20 C 98/2023-75 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 6. 10. 2022 a doplněnou dne 22. 5. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 49 128 Kč s úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 34 128 Kč od 6. 9. 2003 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba] anebo [právnická osoba] anebo [právnická osoba] anebo [právnická osoba]), se sídlem [adresa], [IČO], (dále jen„ [příjmení]“), uzavřel s žalovaným dne 7. 5. 2003 smlouvu o finančním leasingu - Leasingovou smlouvu [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou součástí Smlouvy také Všeobecné obchodní podmínky finančního leasingu [příjmení] (dále jen„ VOP“), splátkový kalendář a předávací protokol. Smlouva byla uzavřena podle ust. § 269 odst. 2 a § 262 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Předmětem Smlouvy byl na jedné straně závazek Banky umožnit žalovanému jako leasingovému nájemci užívání dohodnuté věci – motorového vozidla ([značka automobilu] [anonymizována čtyři slova]) a na straně druhé závazek žalovaného platit po sjednanou dobu 36 měsíců nájemné za užívání předmětu leasingu s tím, že po uplynutí této doby a řádném a včasném splacení veškerých závazků žalovaného ze Smlouvy vznikne žalovanému právo koupě předmětu leasingu za dohodnutou kupní cenu. V čl. 3 Smlouvy se žalovaný zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobci zálohu na splátky ve výši 42 000 Kč a celkem 24 měsíčních splátek po 8 532 Kč. Řádné měsíční splátky byly splatné vždy k 17 dni kalendářního měsíce, počínaje dnem 17. 5. 2003 dle čl. VI. odst. 2 VOP a Splátkového kalendáře. Žalovaný za celé smluvní období neuhradil na předmětnou pohledávku ničeho a zůstal tak v prodlení se splátkou splatnou ke dni 17. 5. 2003, 17. 6. 2003, 17. 7. 2003 a 17. 8. 2003 (tj. 1. – 4. splátka). Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil své závazky ze Smlouvy a nehradil své předepsané splátky řádně a včas dle čl. VI. odst. 1 VOP, Banka uplatnila své právo a Smlouvu v souladu s čl. XII. odst. 1 VOP ukončila ke dni 5. 9. 2003. Žalobce upřesňuje, že smlouva byla ukončena zabavením vozidla. V těchto případech je namísto odstoupení vyhotoven protokol o zabavení a převzetí vozidla. V souladu s čl. XII. odst. 6 VOP byl žalovaný v případě ukončení Smlouvy ze strany [příjmení] zavázán uhradit všechny nezaplacené leasingové splátky za dobu, po kterou Smlouva trvala, souhrn všech zbývajících neuhrazených splátek za dobu, na kterou byla Smlouva sjednána původně a dále i veškeré výdaje Banky spojené s ukončením Smlouvy a dodáním předmětu leasingu, úroky z prodlení, smluvní pokuty a náhradu škody. V návaznosti na to a v souladu s čl. XI. odst. 2 VOP Banka vyúčtovala žalovanému smluvní pokuty za prodlení s úhradou sjednaných splátek, a celkem ve výši 15 000 Kč (3x 5 000 Kč). Zbytek žalované částky představují dlužné splátky ve výši 34 128 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po doručení předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně již v podané žalobě projevila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, pokud jde o žalovaného, tento se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Banka a žalovaný se dne 7. 5. 2003 dohodli na závazku Banky umožnit žalovanému jako leasingovému nájemci užívání dohodnuté věci – motorového vozidla ([značka automobilu] [anonymizována čtyři slova]) a na straně druhé závazek žalovaného platit po sjednanou dobu 24 měsíců nájemné za užívání předmětu leasingu ve výši 8 532 Kč s tím, že po uplynutí této doby a řádném a včasném splacení veškerých závazků žalovaného ze Smlouvy vznikne žalovanému právo koupě předmětu leasingu za dohodnutou kupní cenu. Měsíční splátky byly splatné vždy ke 17. dni kalendářního měsíce, počínaje dnem 12. 4. 2004 (smlouva a splátková kalendář). V čl. XI. odst. 2 VOP si smluvní strany ujednaly, že neuhradí-li žalovaný jakoukoli splátku či platbu v době její splatnosti, je povinen uhradit právnímu předchůdci žalobce smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každý jednotlivý případ prodlení (VOP). Podle čl. XII. odst. 6 VOP byl žalovaný v případě ukončení Smlouvy ze strany Banky povinen uhradit všechny nezaplacené leasingové splátky za dobu, po kterou Smlouva trvala, souhrn všech zbývajících neuhrazených splátek za dobu, na kterou byla Smlouva sjednána původně a dále i veškeré výdaje Banky spojené s ukončením Smlouvy a dodáním předmětu leasingu, úroky z prodlení, smluvní pokuty a náhradu škody (VOP). Banka dne 5. 9. 2003 odebrala žalovanému předmět leasingu (protokol o odebrání). Podle č.l. XI., odst. 3 VOP strany ujednali, že pokud je Uživatel v prodlení s úhradou leasingové splátky nebo jejího příslušenství,.......... je Společnost oprávněna PL dočasně odebrat popř. znemožnit jeho užívání. V těchto případech je Uživatel povinen neprodleně dopravit PL na výzvu Společnosti na místo Společností určené. Uživatel je povinen strpět jednání Společnosti související s dočasným odebráním PL. Dočasné odebrání PL nezbavuje Uživatele povinnosti platit leasingové splátky. Soudu je z úřední činnosti známo, že Smluvní stranou na straně věřitele se následně stal právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba] (dříve mj. pod názvem [právnická osoba]), [IČO], a to na základě vkladu části podniku společnosti [právnická osoba], označené jako [anonymizováno], do společnosti [právnická osoba], [IČO], na základě smlouvy o vkladu části podniku uzavřené dne 19. 8. 2010 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2019 postoupila společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovaným na žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávek včetně příloh a oznámení o postoupení pohledávky). 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce tak, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli v souladu s § 269 odst. 2 a § 262 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku dne 2. 4. 2004 leasingovou smlouvu s právem žalovaného na pronájem vozidla [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována tři slova] s měsíční splátkou 8 532 Kč po dobu 24 měsíců a následným právem žalovaného po úhradě všech splátek vozidlo odkoupit za částku 1 000 Kč. Jelikož žalovaný nezaplatil splátky č. 1-4 v rozsahu 34 128 Kč, když tuto skutečnost netvrdil ani neprokazoval, přiznal soud žalobkyni tuto částku výrokem I. rozsudku včetně úroků z prodlení. Právo na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 369 obchodního zákoníku a § 517 občanského zákona vztažmo k § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Předmětná pohledávka včetně příslušenstvím byla na žalobkyni postoupena písemnou smlouvou o postoupení pohledávky (§ 524 a násl. občanského zákoníku). Pro zaplacení žalované částky s příslušenstvím byla žalované stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 6. Pokud jde o smluvní pokutu ve výši 15 000 Kč, ohledně této soud dospěl k závěru, že nebyla sjednána platně, neboť nebyla sjednána ve vlastní spotřebitelské smlouvě, ale pouze odkazem na obchodní podmínky (nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2003 sp. zn. I. ÚS 3512/11). Vzhledem k tomu soud žalobu v této části zamítl výrokem II. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 154,88 Kč, přičemž tato částka představuje 52 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 76 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 24 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 966 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 49 128 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i