28 C 326/2022-44 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 4. 10. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost vydat jí bezdůvodné obohacení ve výši 1 089 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 10. 2016 [insolvenční spisová značka] – B – 5 bylo schváleno oddlužení paní [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], zemřelé dne [datum]. Předmětným usnesením byl insolvenčním správcem ustanoven žalovaný. Podle výroku V. uvedeného usnesení bylo plátcům mzdy jiných příjmů dlužnice (důchodu – plátcem je žalobkyně) přikázáno, aby z důchodu dlužnice prováděli po dobu trvání oddlužení srážky na úhradu oddlužení a tyto zasílali na účet majetkové podstaty. K požadované částce 1 089 Kč žalobkyně uvedla, že se jedná o vyplacenou důchodovou dávku dlužnice po jejím úmrtí, kdy již nebyla subjektem práv. Žalobkyně dále uvedla, že dávky důchodového pojištění jsou vypláceny dopředu v pravidelných měsíčních splátkách s tím, že v den splatnosti dávky už její příjemce – oprávněný, musí mít připsanou na účet vedený u bankovního úřadu nebo vyplacenou v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní licence. V případě, že úmrtí není oznámeno včas, je okamžité zastavení výplaty důchodu technicky neuskutečnitelné. Dávky vyplacené po úmrtí poživatele důchodu jsou pak pohledávkami státu, které je žalobkyně povinna vymáhat. Žalobkyně uvedla, že splatnost důchodu je stanovena na 20 den v měsíci, tedy důchod za listopad 2020 je důchodem pokrývajícím období od 20. 11. 2020 do 19. 12. 2020, neboť důchod je vyplácen dopředu. Obdobně výplata důchodu za prosinec 2020 představuje období od 20. 12. 2020 do 19. 1. 2021. Vzhledem k tomu, že dlužnice zemřela dne 10. 12. 2020, byla důchodově zabezpečena právě do tohoto dne a to ze splátky důchodu za měsíc listopad 2020 náležející na období od 20. 11. 2020 do 19. 12. 2020. Následující splátka důchodu náležející na období od 20. 12. 2020 do 19. 1. 2021 je splátkou důchodu za prosinec 2020, která již neměla být vyplacena. Žalobkyně co by plátce důchodu dlužnice poukázala na úhradu schváleného oddlužení na účet insolvenčního splátce, t. j. žalovaného, a to dne 21. 12. 2020 srážkou ve výši 3 880 Kč, zahrnující odměnu insolvenčního správce ve výši 1 089 Kč, a to ze splátky náležející za období od 20. 12. 2020 do 19. 1. 2021, když vzhledem k tomu, že dlužnice zemřela již 10. 12. 2020, tato srážka již nenáležela, neboť dlužnice nebyla subjektem práv z důvodu smrti. Toto plnění tak nelze považovat za plnění vyplácené v souladu se shora uvedeným usnesením Krajského soudu v Plzni, neboť se nejednalo o srážku vyplacenou z příjmu dlužnice, ale z finančních prostředků České republiky určených na výplatu dávek důchodového pojištění. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 5. 2021 [insolvenční spisová značka] – B – 16 bylo insolvenční řízení zastaveno a žalovanému byla přiznána odměna a náhrada nákladů řízení za dobu trvání oddlužení v celkové výši 60 984 Kč včetně DPH od povolení oddlužení, tj. za období květen 2016 až prosinec 2020 a tato částka byla žalovanému vyplacena formou záloh v průběhu řízení. Žalovaný ve svých podáních nikdy nezpochybnil, že by částku 1 089 Kč neobdržel. Žalobkyně výzvou ze dne 20. 5. 2021 vyzvala žalovaného k úhradě částky 3 880 Kč, žalovaný však na tuto výzvu nereagoval. Následně na výzvu ze dne 17. 12. 2021 žalovaný uvedl, že částka 3 880 Kč byla rozvržena mezi nezajištěné věřitele. Žalobkyně proto oslovila nezajištěné věřitele, kteří žalobkyni neprávem vyplacené srážky ve výši 2 791 Kč uhradili. K uhrazení tak stále zbývá částka 1 089 Kč vyplacená jako odměna žalovanému. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Uvedl, že vyplácení dávek důchodového pojištění je zcela v dikci žalobkyně a ta by měla ověřovat, zda jsou dávky důchodového pojištění vypláceny důvodně a oprávněně. Uvedl, že o úmrtí dlužnice byl ze strany žalobkyně vyrozuměn až dne 3. 5. 2021. Dne 20. 5. 2021 byl vyzván k vydání údajného bezdůvodného obohacení ve výši 3 880 Kč, i když žalobkyně o tomto omylu musela vědět již v lednu roku 2021. Žalovaný upozornil na to, že právním titulem, na základě kterého byla žalovanému přiznána odměna a náhrada nákladů řízení za dobu trvání oddlužení je usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 5. 2021 [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] – [rok] – V – 16. Pokud žalobkyně nesouhlasila s výší odměny a výdajů, mohla proti tomuto usnesení podat odvolání, což se však nestalo. Usnesení nabylo právní moci dne 3. 6. 2021, nelze tedy hovořit o něm jako o právním důvodu, který odpadl a tedy není naplněna skutková podstata bezdůvodného obohacení. Odměna a náhrada nákladů řízení tak byla v usnesení přiznána v souladu s příslušnou vyhláškou ve správné výši. Navíc uvedl, že srážky z důchodového pojištění poukazované žalobkyní na účet žalovaného jsou myšleny jako záloha na úhradu odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce, kdy k vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce dojde až v rámci správy insolvenčního správce o plnění oddlužení. Žalovaný uvedl, že pokud je někdo, kdo se na úrok žalobkyně bezdůvodně obohatil, patrně jsou touto osobou nezajištění věřitelé dlužnice, mezi které byla částka ve výši 3 880 Kč rozvržena. Nelze totiž nikterak prokázat, že odměna či výdaje žalovaného přiznané insolvenčním soudem byly mimo jiné tvořeny i ze splátky důchodového pojištění, která byla žalobkyní omylem poukázána na účet žalovaného. 3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, z jehož účasti se žalobkyně řádně omluvila, soud tedy jednal v její nepřítomnosti. 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 10. 2016 č. j. [insolvenční spisová značka] bylo schváleno oddlužení dlužníka [jméno] [příjmení] plněním splátkového kalendáře. Insolvenčním správcem byl ustanoven žalovaný. Ve výroku V. usnesení byla uložena povinnost žalobkyni uvádět po dobu trvání účinku oddlužení počínaje doručením usnesení srážky ve stejném rozsahu jako při výkonu rozhodnutí nebo exekuci pro přednostní pohledávky a tyto vyplácen nikoliv dlužníku, ale na účet majetkové podstaty zřízený insolvenčním správcem. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 5. 2021 bylo insolvenční řízení zastaveno (výrok I.) žalovanému jako insolvenčním správci byla přiznána odměna a náhrada nákladů řízení za dobu trvání oddlužení v celkové výši 60 984 Kč s tím, že tato částka mu byla vyplacena formou záloh v průběhu řízení a zároveň (výrok II.). Z odůvodnění tohoto usnesení vyplynulo, že dlužnice dne [datum] zemřela. Dne 9. 5. 2021 podal Krajskému soudu v Plzni žalovaný jako insolvenční správce zemřelého dlužníka zprávu spojenou s vyúčtováním odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce za období od květen 2016 do prosince 2020, tedy za 56 měsíců po 1 089 Kč. Z měsíčního výkazu plnění splátkového kalendáře je zřejmé, že byla srážena částka 3 880 Kč, která byla přerozdělována tak, že odměna insolvenčního správce činila 1 089 Kč, kdy věřitelům náležela zbývající část ve výši 2 791 Kč. Dopisem ze dne 20. 5. 2021 byl žalovaný vyzýván k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 3 880 Kč, vzhledem k tomu, že splátka důchodu, z níž byla tato částka sražena, již dlužnici s ohledem na její úmrtí nenáležela. Dopisem ze dne 17. 12. 2021 byl žalovaný opětovně vyzýván žalobkyní k vydání bezdůvodného obohacení a to prostřednictvím předžalobní upomínky se shodnou argumentací jako v žalobě. Dopisem ze dne 17. 12. 2021 sdělil žalovaný žalobkyni, že srážka z důchodu v prosinci 2020 byla rozvržena mezi nezajištěné věřitele. Dopisem ze dne 22. 3. 2022 byl žalovaný opětovně vyzýván k úhradě částky 1 089 Kč, kdy byl opakovaně taktéž vyzýván k vydání bezdůvodného obohacení výzvou ze dne 12. 8. 2022 ¨ 5. Podle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V projednávané věci bylo zjištěno, že dlužnici [jméno] [příjmení], zemřelé [datum] byl za období od 20. 12. 2020 do 19. 12. 2020 vyplacen žalobkyní důchod, ačkoliv její smrtí nárok na tuto dávku zanikl. Pokud žalobkyně poukázala v souladu s usnesením Krajského soudu na účet žalovaného jako insolvenčního správce částku 3 880 Kč jako srážku z vyplaceného důvodu, došlo ze strany správce k nakládání s prostředky, které byly vyplaceny bez právního důvodu. Vzhledem k tomu, že ze strany žalovaného ani po opakovaných výzvách nedošlo k vrácení částky 1 089 Kč představující část vyplacené dávky představující odměnu žalovaného jako insolvenčního správce, kterou byl žalovaný povinen s odkazem na ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku žalobkyni vydat, soud mu tuto povinnost uložil tímto rozhodnutím. K o