28 C 401/2022-15 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 29. 8. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 5 021 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla tovární značky FORD Transit 300M, [registrační značka]. Výše pojistného byla sjednána na částku 2 532 Kč pololetně. Následně však byla výše pojistného upravena v souladu se smluvním ujednáním, kdy za pojistné období od 12. 1. 2022 do 11. 1. 2023 bylo pojistné stanoveno na částku 3 888 Kč pololetně, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalovaný však pojistné splatné dne 12. 1. 2022 neuhradil a to ani poté, co byl ze strany žalobkyně k jeho uhrazení upomínán a upozorňován na možný zánik pojištění. K zániku pojištění tak došlo ke dni 14. 4. 2022. Za období od 12. 1. 2021 do 11. 1. 2022 vznikl nedoplatek na pojistném 3 045 Kč, kdy výše nedoplatku se řídí pojistnými podmínkami, kdy pojistnou smlouvou byl sjednán počet ujetých kilometrů ve výši 9 500 až 10 500 km ročně a povinností žalovaného bylo doložil stav tachometru, a to jak na počátku, tak na konci pojištění. Vzhledem k tomu, že žalovaný tak neučinil, žalobkyně dopočítala pojistné pro maximální počet ujetých kilometrů tedy 25 000 km ročně. Konkrétně 0,21 Kč jeden kilometr, tedy rozdíl 14 500 km x 0,21 odpovídá částce 3 045 Kč. Žalovaný od počátku smlouvy uhradil celkem 5 064, když uhradil pojistné splatné dne 12. 1. 2021, dne 12. 7. 2021 vždy ve výši 2 532 Kč. Za období od 12. 1. 2022 do 14. 4. 2022 činí dlužné pojistné částku 1 976 Kč, dlužná částka se tak skládá z nedoplatku ve výši 3 045 Kč a neuhrazeného pojistného po dobu 93 dnů ve výši 1 976 Kč. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listin (pojistná smlouva, pojistka ke smlouvě, informace k pojistné smlouvě, upomínky, oznámení o ukončení pojistné smlouvy, předžalobní upomínka, bilance pojistné smlouvy) má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě, když bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak. 5. Podle § 3 zákona č. 168/99 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistná smlouva obsahuje vždy určení pojistitele a pojistníka a údaje o vozidle, dobu trvání pojištění, limit pojistného plnění, výši pojistného, jeho splatnost, způsob jeho placení a formu a místo oznámení škodné události. 6. Podle § 3 odst. 2 citovaného zákona, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič tuzemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 7. Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) citovaného zákona, pojištění odpovědnosti zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi, tato lhůta nesmí být kratší než jednoho měsíce a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného. 8. V daném případě má soud za prokázané, že mezi účastníky byla platně uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 3 zákona 168/99 Sb., na základě které vznikla žalovanému povinnost hradit pojistné ve stanovené výši, pojistiteli pak vznikla povinnost v případě škodní události plnit pojistné plnění. Soud má dále za prokázané, že žalovaný porušil své povinnosti plynoucí ze smlouvy a neuhradil stanovené pojistné. Výše dluhu na pojistném byla prokázána shora uvedenými listinnými důkazy. 9. Podle § 1970 obč. zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení se stanoví vládním nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výši takto stanovená. Vzhledem k tomu, že nebylo pojistné uhrazeno ve sjednaných lhůtách, vznikl žalobkyni též nárok na úrok z prodlení, který je požadován od 28. 4. 2022 do zaplacení. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142a) a 142 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, vzniklo jí tedy právo na plnou náhradu nákladů řízení. Soud přiznal náklady ve výši 1 489 Kč, když tato částka se stává z uhrazeného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč a DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad, před použití § 14b) vyhlášky č. 177/96 Sb. 11. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., když se soudem nebyly shledány žádné důvody pro to, aby byla stanovena lhůta delší.