38 C 429/2022-48 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se podanou žalobou doručenou ke zdejšímu soudu dne 16. 1. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 19 560 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] elektronickou formou smlouvu o revolvingovém úvěru COFIFLEXI [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet, své povinnosti ale neplnil a nereagoval ani na výzvy k zaplacení, proto využila žalobkyně svého práva a odstoupila od smlouvy dopisem ze dne [datum], který dne 4. 2. 2021 odeslala poštovní přepravou. Dluh žalovaného činí 19 560 Kč na jistině, tuto částku vyčíslila žalobkyně jako rozdíl mezi poskytnutým plněním a žalovaným vráceným plněním ve výši 20 440 Kč. Žalobkyně dále žádá zaplacení zákonného úroku z prodlení z jistiny od 16. 2. 2021 do zaplacení. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu upomínkou ze dne 3. 5. 2021. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. V řízení zůstal pasivní. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně, přímo v podané žalobě souhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Soud z listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil následující skutkový stav. žalobkyně sice předložila listinu nazvanou smlouva o spotřebitelském úvěru COFIFLEXI [číslo] na smlouvě však nejsou připojeny podpisy ani zástupce žalobkyně, ani žalovaného. (viz smlouva č.l. 41-46, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru č.l. 39-40). Je pravděpodobné, že mezi účastníky probíhala elektronická komunikace, neboť žalobkyně doložila dva průkazy totožnosti žalovaného (č.l. 23-24) a kopii výpisu z účtu žalovaného (viz č.l. 20-24 rub), nicméně samotná komunikace nebyla doložena. Žalobkyně dne [datum] poskytla ve prospěch žalovaného částku ve výši 40 000 Kč (viz výpis z účtu a přehled plateb č.l. 25-28 a 34). Žalovaný své povinnosti neplnil, zaplatil jen 20 440 Kč (viz č.l. 34), poslední splátku zaplatil dne 1. 10. 2020, splátky neplatil řádně od počátku (viz č.l. 34). Žalobkyně dopisy ze dne 1. 2. 2020, 1. 4. 2020, 1. 5. 2020, 1. 7. 2020 a 1. 8. 2020 žalovaného vyzývala, aby hradil splátky řádně (viz č.l. 35-37), následně zaslala dokument s názvem odstoupení od smlouvy a výzva k okamžité úhradě dluhu s odkazem na prodlení s plněním povinností delší, než 3 měsíce. Žalovaný do doby odstoupení zaplatil 20 440 Kč. Dluh žalovaného byl žalobkyní vyčíslen na částku 19 560 Kč představující rozdíl poskytnutého plnění a vrácené částky. Žalobkyně dále doložila předžalobní upomínku ze dne 3. 5. 2021 a podací arch. <i>5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění (dále jen OZ) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle ustanovení § 2991 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>7. Podle ustanovení § 2995 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.</i> 8. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyla řádně uzavřena platná smlouva ve smyslu § 2395 občanského zákoníku o úvěru, neboť nebylo prokázáno, že účastníci řízení smlouvu podepsali a že by je tedy popisované právní jednání zavazovalo. Dle názoru soudu tedy nebylo prokázáno, že by mezi účastníky vznikl smluvní závazkový vztah. Na druhé straně bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému celkem 40 000 Kč a že žalovaný z této částky žalobkyni vrátil jen 20 440 Kč. Rozdíl ve výši 19 560 Kč pak představuje bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného, které je povinen žalobkyni vrátit dle § 2991 a § 2995 Občanského zákoníku. Do prodlení s vrácením této částky se dostal žalovaný již 1. 7. 2019, tedy druhý den poté, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. Pokud pak žalobkyně žádá přiznání úroku z prodlení ve smyslu § 1970 OZ až od 16. 2. 2021, soud žalobě vyhověl do výše jistiny 19 560 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky od 16. 2. 2021 do zaplacení, tedy v celé požadované výši, byť z jiného právního titulu. 9. Lhůta pro zaplacení byla uložena v souladu s § 160 odstavec 1 o.s.ř. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 986 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 560 Kč sestávající z částky 1 900 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 600 Kč ve výši 1 386 Kč.