38 C 426/2022-101 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 11. 12. 2022 domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 72 147,98 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svou žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] to elektronickým systémem prostřednictvím klientské zóny na internetových stránkách žalobkyně. K uzavření smlouvy došlo poté, kdy úvěruschopnost žalovaného byla prověřena jím poskytnutými doklady. Na základě takto uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit celkem částku 37 008 Kč (jistinu, úrok ve výši 17 008 Kč), a to v 72 splátkách po 514 Kč měsíčně splatných vždy do každého 15.tého dne. Úrok odpovídal 23% p.a., RPSN 38,64 p.a. Dále pak účastníci sjednali doplňkovou službu PODPORA, která umožňovala odklad či přerušení splácení, a to samostatnou smlouvou a která odpovídala platbě ve výši 351 Kč měsíčně. Žalovaný neplnil své povinnosti řádně a včas, nezaplatil splátku splatnou dne 15. 9. 2022 v celkové výši 865 Kč. Žalobkyně proto žalovanému zaslala upomínky ze dne 20. 9. 2022, 5. 10. 2022 a vzhledem k tomu, že žalovaný splátku nedoplatil, úvěr zesplatnila dopisem ze dne 21. 10. 2022 a požadovala zaplacení celkem částky ve výši 72 200,07 Kč odpovídající jistině ve výši 19 868,87 Kč, úrokům ve výši 16 624,67 Kč, doplatek do služby PODPORA ve výši 4 899 Kč za službu odklad, 10 011 Kč za službu nemoc a 10 011 Kč za službu práce, náklady za zaslané upomínky ve výši 800 Kč, smluvní úroky za prodlení ve výši 51,10 Kč a smluvní pokutu ve výši 9 934,44 Kč Lhůta uvedená v dopise pro zaplacení vyčísleného dluhu byla žalobkyní stanovena do 3. 12. 2022. 2. Svá tvrzení žalobkyně doplnila dále podáním ze dne 9. 1. 2023 (viz č.l. 20-25), v němž se vyjádřila jednak k obecnému klientským prostředím nastavenému procesu sjednávání smlouvy, prostřednictvím SMS zprávou zaslaného kódu a zaplacením verifikační platby. Dále se vyjádřila k procesu prověření úvěruschopnosti žalovaného, v rámci něhož byl žalovaný prověřován v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, v databázi neplatných dokladů a registru dlužníků SOLUS a byly kontrolovány údaje o příjmech žalovaného ve výši 23 876 Kč a výdaje na bydlení ve výši 3 000 Kč. Blíže se žalobkyně též vyjádřila ke službám plynoucím z uzavřené smlouvy PODPORA a doplnila, že z částky 20 000 Kč byla žalovanému poskytnuto jen 16 000 Kč na účet č. [bankovní účet] a částka 4 000 Kč byla započtena na náklady žalobkyně související s prověřením úvěruschopnosti a uzavření smlouvy. Vysvětlila též vyčíslení smluvní pokuty ve výši 9 934,44 Kč. Svá tvrzení též stručně žalobkyně shrnula v podání ze dne 1. 3. 2023 (viz č.l. 77). Podáním ze dne 31. 3. 2023 (viz č.l. 84) žalobkyně požádala o odročení nařízeného jednání ([datum]), neboť se účastníci shodli na soudním smíru (viz č.l. 85 - 86), jehož podpis však nestihli zrealizovat. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal pasivní. 4. Soud nařídil jednání nejdříve na [datum], které s ohledem na žádost žalobkyně odročil na [datum]. Na toto jednání se nedostavil žádný z účastníků. 5. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za prokázaný tento skutkový stav. Účastníci spolu jednali o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, žalovaný žalobkyni poskytl svůj občanský průkaz (viz č.l. 62-63), řidičský průkaz (viz č.l. 64-65), výpis z účtu č. [bankovní účet] (č.l. 65), výplatní pásky (č.l. 66 – 68). Žalobkyně je oprávněna k poskytování spotřebitelských úvěrů (viz č.l. 27-29). Žalovaný dále žalobkyni poskytl též údaje k prověření jeho schopnosti úvěr splácet (viz č.l. 40-42), uvedl svůj pravidelný příjem 23 876 Kč, výdaje na bydlení 3 000 Kč a dále již neuvedl jiné pravidelné výdaje ani na splácení dluhů. Žalobkyně doložila výsledek lustrace žalovaného v systému SOLUS, z něhož je patrné, že žalovaný má v této databázi záznam (viz č.l. 31). Žalobkyně dále doložila prověření žalovaného v insolvenčním rejstříku, a v neplatných dokladech MV ČR (viz č.l. 32-34). Žalobkyně dále doložila dokument nazvaný spotřebitelská smlouva [číslo] který není podepsán, není na něm uveden ani žádný kód potvrzující podpis žalovaného, datace podpisu zástupce žalobkyně je [datum]. Ve smlouvě jsou obsažena ujednání, která korespondují s tvrzeními v žalobě. Dále žalobkyně doložila dokument nazvaný Příloha [číslo] – Smlouva o zřízení Doplňkové služby PODPORA, na které taktéž není uveden ani žádný kód potvrzující podpis žalovaného, datace podpisu zástupce žalobkyně je [datum] (viz č.l. 36-48). Dále bylo prokázáno, že z adresy [email] byla na adresu [email] dne [datum] ve 14.10.11 zaslány instrukce k provedení verifikační platby a další pokyny pro uzavření smlouvy a z adresy [email] na stejnou adresu příjemce dne [datum] ve 14.15.08 hod zaslány další pokyny pro zaplacení verifikační platby a nastavení inkasního příkazu (viz č.l. 57-58). K zaplacení verifikační platby došlo a nastavení inkasa proběhlo (viz č.l. 51). Dne 3. 8. 2022 byla poskytnuta částka 16 000 Kč na účet žalovaného a žalovaný o tom byl informován dopisem ze dne 3. 8. 2022, v němž byly též pokyny pro platby (viz č.l. 53-54). Následně byl žalovaný upomínán dopisy ze dne 20. 9. 2022 (viz č.l. 55-56), ze dne 5. 10. 2022 (viz č.l. 57-58) a dne 21. 10. 2022 byl žalovanému zaslán dopis – zesplatnění úvěru (viz č.l. 59-61). Dle tvrzení žalobkyně byla zaplacena jedna splátka ve výši 865 Kč splatná dne 15. 8. 2022. 6. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění, dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a žalobkyní nevznikl uzavřením shora uvedené smlouvy závazek v podobě úročného úvěru podle ust. § 2395 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském (úročeném) úvěru, když soud se předně zabýval tím, zda smlouva o úvěru není v rozporu s právními předpisy a zda tedy není absolutně neplatným právním jednáním a zda vůbec bylo prokázáno její uzavření. 7. Soud dospěl k závěru, že byla prokázána komunikace mezi účastníky, že tím, kdo s žalobkyní komunikoval, byl žalovaný je nepochybné s ohledem na doklady, které má žalobkyně v kopiích k dispozici. Bylo též prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému pouze částku ve výši 16 000 Kč. Není ale prokázáno, že by došlo k uzavření smlouvy, resp. smluv, které jsou žalobkyní předloženy. Soud byl připraven při ústním jednání dne [datum] poskytnout o tomto poučení žalobkyni, neboť má za to, že nedošlo ani k prokázání doručení návrhu smlouvy žalovanému a ani její akceptaci ze strany žalovaného. Vzhledem k nepřítomnosti žalobkyně a jejího zástupce poučení poskytnuto být nemohlo. 8. Soud se dále zaměřil na to, zda bylo prokázáno, zda byla splněna povinnost poskytovatele úvěru prověřit schopnost dlužníka splácet poskytnutý úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud pro zjednodušení ohledně posuzování úvěruschopnosti odkazuje na závěry plynoucí z rozhodnutí vyšších soudů, a to z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 z 26. 2. 2019, rozsudků Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 z 25. 7. 2018, Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015, Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 a dále pak z rozhodnutí Soudního dvora EU, sp. zn. C -679/18. Ze zákonných ustanovení a citovaných rozhodnutí plyne, že obecně je povinností poskytovatele úvěru při prověřování schopnosti žadatele o spotřebitelský úvěr prověření, zda tento úvěr v budoucnu bude žadatel schopen splácet. Při tom musí vycházet především z porovnání příjmů žadatele o úvěr a jeho výdajů, ale také z plnění dosavadních dluhů žadatelem. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k požadavku na doložení těchto tvrzení žadatelem. Poskytovatel by tak měl při zjišťování informací od spotřebitele provádět prověřování sdělovaných údajů z jemu dostupných zdrojů alespoň v určitém rozsahu a trvat na jejich spolehlivém a objektivním doložení žadatelem (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či jiného příjmu, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Pokud pak některé informace není poskytovatel úvěru schopen zjistit (prověřit) jinak než z tvrzení spotřebitele, lze považovat za vhodné, aby byl spotřebitel v zájmu pravdivosti zjišťovaných údajů a v zájmu předcházení jejich zkreslení poskytovatelem alespoň přiměřeně poučen též o možných trestně právních následcích, tj. o tom, že pokud by uvedl nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčel, mohl by se tím spotřebitel dopustit úvěrového podvodu. Je sice pravdou, že výklad dané normy by neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěrů, a tedy nelze od něj očekávat nějaké hlubší systematické až detektivní prověřování pravosti a pravdivosti všech spotřebitelem poskytnutých informací. Nicméně pokud má být zachován smysl a účel normy, a alespoň eleme