34 C 150/2023-14 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 452 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku. Žalobu odůvodnila tím, že je profesní organizací pojistitelů, jejíž povinností je vymáhat příspěvek podle § 4 odst. 1 zákona č. 186/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně zjistila, že k vozidlu registrovanému pod [registrační značka] 6C4 [číslo], osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, nebylo v období od 12. 5. 2020 do 24. 9. 2020 a od 6. 11. 2020 do 4. 5. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti a vlastníkem tohoto vozidla v tomto období byl žalovaný. V souladu s § 4 odst. 6 a 7 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla vyzvala dne 12. 11. 2020 žalovaného k úhradě příspěvku ve výši 6 692 Kč pokud jde o období od 12. 5. 2020 do 24. 9. 2020 a pokud jde o období od 6. 11. 2020 do 4. 5. 2021 výzvou ze dne 5. 11. 2021, kdy v obou případech výše příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno a výše denní sazby 47 Kč, kdy žalobkyně dále požaduje nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 2 x 300 Kč podle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalovaný měl uhradit příspěvek do 30 dnů od doručení té které výzvy, tj. do 26. 1. 2021 a 19. 1. 2022, tyto částky však neuhradil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě předžalobní upomínkou z 12. 2. 2022, na kterou žalovaný nereagoval. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud vyšel z listin předložených k žalobě a z výpisu z registru silničních vozidel ze dne 13. 6. 2023 na č. l. 8 a vzal za prokázaná tvrzení žalobkyně uvedená v žalobě, která žalovaný nerozporoval, a proto soud na ně pro stručnost odkazuje. 4. Soud vyšel z § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dle něhož vlastník a provozovatel vozidla jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, tj. že musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel splněna po celou dobu povinnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V dané věci vozidlo nebylo pojištěno 136 dní + 180 dní, a proto žalobkyni vzniklo právo na zaplacení příspěvku v sazbě 47 Kč za 1 den dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. a paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., tj. 6 692 Kč + 8 760 Kč + 2 x 300 Kč, spolu 15 452 Kč. Žalobkyně vyzvala ve smyslu § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalovaného do 1 roku ode dne vzniku povinnosti k zaplacení příspěvku s náležitostmi uvedenými v § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Jelikož žalovaný ve lhůtě uvedené v § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nezaplatil, ocitl se žalovaný v prodlení podle § 1968 o. z. a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 452 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.