28 C 71/2023-16 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 27. 12. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 6 323,02 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 18. 7. 2018 rámcovou smlouvu [číslo] na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet] a žalovaný je mohl plně využívat. Dne 7. 6. 2021 uzavřel žalovaný s žalobkyní dodatek [číslo] k této smlouvě a požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 5 000 Kč. Tento mu byl poskytnut a bylo mu umožnění jeho čerpání na shora uvedeném účtu. S ohledem na to, že žalovaný porušil závažně své smluvní povinnosti, předstoupila žalobkyně na následně v souladu s ujednáním smlouvy o poskytnutí kontokorentu, zesplatnění kontokorentu dne 22. 11. 2022, kdy ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 4 823,02 Kč a nesplacením smluvním úrokem z kontokorentu do zesplatnění ve výši 204,79 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků od 1. 9. 2022 naúčtovaných do dne předcházejícímu dni k zesplatnění, tedy do 21. 11. 2022. K zesplatnění kontokorentu byl žalovaný ze strany žalobkyně informován prostřednictvím zesplatňujícího dopisu ze dne 22. 11. 2022. Žalobkyně dále požadovala uhrazení částky 1 500 Kč, představující nezaplacené náklady účelně vynaložené žalobkyní na vymáhání dluhu po žalovaném, když žalovaného opakovaně telefonicky urgovala, taktéž prostřednictvím internetového bankovnictví, emailem a SMS zprávami. V podmínkách pro používání úvěru byla stranami sjednána možnost žalobkyně požadovat v důsledku prodlení žalovaného náhradu účelně vynaložených nákladů na vymáhání. Z důvodu nesplnění závazku byly žalovanému tyto náklady naúčtovány dne 12. 10. 2022, dne 1. 11. 2022 a dne 21. 11. 2022. 2. Z předložených listin má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě, když bylo případně na žalované, aby prokázal opak, ale nestalo se tak (rámcová smlouva, dodatek č. 3 k rámcové smlouvě – smlouva o poskytnutí kontokorentu, obchodní podmínky žalobkyně, podmínky pro používání kontokorentu, předsmluvní formulář pro standardní informace, mimořádný výpis z běžného účtu žalovaného, přehled nákladů účelně vynaložených na vymáhání dluhu, ceník AirBank, předžalobní výzva, zesplatňující dopis a přehled plateb kontokorentu). 3. Podle § 2662 občanského zákoníku smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet, nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 4. Podle § 2665 občanského zákoníku ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená. 7. Z předložených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zřízení a vedení běžného účtu a smlouva o zřízení kontokorentu. Žalovaný se zavázal řádně a včas vrátit poskytnuté peněžní prostředky, své povinnosti plynoucímu ze smluvního ujednání však porušoval, když řádně a včas čerpané prostředky neuhradil. Vzhledem k tomu, že se dostal žalovaný do prodlení, žalobkyně v souladu se smluvním ujednání poskytnutý úvěr zesplatnila a žalovanému tak vznikla povinnost celou částku žalobkyni uhradit. Tím, že se žalovaný dostal do prodlení, pak soud shledal taktéž důvodným požadavek žalobkyně co do zákonného úroku z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (podání žaloby, předžalobní výzva). 9. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a žalovanému byla ke splnění jeho povinností poskytnuta běžná třídenní lhůta.