21 C 235/2022-69 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí výživné na nerozvedenou manželku měsíčně částkou ve výši 15 000 Kč, splatnou k rukám žalobkyně vždy do každého 15. dne v měsíci předem, a to počínaje [datum]. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci jsou dosud manželé, z manželství se narodily dvě nezletilé děti a manžel vyjma těchto nemá žádnou další vyživovací povinnost. Manželé spolu řadu měsíců nežijí, kdy manželův příjem činí částku 75 000 Kč až 80 000Kč, zatímco manželka dosahuje příjmu ve výši necelé čtvrtiny tohoto. Manželka tak zajišťuje své běžné potřeby toliko za pomoci rodičů, neboť dispozice se společným účtem manželů jí byla zablokována. Odečte-li žalobkyně od příjmu žalovaného hrazenou vyživovací povinnost ve prospěch nezletilých dětí, stále mu zbývá nejméně 55 000 Kč, a pokud od tohoto příjmu žalobkyně odečte svůj příjem a rozdíl vydělí na polovinu, měla by vyživovací povinnost žalovaného vůči žalobkyni činit nejméně 15 000 Kč měsíčně. 2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum], nárok žalobkyně zcela neuznal, když poukázal na to, že žalobkyně je osobou s vysokoškolským vzděláním v oboru ekonomie, zaměstnána ve svém oboru nikdy nebyla a ani není, kdy by mohla takto dosahovat vyšších příjmů. Žalovaný dále upozornil na tu skutečnost, že žalobkyně jako majitelka dvou bytových jednotek jednu z těchto umístěnou v lokalitě [ulice] v [obec] prodala za částku 4 000 000Kč a druhou pak převedla na svoji matku, když její hodnota je přibližně totožná, když tato je dále majitelkou polností a lesů. 3. Z listinných důkazů a nesporných skutečností mezi účastníky byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně byla do roku 2021 vlastnicí dvou bytových jednotek v [obec] (na adrese [ulice] a [ulice]), kdy tyto následně obě bezúplatně převedla na svoji matku, která bytovou jednotku na adrese [ulice] následně prodala za částku cca 4 000 000Kč. Žalobkyně je dále vlastnicí 2/4 nemovitostí v obci [část obce], kdy se jedná o trvalý travnatý porost a ornou půdu. Ve stejné obci pak vlastní též lesní pozemky ve výměře 12 302m2 (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Žalobkyně od září roku 2022 dosahovala měsíčního výdělku ve výši cca 21 000Kč čistého (prokázáno tvrzením žalobkyně a platovým výměrem). Žalovaný této hradí výživné na nezletilé děti v částce 21 000Kč na základě rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] j. č. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne [datum rozhodnutí] j. č. [číslo jednací]. Dalším příjmem žalobkyně je nájemné ze shora uvedených nemovitostí (zemědělských pozemků) ve výši 20 397Kč ročně (prokázáno dodatkem [číslo] k nájemní smlouvě ze dne [datum]), tuto částku pak žalobkyně investuje ročně do údržby těchto nemovitostí (prokázáno soupisem ročních nákladů). Příjem žalovaného v rozhodném období od srpna roku 2022 činil částku 88 000Kč až 89 000Kč (nesporné tvrzení). [ulice] výdaje žalobkyně činí částku 42 057 Kč (vyjma tvrzené částky 15 000Kč za potraviny, 4 000Kč za naftu a 3 000Kč za drogerii a léky (prokázáno předloženým výpisem z účtu žalobkyně). [ulice] výdaje žalovaného činí částku 20 614Kč (doloženo výpisem z jeho účtu). 4. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno], otce žalobkyně, soud zjistil následující: Svědek pravidelně při narozeninách, svátcích a na Vánoce nezletilým vnoučatům dává na stavební spoření částku 4 000 Kč každému. Mimořádně přispěl žalobkyni v létě roku 2022 na dovolenou částkou 20 000 Kč. Dále vzhledem k tomu, že pěstuje zeleninu a ovoce, tak tyto při návštěvách stejně jako třeba vajíčka vozí žalobkyni a vnoučatům. Jinak za dobu rozvodového řízení dcery nijakou jinou významnou částkou této nepřispěl. Žalobkyni navštěvuje pravidelně jednou dvakrát v týdnu. Jak účastníci hospodařili a hospodaří, mu není známo. V devadesátých letech s manželkou převedli byt, ve kterém bydleli na adrese [ulice] [obec], na žalobkyni. V roce 2003 zaplatili s manželkou dceři byt na adrese [adresa žalobkyně]. Následně po tom, co se účastníkům narodily dvě nezletilé děti, se svědek s manželkou odstěhoval z adresy [ulice] (byt 4+1) na adresu [ulice] (byt 2+KK), kdy si takto vyměnili byt s účastníky. V roce 2021 pak oba shora uvedené byty převedla žalobkyně na manželku svědka darovací smlouvou. Ve stejném roce byt na adrese [ulice] prodali, utržené prostředky má na účtu jeho manželka. Svědek dále potvrdil, že žalobkyně je vlastnicí shora popsaných lesních porostů ve výměře asi dvou hektarů, kdy od začátku 90. let sem jako rodina vysazovali stromky a dělali pravidelnou údržbu. 5. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], matky žalobkyně, soud zjistil následující: Svědkyně pomáhala žalobkyni s dětmi, kdy do její domácnosti docházela třikrát čtyřikrát v týdnu, kupříkladu uvařit. Finančně dceři pomáhala nárazově, třeba když se rozbilo auto, a oprava stála 43 000 Kč. Též hradila dětem a dceři dovolenou. Pravidelně žalobkyni žádnou částku nedávala. Svědkyně potvrdila, že žalobkyně je vlastnicí 10 hektarů půdy v obci [část obce], které jsou aktuálně v nájmu zemědělského družstva [obec] a 1,7 hektaru lesa. 6. Z výpovědi žalobkyně zjistil soud následující: Žalobkyně má vysokoškolský inženýrský titul z oboru ekonomie, hospodářská politika. Aktuálně od září roku 2022 je zaměstnána jako učitelka druhého stupně předmětů matematika a němčina. Její měsíční čistý příjem činí zhruba 21 800 Kč. V měsíci srpnu byla evidována na úřadu práce. Žalobkyně je přesvědčena, že jako učitelka na půl úvazku má vyšší příjem, než kdyby pracovala na půl úvazku ve finanční sféře dle svého vzdělání. Na celý úvazek nemůže pracovat kvůli péči o nezletilé, neboť by to časově nezvládla. Školka je otevřená od 7 hodin do 16 hodin, takže pokud by byla zaměstnána na 8,5 hodiny, než by přejela, tak by toto nestihla. Dále jsou děti skoro každý měsíc nemocné a mají kroužky. Jedno z dětí žalobkyně vozí do školy na [anonymizováno] a druhé do školky na [anonymizováno]. Dopoledne tedy pracuje a odpoledne s nimi jezdí na kroužky a vyzvedává je. Žalobkyně dále potvrdila výpověď obou svědků ohledně osudu obou výše zmíněných bytových jednotek, kdy dále nad rámec výše uvedeného doplnila, že v roce 2021 jí manžel napsal, že začal jednat o koupi bytu na [část obce], a jestli o tento má zájem. Jednalo se o byt menší než ten stávající, kdy následně, odešly všechny peníze z jejich společného účtu. Žalobkyně tak nevěděla, co žalovaný s těmito dělá, a proto z důvodu obav byly převedeny shora popsané bytové jednotky na její matku. Tato byt U ježíška následně prodala za částku 4 milionů korun, kdy tyto finance má na svém účtu. Žalobkyně pak soudu nevysvětlila, proč v rámci obav nepřevedla též další nemovitosti v jejím vlastnictví. Nezletilé děti pak mají standartní potřeby a jsou zdrávy. 7. Z výpovědi žalovaného pak nad rámec již výše uvedeného nevyplynuly žádné další relevantní skutečnosti rozhodné pro souzenou věc. 8. Podle ustanovení § 697 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen OZ), manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, kterým oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinností dítěte i rodičů. Pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném. 9. Dle ustanovení § 911 OZ výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 10. Dle ustanovení § 913 odst. 1 a 2 OZ pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. 11. Po právním zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Ze shora citovaných ustanovení zákona vyplývá, že manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost, a to v rozsahu, kterým oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Zákon pak ukládá, aby při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného bylo zkoumáno, zda se tento nevzdal výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti, případně majetkového prospěchu. Kdy ale nutno říci, že v rámci zkoumání odůvodněnosti potřeb oprávněného a jeho majetkových poměrů, je namístě aplikovat stejné pravidlo, tak aby oprávněný záměrně nevytvořil situaci, kdy se ocitne bez příjmů a jeho vinnou by tak povinný musel tyto suplovat. V souzeném případě vzhledem k rozdílnosti příjmů a výdajů účastníků již soud už od počátku avizoval, že by bylo na místě, aby žalovaný s výrazně vyšším příjmem a menšími výdaji skutečně nějaké výživné své manželce hradil (viz shora z