21 C 180/2023-34 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu [okres] dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 174 740 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovanou [příjmení] smlouvu o výpůjčce výčepního zařízení, v níž si účastníci sjednali podmínky, za kterých budou mezi žalobkyní a žalovanou uzavírány konkrétní smlouvy o výpůjčce, tj. smlouvy, kterými vznikne žalované právo na bezplatné užívání věci – výčepního zařízení s příslušenstvím- ve vlastnictví žalobkyně. Žalovaná se zavázala vrátit předmět výpůjčky do 30 dnů od výzvy žalobkyně k jeho vrácení, přičemž v případě prodlení s vrácení delším než 30 dnů, se zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši odpovídající hodnotě všech věcí tvořících konkrétní předmět výpůjčky, kdy pro účely výpočtu této smluvní pokuty se rozumí hodnota uvedená na dodacím listě, ve kterém je předmět výpůjčky blíže specifikován. Žalobkyně dne [datum] vyzvala žalovanou k vrácení předmětu výpůjček. Jelikož žalovaná tuto svou povinnost nesplnila, vyzvala ji žalobkyně výzvou ze dne [datum] k úhradě smluvní pokuty v částce 174 740 Kč. Žalovaná dosud neuhradila ničeho, a to ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně. Kromě žalované jistiny a příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. si žalobkyně nárokuje jednorázovou náhradu nákladů spojenou s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. 2. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl žalované ustanoven shora uvedený opatrovník, neboť soud z obchodního rejstříku zjistil, že žalovaná vstoupila do likvidace ke dni [datum] na základě rozhodnutí jediného společníka ze dne [datum], přičemž v obchodním rejstříku aktuálně nemá zapsán statutární orgán a likvidátor dne [datum] zemřel. 3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila prostřednictvím svého opatrovníka podáním ze dne [datum] tak, že uvedla, že je zřejmé, že mezi stranami došlo k uzavření smlouvy o výpůjčce výčepního zařízení. Předmětem výpůjčky vyplývá z výdejových karet, u nichž je uveden datum montáže, na některých však chybí datum převzetí a podpis žalobkyně. 4. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, žalovaná s tímto postupem vyjádřila souhlas v podání ze dne [datum]. 5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutkový stav. Dle rámcové smlouvy o výpůjčce výčepního zařízení, která byla uzavřena mezi účastníky dne [datum], je zřejmé, že vypůjčitel je povinen vrátit nejpozději do 30 dnů od výzvy půjčitele konkrétní předmět výpůjčky ve stavu odpovídající době užívání předmětu výpůjčky. Vypůjčitel je povinen vrátit všechny předměty výpůjčky, které užíval dle konkrétních smluv o výpůjčce uvedených za podmínek a na základě rámcové smlouvy nejpozději ke dni zániku této rámcové smlouvy (čl. 4). Dále je zřejmé, že pokud bude vypůjčitel s vrácením předmětu výpůjčky půjčiteli v prodlení delším než 30 dnů, je povinen zaplatit půjčiteli smluvní pokutu ve výši odpovídající hodnotě všech věcí tvořících konkrétní předmět výpůjčky. Smluvní pokuta je splatná marným uplynutím lhůty (čl. 4). Z výdejové karty výčepního zařízení [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] dodacího listu [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný převzal výčepní zařízení specifikované v uvedených dokumentech. Z těchto dokumentů vzal soud za prokázané hodnoty jednotlivých předmětů výpůjčky. Z Výpovědí konkrétní smlouvy o výpůjčce ze dne [datum] žalobkyně vypověděla konkrétní smlouvu o výpůjčce ze dne [datum] a současně žalovanou vyzvala k vrácení výčepního zařízení. Z výzvy k úhradě smluvní pokuty dle rámcové smlouvy ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalovaná byla vyzvána k úhradě smluvní pokuty. Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k dodatečnému splnění své povinnosti. 6. Dle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. 7. Dle § 659 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen ObčZ) účinného do 31. 12. 2013, smlouvou o výpůjčce vznikne vypůjčiteli právo věc po dohodnutou dobu bezplatně užívat. 8. Dle § 544 ObčZ sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. 9. Předně soud posuzoval otázku své místní příslušnosti, když podle čl. 6 výše uvedené rámcové smlouvy bylo mezi účastníky sjednáno, že spory z této rámcové smlouvy nebo konkrétní smlouvy o výpůjčce bude rozhodovat místně příslušný soud, jehož obvodu se nachází sídlo půjčitele. Sídlo žalobkyně je na adrese [adresa žalobkyně], tedy v obvodu Okresního soudu Plzeň-město. Místní příslušnost zdejšího soudu tak byla založena na základě platně uzavřené prorogační doložky ve smyslu § 89a o. s. ř. 10. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu. Žalobkyně prokázala, že mezi účastníky byla platně uzavřena rámcová smlouva o výpůjčce výčepního zařízení, na základě které si žalovaná vypůjčila výčepní zařízení pro svou provozovnu [příjmení] [příjmení] na adrese [adresa]. V rámci této smlouvy byla sjednána povinnost žalované předmět výpůjčky řádně vrátit ve lhůtě 30 dnů od výzvy půjčitele, popř. byla sjednána možnost žalobkyně požadovat smluvní pokutu v případě, že žalovaná nesplní svou povinnost ohledně vrácení výčepního zařízení. Konkrétní výpůjčky potvrzují jednotlivé výdajové karty výčepních zařízení. Na tomto nic nemění ani skutečnost, že některé z těchto výdejových dokumentů neobsahují podpis žalobkyně, jelikož tato potvrzení o převzetí konkrétních předmětů výpůjčky byla vždy podepsána žalovanou, resp. osobou za žalobkyni jednající. Je zřejmé – součtem jednotlivých zařízení dle výdejových karet- že smluvní pokuta byla řádně vyúčtována v souladu s uzavřenou smlouvou. Žalovaná nesplnila svou povinnost a nevrátila předmětné výčepní zařízení, žalobkyni tak vzniklo právo požadovat smluvní pokutu, která byla smluvně sjednána. Žalovaná tuto ani přes výzvu neuhradila, čímž se octla v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 517 ObčZ ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. Soud žalobě vyhověl i co do částky 1 200 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky (§ 121 odst. 3 ObčZ), neboť v dané věci se jedná o závazek mezi podnikateli, výše těchto nákladů pak vychází z § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 39 229 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 737 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 174 740 Kč sestávající z částky 8 100 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 25 200 Kč ve výši 5 292 Kč. 13. Lhůty k plnění byly žalované určeny dle § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.