36 C 115/2021-65 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 385 004,10 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že:„ Žalobce uzavřel s žalovaným dne 17. 7. 2016 Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen " Smlouva), na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 389.287,00 Kč. Žalovaný se zavázal žalobci úvěr splatit a dále uhradit sjednaný úrok v sazbě 14,40 % p.a. (bod 4.1 Smlouvy), a to pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 6.895,00 Kč a poslední splátkou ve výši 6.885,00 Kč, splatnými vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje dnem 15. 8. 2016 (bod 3 Smlouvy). Na základě Smlouvy se žalovaný dále zavázal uhradit žalobci poplatky za případné služby související s úvěrem (bod 4.2 Smlouvy) či poplatky související se správou klienta v prodlení (aktuální Ceník [anonymizováno]). Pro případ porušení řádného splácení, či pro případ, že by proti žalovanému bylo zahájeno insolvenční řízení, si žalobce vyhradil oprávnění prohlásit veškeré dluhy z úvěru za okamžitě splatné a žádat po žalovaném úhradu celé dlužné částky (bod 8 Smlouvy). S ohledem na skutečnost, že bylo proti žalovanému dne 24. 7. 2017 zahájeno insolvenční řízení u [název soudu] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] a následně byl ke dni 13. 12. 2017 zjištěn úpadek žalovaného, přihlásil žalobce svou pohledávku ze Smlouvy do předmětného insolvenčního řízení. Z tohoto důvodu žalobce využil svého oprávnění a prohlásil celou pohledávku ze Smlouvy za okamžitě splatnou ke dni 13. 12. 2017 O tomto ještě žalobce informoval žalovaného dopisem ze dne 29. 9. 2020. Avšak vzhledem k tomu, že insolvenční řízení, vedené proti žalovanému, již bylo pravomocně ke dni 20. 7. 2020 zastaveno, aniž by byla přihlášená pohledávka žalobce plně uspokojena, uplatňuje nyní žalobce svůj nárok prostřednictvím této žaloby. Ke dni sepsání této žaloby, tj. ke dni 26. 12. 2020, činila dlužná částka celkem 385.004,1 Kč a skládá se z jistiny ve výši 382.488,01 Kč, úroku z prodlení ve výši 269,76 Kč, přirostlého v sazbě 8,05 % p.a. v období od 16. 9. 2017 do 13. 12. 2017 a poplatků v celkové výši 2.246,33 Kč. Detailní přehled veškerých obratů na úvěrovém účtu [číslo] z něhož žalobce při vyčíslení pohledávky vycházel, je pak uveden ve Výpisu z účetní evidence k úvěru [číslo] který je nedílnou součástí tohoto podání. Ode dne 27. 12. 2020 pak nárokuje žalobce řádný úrok v sazbě 14,40 % p.a., a dále zákonný úrok z prodlení v sazbě 8,05 % p.a., obojí jdoucí z jistiny, tj. z částky 382.488,01 Kč. V souladu s ust. § 142a o.s.ř. vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky rovněž i předžalobní výzvou ze dne 29. 9. 2020.“ 2. Žalobce na výzvy soudu uvedl, že žalovanému byly zaslány upomínky dne 20. 9. 2017 a 22. 10. 2017, kterými byl informován o dlužných částkách po splatnosti a vyzýván k zaplacení dlužných částek. Splatnost úvěru nastala ke dni prohlášení úpadku tj. ke dni 13. 12. 2017. Žalovaný byl o splatnosti opakovaně informován výzvou ze dne 29. 9. 2020. Úvěr byl čerpán bezhotovostně ve výši 61 238,70 Kč a 328 048,30 Kč dne 17. 7. 2016. Dlužná částka sestává z jistiny ve výši 382 488,01 Kč, úroku z prodlení ve výši 269,76 Kč za období od 16. 9. 2017 do 13. 12. 2017 a poplatků za pojištění ve výši 2 246,33 Kč dle bodu 7,1 smlouvy o úvěru za dobu od srpna do prosince (tj. 344 Kč x 4 + 144 Kč za část prosince) a 900 Kč představující poplatek dle bodu 5.3. ceníku – 173,67 Kč. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ustanovením § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) na adresu jeho naposledy hlášeného pobytu zapsanou v registru obyvatel. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. soud proto nenařizoval jednání a rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobcem. Pro úplnost podepsaný soud uvádí, že řízení bylo pro další insolvenční řízení žalovaného vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] ze zákona přerušeno, přičemž z důvodu zrušení schváleného oddlužení dlužníka (viz usnesení tamního soudu č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum]) bylo v civilním řízení pokračováno. Ze zprávy o plnění oddlužení na č. l. 58 p. v. spisu se podává, že na pohledávku žalobce nebylo v insolvenčním řízení ničeho hrazeno (shodně tak i v případě předchozího insolvenčního řízení žalovaného – viz www.justice.cz). 4. Soud z listinných důkazů zjistil následující skutečnosti. Účastníci uzavřeli dne 17. 7. 2016 smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 389 287 Kč, jež se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 14,40 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 6 895 Kč, počínaje dnem 15. 8. 2016, poslední splátka byla splatná dne 15. 7. 2024. Strany si ujednaly, že část úvěru bude převedena nejpozději do 12. 8. 2016 na příslušný účet k úhradě pohledávky žalobce a zbytek úvěru bude převeden na účet žalobce. Strany si ve smlouvě dále ujednaly pojištění úvěru ve výši 344 Kč měsíčně (bod 7. 1. úvěrové smlouvy). V případě zahájení insolvenčního řízení dlužníka si strany ujednaly právo žalobkyně na okamžité zesplatnění úvěru (čl. 8. e) a 8.2. písm. b) úvěrové smlouvy). Žalobce splnil své povinnosti z úvěrové smlouvy, když žalovanému poskytl úvěr platbami ve výši 328 048,30 Kč a 61 238,70 Kč (č. l. 35 spisu). Žalobce prohlásil ke dni 13. 12. 2017 (tj. ke dni vydání usnesení o úpadku žalovaného v insolvenčním řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]) za okamžitě splatný a vyzval žalovaného upomínkou ze dne 29. 9. 2020 k zaplacení dlužné částky s upozorněním na možné soudní uplatnění pohledávky. Žalovaný byl předtím vyzýván k zaplacení dlužných částek upomínkami ze dne 20. 9. 2017 a 22. 10. 2017. Výše nákladů spojených s prodlením žalovaného ve výši 900 Kč vyplývá z předloženého ceníku založeného ve spise na č. l. 63. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný žalobci dlužnou částku zaplatil. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval na svou obranu ničeho. <i>5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>7. Podle § 2758 odst. 1 NOZ se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> 8. Soud po konfrontování žalobních tvrzení a listin předložených žalobkyní dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby. Mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. NOZ. Žalobce svoji povinnost ze smlouvy řádně splnil, když umožnil žalovanému čerpat sjednanou výši úvěru. Žalovaný však svoji povinnost ze smlouvy porušil, když v rozporu se smluvními ujednáními došlo v důsledku jeho chování k porušení smluvních ujednání, pročež žalobkyně důvodně prohlásila úvěr za splatný ke dni 13. 12. 2017 (tj. ke dni vydání rozhodnutí o úpadku žalovaného). S ohledem na skutečnost, že žalovaný ani následně nevrátil žalobci úvěr, dostal se do prodlení. Žalobce tedy v souladu se smluvními ujednáními prohlásil celý zůstatek úvěru splatným v důsledku zahájeného insolvenčního řízení žalovaného. Pohyb na úvěrovém účtu žalovaného je zdokladován v transakční historii na č. l. 8-9 spisu, z této listiny je mj. patrné kdy a jakou výši žalovaný z úvěrového limitu čerpal a z čeho žalovaná částka sestává. S tím koresponduje i listina nazvaná„ doklad o čerpání“ na č. l. 35. Povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit smluvený úrok, pojištění a poplatky ve sjednané lhůtě vyplývá ze shora citovaného ustanovení § 2395 a § 2758 NOZ ve spojení s ustanovením § 2399 odst. 1 NOZ. Pravidlo stanovené v ust. § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., se v tomto případě neuplatní, neboť k zesplatnění pohledávky došlo před nabytím účinnosti novely zákona o spotřebitelském úvěru. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku v celkové výši 385 004,10 Kč, sestávající se z nesplacené jistiny, částečně kapitalizovaných úroků a poplatků (viz výše). Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého závazku, má žalobce v souladu s ust. § 1970 NOZ právo vedle plnění i na přiznání úroků z prodlení, jejichž výše je stanovena v souladu s prováděcím předpisem (ust. § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.). Žalobci byl proto přiznán i úrok z prodlení v zákonné sazbě tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud tedy žalo