38 C 207/2023-18 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou soudu dne 17. 4. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 635,97 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o přiznání nároku na úhradu nájemného za koncové zařízení ve výši 30,97 Kč, smluvní pokutu za nevrácení koncového zařízení ve výši 4 000 Kč a dále pak cena služeb třetích stran ve výši 12 326 Kč Smluvní vztah mezi účastníky vznikl na základě účastnické smlouvy [číslo] ze dne [anonymizováno] [číslo] pro telefonní [číslo] [číslo] ze dne [datum] pro telefonní [číslo]. Součástí účastnické smlouvy [číslo] bylo též ujednání o pronájmu koncového zařízení IMEI [číslo] a závazek žalovaného po ukončení nájmu vrátit do 30ti dnů toto zařízení žalobkyni. Vzhledem k tomu, že došlo k výpovědi účastnických smluv, byl žalovaný povinen vrátit koncové zařízení a tuto povinnost nesplnil, vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč fakturou [číslo] splatnou dne 14. 9. 2021. Žalobu ve vztahu k platbám služeb třetích stran požadovaných po žalovaném ve výši 12 326 Kč pak žalobkyně odůvodnila tím, že se jedná o oprávnění účastníka zadávat prostřednictvím sítě žalobce a technicky způsobilého koncového zařízení, tj. mobilního telefonu nebo telefonního přístroje u pevné linky či osobního počítače připojeného v pevné či mobilní síti žalobce, příkazy k provedení platebních transakcí (§ 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb.). Platební transakce je vždy provedena na základě příkazů účastníka a umožňuje mu zaplatit prostřednictvím svého elektronického komunikačního zařízení cenu za zboží nebo služby poskytované jinými osobami (partnery). Při platebních transakcích žalobce jedná pouze jako zprostředkovatel platby mezi účastníkem a partnerem. Příkaz k provedení platební transakce musí být zadán přesně v souladu s instrukcemi a pokyny uvedenými v nabídce partnera. Zákazníci si mohou prostřednictvím mobilu nebo pevné linky zaplatit určité služby nebo zboží. Jedná se např. o SMS platby a nebo SMS posílané na speciálně zpoplatněná čísla, platební služby jako m-platby, služby zábavy jako videa a hry, zvonění ke stažení do mobilního telefonu, dále pak parkovné, předplatné novin, hlasování v TV soutěžích a též zaplacení určité služby nebo zboží potvrzením příkazu na určeném odkazu na webové nebo wapové stránce apod. a odkázala na služby uvedené ve vyúčtování [číslo] splatné dne 27. 7. 2021 a vystavené ve výši 3366 Kč za zaslané SMS na speciálně zpoplatněná čísla a 682 Kč za SMS platby a dále na vyúčtování [číslo] splatné dne 27. 8. 2021 a vystavené ve výši 7 772 Kč za SMS zaslané na speciálně zpoplatněná čísla a ve výši 506 Kč za SMS platby. Služby elektronických platebních transakcí jsou uvedeny v samostatné části vyúčtování odděleně od služeb elektronických komunikací. Dále pak žalobkyně žádá po žalovaném zaplacení ceny nájmu zařízení – pevný internet do zásuvky ve výši 30,97 Kč obsaženou ve vyúčtování [číslo] splatném dne 27. 7. 2021 ve výši 30 Kč a ve vyúčtování [číslo] splatném dne 27. 8. 2021 ve výši 0,97 Kč Tyto částky žalovaný dosud neuhradil. Žalovanému byla zaslána upomínka ze dne 14. 3. 2023. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal pasivní. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně, přímo v podané žalobě souhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Soud se nejdříve zabýval tím, zda má pravomoc ve věci rozhodovat. Pravomoc soudu je dána s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kompetenčním sporu ze dne 26. 10. 2010 č.j. Conf 56/2010-12, který dospěl k závěru, že pokud se jedná o objednávku vůči třetí straně na poskytnutí služby nabízející obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací, nelze poskytnutí této služby považovat za službu elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikací, nýbrž za služby, která nabízí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací. Předmětem tohoto řízení je nárok žalobce plynoucí z uzavřené kupní smlouvy na koncové zařízení, proto je dána pravomoc zdejšího soudu o věci rozhodovat. 5. Soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli postupně dvě účastnické smlouvy [číslo] ze dne [anonymizováno] [číslo] pro telefonní [číslo] [číslo] ze dne [datum] pro telefonní [číslo]. Ve smlouvě [číslo] byl sjednán též pronájem koncového zařízení – základ pevného internetu do zásuvky IMEI [číslo]. Ve smlouvě jsou též sjednáno utvrzení povinnosti vrátit koncové zařízení smluvní pokutou ve výši 4 000 Kč. Žalovanému byly postupně žalobkyní vystaveny tři faktury - [číslo] splatná dne 27. 7. 2021, [číslo] splatná dne 27. 8. 2021 a [číslo] splatná dne 14. 9. 2021, které nebyly ve lhůtě splatnosti zaplaceny. Splátky nájemného a vyúčtované služby nebyly zaplaceny řádně a včas, proto žalobkyně vypověděla účastnické smlouvy dopisem ze dne 7. 9. 2022. Citované faktury zahrnovaly vyčíslení ceny služeb třetích stran, smluvní pokutu a cenu nájemného tak, jak je uvedeno v žalobních tvrzeních popsaných shora, celkem tedy 16 356,97 Kč s DPH. Upomínkou odeslanou dne 14. 3. 2023 pak právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení celého žalovaného dluhu. <i>6. Podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“) komunikačními činnostmi jsou poskytování služeb elektronických komunikací.</i> <i>7. Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích pro účely tohoto zákona se rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálu po sítích elektronických komunikací.</i> <i>8. Podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“) komunikačními činnostmi jsou poskytování služeb elektronických komunikací.</i> <i>9. Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích pro účely tohoto zákona se rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálu po sítích elektronických komunikací.</i> <i>10. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, se nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> 11. Soud dospěl k právnímu závěru, že mezi žalovaným a žalobkyní byly platně uzavřeny dvě smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona o elektronických komunikacích, na jejímž základě žalobkyně, jakožto poskytovatel, se zavázala poskytovat žalovanému jako zákazníkovi kromě základních i doplňkové služby elektronických komunikací. Po jejich poskytnutí pak byl žalovaný žalobkyní vyzván k zaplacení poskytnutým službám odpovídající ceny, a to shora popsanými fakturami (12 326 Kč včetně DPH). Současně došlo k uzavření nájemní smlouvy na koncové zařízení, na základě které byl žalovaný povinen hradit nájemné za užívání předmětného zařízení. Pokud pak nájemné ve výši 30, 097 Kč včetně DPH nezaplatil, porušil své povinnosti a soud mu proto uložil povinnost k zaplacení této částky rozsudkem. Poslední nárok na zaplacení smluvní pokuty v