34 C 192/2022-79 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 282 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku. Žalobu odůvodnila tím, že je profesní organizací pojistitelů, jejíž povinností je vymáhat příspěvek podle § 4 odst. 1 zákona č. 186/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně zjistila, že k vozidlu registrovanému pod [registrační značka], osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, nebylo v období od 9. 8. 2019 do 23. 11. 2019 a od 9. 10. 2020 do 15. 1. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti a vlastníkem tohoto vozidla v tomto období byl žalovaný. V souladu s § 4 odst. 6 a 7 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla vyzvala dne 9. 1. 2020 žalovaného k úhradě příspěvku ve výši 5 329 Kč, pokud jde o období od 9. 8. 2019 do 23. 11. 2019, a pokud jde o období od 9. 10. 2020 do 15. 1. 2021 výzvou ze dne 11. 3. 2021, kdy v obou případech výše příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno a výše denní sazby 47 Kč, kdy žalobkyně dále požaduje nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 2 x 300 Kč podle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalovaný měl uhradit příspěvek do 30 dnů od doručení té které výzvy, tj. do 16. 4. 2020 a 25. 5. 2021, tyto částky však neuhradil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě předžalobní upomínkou ze dne 25. 1. 2022, na kterou žalovaný nereagoval. 2. Žalovaný souhlasil s tvrzením žalobkyně, že v předmětných obdobích byl vlastníkem shora uvedeného vozidla. Žalobě se bránil tvrzením, že auto bylo v prvním sporném období pojištěno u [právnická osoba] a to až do 4. 2. 2020 a od 5. 2. 2020 včetně druhého sporného období bylo pojištěno u [právnická osoba], a to až do 13. 4. 2021, přičemž od 14. 4. 2021 do dneška je auto pojištěno u [právnická osoba] 3. Soud vzal za prokázané, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka]. Žalovaný neměl ode dne 9. 8. 2019 do 23. 11. 2019 a od 9. 10. 2020 do 15. 1. 2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k zaplacení příspěvku dne 9. 1. 2020 za dobu od 9. 8. 2019 do 23. 11. 2019 a dne 11. 3. 2021 za dobu od 9. 10. 2020 do 15. 1. 2021. Předžalobní upomínkou ze dne 25. 1. 2022 vyzvala žalobkyně žalovaného k dobrovolné úhradě žalované pohledávky a upozornila ho, že nebude-li dobrovolně zaplaceno, obrátí se na soud se žalobou. 4. Z výpisu z registru silničních vozidel Magistrátu města Plzně ze dne 27. 7. 2022 na č. l. 10 vyplývá, že žalovaný byl v období od 9. 8. 2019 do 23. 11. 2019 a od 9. 10. 2020 do 15. 1. 2021 vlastníkem osobního automobilu Ford Focus, s registrační značkou a se zdvihovým objemem válců motoru specifikovanými v předchozím odstavci (viz též výpis na č. l. 38). Skutečnost, že k vozidlu nebylo sjednáno pojištění a že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku je prokázáno dopisy ze dne 9. 1. 2020 na č. l. 57 a 11. 3. 2021 na č. l. 47. Z prvního zmíněného dopisu též plyne, že vozidlo bylo pojištěno u [právnická osoba] od 5. 2. 2019 do 8. 8. 2019 (tedy nikoli do 4. 2. 2020), což koresponduje s výpisem na č. l. 39 a zprávou [právnická osoba] ze dne 21. 3. 2023 na č. l. 76, dle níž pojištění bylo ukončeno k 8. 8. 2019 z důvodu nezaplacení pojistného ve lhůtě stanovené v upomínce. Uvedená zpráva je správná, protože též z pojistné smlouvy ze dne 5. 2. 2019 založené v přílohách žalovaného plyne, že zmíněný automobil u [právnická osoba] pojistil ohledně odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Roční pojistné činilo 4 654 Kč a bylo splatné pololetně po 2 327 Kč Počátek pojištění byl stanoven na 5. 2. 2019, splatnost druhé splátky pojištění proto musela být na 5. 8. 2019. Z poštovních poukázek A plyne, že první splátku pojištění žalovaný poslal poštou dne 9. 2. 2019 a druhou splátku až dne 14. 8. 2019, tedy po předpokládané lhůtě splatnosti. Jestliže by pojistná smlouva nebyla ze strany pojišťovny předčasně vypovězena, nebylo by ani důvodu k tomu, aby žalovaný dne 29. 1. 2020 žádal o vrácení přeplatku na pojištění (srovnej žádanku z tohoto dne), přičemž daná pojišťovna mu dne 5. 2. 2020 vrátila 1 530 Kč (srovnej poštovní poukázku B). I pokud jde o druhé sporné období, sdělila [právnická osoba] zprávou ze dne 17. 3. 2023 na č. l. 74, že pojištění bylo ukončeno ke dni 8. 10. 2022 stejně jako v prvním případě i zde pro neplacení pojistného. Zpráva přitom koresponduje též s předžalobní výzvou k plnění z 26. 11. 2020, v níž byl žalovaný vyzván k zaplacení 2 822,68 Kč v náhradní lhůtě do 10. 12. 2020. V dopise je však též zmíněno, že pojištění založené smlouvou [číslo] ke dni 9. 10. 2020 zaniklo, a proto když žalovaný poštovní poukázkou A ze dne 16. 12. 2020 prokázal, že zmíněných 2 282 Kč [anonymizováno] pojišťovně, a. s zaplatil, na závěru, že jeho pojištění už předtím zaniklo, to nemůže ničeho změnit. Učinění předžalobní výzvy je prokázáno dopisem ze dne 25. 1. 2020 na č. l. 44 a jeho odeslání podacím lístkem ze stejného dne na č. l. 65 5. Soud vyšel z § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dle něhož vlastník a provozovatel vozidla jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, tj. že musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel splněna po celou dobu povinnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V dané věci vozidlo nebylo pojištěno celkem 206 dní, a proto žalobkyni vzniklo právo na zaplacení příspěvku v sazbě 47 Kč za 1 den dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. a paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., tj. 5 029 Kč + 4 653 Kč + 2x 300 Kč, spolu 10 282 Kč. Žalobkyně vyzvala ve smyslu § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalovaného do 1 roku ode dne vzniku povinnosti k zaplacení příspěvku s náležitostmi uvedenými v § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Jelikož žalovaný ve lhůtě uvedené v § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ocitl se žalovaný v prodlení podle § 1968 o. z. a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 999,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 282 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí právního zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby), z částky 1 540 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci (doplnění žaloby, účast na jednání) a z částky 770 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (návrh smíru) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 950 Kč ve výši 1 249,50 Kč.