38 C 135/2023-35 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 24. 2. 2022 domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 166,75 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to: a. smlouvu [číslo] to dne [datum], na základě které původní věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky v hotovosti při podpisu smlouvy ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku 21 600 Kč (jistinu, úrok ve výši 2 400 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 400 Kč, odměna za hotovostní inkaso 8 400 Kč), a to formou 60. týdenních splátek ve výši 360 Kč počínaje 4. 10. 2019 do 20. 11. 2020. Žalovaný nehradil své smluvní závazky řádně a včas, zaplatil jen 4 300 Kč. Dne [datum] původní věřitel uzavřel se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 1. 11. 2022. Hodnota pohledávky ke dni postoupení činila 24 500 Kč, když tato částka se sestává z jistiny ve výši 12 000 Kč, dlužného úroku ve výši 0 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 1460 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso ve výši 3840 Kč a příslušenství v podobě úroku z prodlení a úroku. V žalobě požaduje žalobkyně přiznání jistiny ve výši 12 000 Kč, úroky ve výši 25,35 % ročně částečně kapitalizované a zákonné úroky z prodlení částečně kapitalizované. Žalovaný uvedenou částku žalobkyni ani přes upomínku neuhradil. b. Smlouvu [číslo] to dne [datum], na základě které původní věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky v hotovosti při podpisu smlouvy ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku 18 000 Kč (jistinu, úrok ve výši 2 000 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 000 Kč, odměna za hotovostní inkaso 8 000 Kč), a to formou 60. týdenních splátek ve výši 300 Kč počínaje 20. 7. 2019 do 5. 9. 2020. Žalovaný nehradil své smluvní závazky řádně a včas, zaplatil jen 8 250 Kč. Dne [datum] původní věřitel uzavřel se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 1. 11. 2022. Hodnota pohledávky ke dni postoupení činila 14 500 Kč, když tato částka se sestává z jistiny ve výši 8 166,75 Kč, dlužného úroku ve výši 0 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 0 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso ve výši 2 333,25 Kč a příslušenství v podobě úroku z prodlení a úroku. V žalobě požaduje žalobkyně přiznání jistiny ve výši 8 166,75 Kč, úroky ve výši 26,43% ročně částečně kapitalizované a zákonné úroky z prodlení částečně kapitalizované. Žalovaný uvedenou částku žalobkyni ani přes upomínku neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal pasivní. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobce svůj souhlas vyjádřil již v návrhu, žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu její konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, vycházel soud pouze z důkazů, které předložil žalobce. 4. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za prokázané následující skutečnosti. a. Žalovaný podepsal dne [datum] s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] listinu nazvanou smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaný se zavázal zaplatit v 60 ti týdenních splátkách po 300 Kč celkem 18 000Kč, přičemž 10 000 Kč představuje dle smlouvy úvěr a částka ve výši 8 000 Kč je rozčleněna na úrok ve výši 2 000 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 000 Kč, odměna za hotovostní inkaso 4 000 Kč. První splátka byla splatná 7 kalendářní den po uzavření smlouvy a následující pak do konce následujícího kalendářního týdne. RPSN je ve smlouvě uvedena ve výši 206,15 %. Z žalovaným podepsané karty zákazníka je patrné, že předchůdkyně žalobkyně od žalovaného žádala sdělení a prokázání údajů o jeho příjmech, výdajích, bydlení, zaměstnání, závazcích a společně vyživovaných osobách. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy k postupní smlouvě. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 11. 2022, kterým byl žalovaný vyzvána k vrácení dlužné částky do 10 dnů po obdržení tohoto dopisu. Z podacího lístku je patrné, že oznámení o postoupení pohledávek bylo podáno k poštovní přepravě dne 24. 11. 2022. Předžalobní upomínkou ze dne 12. 1. 2023 byl žalovaný zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky. Z tvrzení žalobkyně vyplynulo, že žalovaný zaplatil částku 8 250 Kč. b. Žalovaný podepsal dne [datum] s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] listinu nazvanou smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 12 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaný se zavázal zaplatit v 60 ti týdenních splátkách po 360 Kč celkem 21 600 Kč, přičemž 12 000 Kč představuje dle smlouvy úvěr a částka ve výši 9 600 Kč je rozčleněna na úrok ve výši 2 400 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 400 Kč, odměna za hotovostní inkaso 4 800 Kč. První splátka byla splatná 7 kalendářní den po uzavření smlouvy a následující pak do konce následujícího kalendářního týdne. RPSN je ve smlouvě uvedena ve výši 206,15 %. Z žalovaným podepsané karty zákazníka je patrné, že předchůdkyně žalobkyně od žalovaného žádala sdělení a prokázání údajů o jeho příjmech, výdajích, bydlení, zaměstnání, závazcích a společně vyživovaných osobách. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy k postupní smlouvě. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 11. 2022, kterým byl žalovaný vyzvána k vrácení dlužné částky do 10 dnů po obdržení tohoto dopisu. Z podacího lístku je patrné, že oznámení o postoupení pohledávek bylo podáno k poštovní přepravě dne 24. 11. 2022. Předžalobní upomínkou ze dne 12. 1. 2023 byl žalovaný zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky. Z tvrzení žalobkyně vyplynulo, že žalovaný zaplatil částku 8 250 Kč. 5. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění, dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a původním věřitelem nevznikl uzavřením shora uvedených smluv závazek v podobě úročného úvěru podle ust. § 2395 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském (úročeném) úvěru, byť strany uvedené smlouvy zjevně uzavření tohoto druhu závazku zamýšlely, což je zřejmé z obsahu smluv, a dále z odkazu na ustanovení občanského zákoníku v úvodních ustanoveních smlouvy. 6. Soud dospěl k závěru o neplatnosti závazku – smlouvy o úvěru, kterou dovozuje z ujednání o výši úroků a poplatku, které měl žalovaný z půjčených peněz předchůdci žalobkyně zaplatit. Soud totiž dospěl k závěru, že částka z titulu smlouvy o úvěru ve výši 9 600 Kč a 8 000 (u jistiny ve výši 12 000 Kč, resp. 10 000 Kč), kterou měl žalovaný vedle jistiny zaplatit navíc, byť je ve smlouvě rozčleněna, by v případě platné smlouvy nemohla představovat nic jiného, než zmíněné úroky ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku, tedy formu úplaty za poskytnuté finanční prostředky. Předchůdce žalobkyně je společností, která se zabývá v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček a spotřebitelských úvěrů, a zmíněné částky, bez ohledu na skutečnost, jak jsou ve formulářových smlouvách nazvány, by za předpokladu platnosti závazku nemohly být z hlediska právní kvalifikace tohoto ujednání ničím jiným, než zmíněným úrokem. Na tomto závěru nemůže bez dalšího nic změnit ani fakt, že jednotlivé částky byly ve smlouvě o úvěru rozděleny na další části. Je tomu tak proto, že podle názoru soudu se jedná pouze o formální rozčlenění tak, aby vypadal příznivěji, aniž by však toto rozdělení reflektovalo skutečné rozdělení žalobkyní (resp. jejím právním předchůdcem) poskytovaných služeb. Je zřejmé, že za zjištěného skutkového stavu nebylo možno učinit jakýkoli ji