žalobkyně nemůže požadovat po žalovaném zaplacení tak vysokého poplatku, když konkrétní náklady jsou jistě podstatně nižší. Ve svém důsledku se jedná podle soudu o skryté navýšení již tak nepřiměřeně vysokého úroku. Nelze opomenout, že takto stanovený vysoký poplatek za poskytnutí úvěru neúměrně zvyšuje zadlužení spotřebitele. I při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle smluvních stran je třeba pamatovat, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. K výše uvedené argumentaci je možné odkázat na závěry Krajského soudu v Plzni obsažené v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí] č.j. 25 Co 141/2018-92, s jehož závěry se soud zcela ztotožňuje, a které aplikuje i na projednávanou věc, když citovaný právní případ je skutkově totožný a týká se téže žalobkyně. 6. Soud proto posoudil žalobu podle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Nároky žalobkyně na úhradu poplatku za čerpání, paušálních nákladů a úroku jsou nedůvodné z důvodu neplatnosti smlouvy a žalobkyni byla přiznána pouze částka rovnající se poskytnuté jistině ve výši 5 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil tuto částku ani po výzvě ze dne 9. 6. 2022, ve které byl vyzván k zaplacení dlužné částky do 10. 7. 2022, dostal se tak od 11. 7. 2022 do prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z částky 5 000 Kč v souladu s § 1970 o. z. od 11. 7. 2022. Ve zbytku soud žalobu zamítl. Lhůta k plnění byla stanovena jako obecná třídenní ve smyslu ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, když úspěch obou stran v řízení byl v zásadě stejný (s přihlédnutím k uplatněnému příslušenství, které soud kapitalizoval ke dni vydání rozhodnutí).