34 C 14/2023-14 — Okresní soud Plzeň-město

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný procesní nárok na zaplacení částky 2 500 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku. 2. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 2. 7. 2020 smlouvu o výpůjčce hardwaru, v níž se žalobkyně zavázala umožnit žalovanému bezplatné dočasné užívání hardwarového vybavení označeného v čl. I odst. 2 smlouvy, přičemž mu ji toho dne přenechala. Strany si sjednaly oprávnění žalobkyně smlouvu vypovědět, neuhradí-li žalovaný dva členské příspěvky za kalendářní rok anebo dva po sobě jdoucí členské příspěvky ve výpovědní lhůtě 1 měsíce od prvního dne následujícího kalendářního měsíce po doručení výpovědi. Žalovaný byl podle smlouvy povinen do 14 dnů od jejího skončení hardware vrátit žalobkyni a v případě jeho nevrácení je žalobkyně oprávněna požadovat náhradu ve výši pořizovací hodnoty hardwaru a smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Žalobkyně vypověděla dne 12. 11. 2020 smlouvu pro nezaplacení dvou členských příspěvku a výpověď doručila žalovanému. Dne 14. 4. 2021 ho vyzvala k náhradě škody ve výši 2 000 Kč odpovídající pořizovací hodnotě hardwaru a smluvní pokuty ve výši 500 Kč do 15. 5. 2021. Dne 11. 2. 2021 ho vyzvala k dobrovolnému zaplacení žalované pohledávky a upozornila ho, že nebude-li uhrazeno v náhradní lhůtě, obrátí se na soud se žalobou. 3. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2048 věty první o. z., neboť se strany pro případ porušení smluvené povinnosti, v souzené věci povinnosti žalovaného vrátit vypůjčené hardwarové vybavení do 14 dnů od skončení smlouvy, dohodly na smluvní pokutě a stanovily způsob určení její výše, tj. jednak v pořizovací hodnotě hardwarového vybavení, když v této části smluvní pokuta plní funkci paušalizované náhrady škody, a jednak ve výši 500 Kč, když v této části smluvní pokuta plní sankční a pobídkovou funkci. Smluvní pokuta se stala splatnou na výzvu žalobkyně podle § 1958 odst. 2 o. z. Jelikož žalovaný nezaplatil v den určený ve výzvě, ocitl se od následujícího dne v prodlení podle § 1968 věty první o. z. a žalobkyni proto vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.