34 C 141/2023-17 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 545 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku. Žalobu odůvodnila tím, že je profesní organizací pojistitelů, jejíž povinností je vymáhat příspěvek podle § 4 odst. 1 zákona č. 186/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně zjistila, že k vozidlu registrovanému pod [registrační značka] [anonymizováno] [číslo], osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 550 cm3, nebylo v období od 1. 4. 2021 do 30. 6. 2021 a od 1. 7. 2021 do 31. 8. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti a vlastníkem tohoto vozidla v tomto období byl žalovaný. V souladu s § 4 odst. 6 a 7 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla vyzvala dne 17. 2. 2022 žalovaného k úhradě příspěvku pokud jde o období od 1. 4. 2021 do 30. 6. 2021 a pokud jde o období od 1. 7. 2021 do 31. 8. 2021 výzvou ze dne 5. 5. 2022, kdy v obou případech výše příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno a výše denní sazby 65 Kč, kdy žalobkyně dále požaduje nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 2 x 300 Kč podle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalovaný měl uhradit příspěvek do 30 dnů od doručení té které výzvy, tj. do 3. 5. 2022 a 19. 7. 2022, tyto částky však neuhradil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě předžalobní upomínkou, na kterou žalovaný nereagoval. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud vyšel z listin předložených žalobkyní a z výpisu z registru silničních vozidel Magistrátu města Plzně ze dne 19. 6. 2023 na č. l. 8 a vzal za prokázaná skutková tvrzení žalobkyně, která žalovaný nerozporoval a na která soud pro stručnost odkazuje. 4. Soud vyšel z § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dle něhož vlastník a provozovatel vozidla jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, tj. že musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel splněna po celou dobu povinnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V dané věci vozidlo nebylo pojištěno 91 + 62 dní, a proto žalobkyni vzniklo právo na zaplacení příspěvku v sazbě 65 Kč za 1 den dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. a paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., tj. 6 215 Kč + 4 330 Kč + 2 x 300 Kč, spolu 10 545 Kč. Žalobkyně vyzvala ve smyslu § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalovaného do 1 roku ode dne vzniku povinnosti k zaplacení příspěvku s náležitostmi uvedenými v § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Jelikož žalovaný ve lhůtě uvedené v § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ocitl se žalovaný v prodlení podle § 1968 o. z. a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 545 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.