38 C 8/2023-13 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 10. 11. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne [datum] se společností [právnická osoba] pohledávku za žalovaným vzniklou z právního titulu bezdůvodného obohacení, které nastalo tím, že byla dne [datum] poskytnuta částka 15 000 Kč z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] s poznámkou [číslo], s ohledem na probíhající jednání o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, smlouvu o úvěru však není schopna žalobkyně doložit. Žalobkyně se stala věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] [IČO] jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný částku v celkové výši 15 000 Kč s příslušenstvím žalobkyni ani přes předžalobní upomínku ze dne 12. 8. 2022 nezaplatil. 1. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal pasivní. 2. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu její konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, vycházel soud pouze z důkazů, které předložila žalobkyně. 3. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za prokázané, že na účet č. [bankovní účet] vedený u [anonymizováno] a.s na jméno [celé jméno žalovaného], k němuž měl žalovaný dispoziční oprávnění, byla připsána dne [datum] částka ve výši 15 000 Kč z účtu č. [bankovní účet] název účtu [právnická osoba] pod [variabilní symbol]. Společnost [anonymizováno], s.r.o. [IČO] vydala následně potvrzení o tom, že společnost předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím platební brány provozované [právnická osoba], s.r.o. zaplatila na účet uvedený shora částku 15 000 Kč dne [datum] pod ID [číslo] (viz. sdělení banky č.l. 11 a potvrzení o provedené platbě EPR spis). Zda to byla skutečně žalovaný, kdo požádal o poskytnutí úvěru a prostřednictvím webového rozhraní komunikoval o uzavření smlouvy o úvěru, se z předložených listin prokázat nepodařilo. Z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že nebyla vrácena žádná částka. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku smlouvou ze dne [datum] na žalobkyni, dopisem ze dne 12. 8. 2022 byl žalovaný vyzván k zaplacení a bylo mu oznámeno, že došlo ke změně v osobě věřitele, dopis byl odeslán dne 12. 8. 2022. 4. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění, dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a společností původního věřitele nevznikl závazek v podobě ani úročné zápůjčky ani úvěru podle ust. § 2390 nebo § 2395 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském (úročeném), tyto skutečnosti ani nebyly žalobkyní tvrzeny. 5. Soud dospěl k závěru, že bylo prokázáno, že na účet, k němuž měl žalovaný dispoziční oprávnění, byla připsána dne [datum] prostřednictvím [právnická osoba], [anonymizováno] právě částka ve výši 15 000 Kč, a to pod VS, které se shoduje s rodným číslem žalovaného. Žalovanému nevznikla jiná povinnost než žalobkyni vrátit poskytnutou částku - jistinu ve výši 15 000 Kč. S ohledem na nedostatečná tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru a neprokázání vzniku a existence jiného právního důvodu, představovalo plnění předchůdkyně žalobkyně žalovanému plnění bez právního důvodu, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně. Z hlediska právního posouzení se tu jedná o bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 2 obč. zák. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák. přitom platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný nevrátil dosud žádné plnění, aktuální výše bezdůvodného obohacení tedy činí 15 000 Kč. Jen tato existující pohledávka mohla být následně platně postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo prokázáno smlouvou a bylo též oznámeno původním věřitelem pohledávky žalovanému dopisem ze dne [datum]. Soud proto žalobě vyhověl do výše jistiny s tím, že právním důvodem existence nároku žalobkyně je pohledávka vzniklá z titulu bezdůvodné obohacení. 6. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, uložil mu soud povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku, jehož výše požadovaná žalobcem neodporuje ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení, pak k tomuto soud uvádí, že z obsahu spisu bylo zjištěno, že peníze byly zaslány na účet dne 26. 11. 2020 a poprvé byl žalovaný prokazatelně vyzván žalobkyní k vrácení finančních prostředků dopisem ze dne 12. 8. 2022. První den prodlení s ohledem na charakter nároku – bezdůvodného obohacení nastal již dne 26. 11. 2020, žalobkyně úrok z prodlení žádá od 23. 8. 2022, soud tedy ohledně doby počátku prodlení žalobkyni vyhověl. 7. Pariční lhůta byla stanovena dle § 160 o.s.ř. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.