38 C 98/2023-14 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 5. 1. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalované uložil povinnost zaplatit jí částku 2 113,75 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že je poskytovatelem služeb elektronických komunikací, provozuje i vlastní síť elektronických komunikací, prostřednictvím nichž umožňuje účastníkům využívat služeb i jiných subjektů či provádění platebních transakcí na základě registrace poskytovatelů platebních služeb u České národní banky (§ 5 písm. i), § 53 a § 143 zákona č. 284/2009 Sb. a § 63 zákona č. 127/2005 Sb.). Žalovaná uzavřela se žalobkyní smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací ze dne [datum] [číslo] a smlouvu o nájmu koncového zařízení VTV set-top box G2-A [číslo] ze dne [datum]. Následně žalobkyně vyúčtovala žalované poskytnuté služby fakturami [číslo] za období od 16. 6. 2021 do 15. 7. 2021 ve výši 69,77 Kč (splatnost nastala dne 3. 8. 2021), [číslo] za období od 16. 7. 2021 do 15. 8. 2021 ve výši 44,49 Kč (splatnost nastala dne 3. 9. 2021) a [číslo] za období od 16. 8. 2021 do 15. 9. 2021 ve výši 1 999,49 Kč (splatnost nastala dne 4. 10. 2021), celkem tedy 2 113,75 Kč. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka ze dne 6. 9. 2022. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal zcela pasivní. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně ani žalovaná na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nereagovaly, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jejich konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. <i>4. Podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“) komunikačními činnostmi jsou poskytování služeb elektronických komunikací.</i> <i>5. Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích pro účely tohoto zákona se rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálu po sítích elektronických komunikací.</i> <i>6. Podle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 (dále jen OZ), jednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>7. Podle ustanovení § 2201 OZ nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> 8. Po zhodnocení předložených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Pravomoc soudu je v tomto případě dána s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 10. 2010 č.j. Conf 56/2010-12. Mezi účastníky byla elektronickou cestou uzavřena platná smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací č [anonymizováno], kterou soud hodnotí jako smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena (§ 1746 odst. 2 občanského zákoníku). Svým obsahem se tato smlouva nejvíce blíží ustanovením o smlouvě kupní v kombinaci se smlouvou příkazní. Uzavřená smlouva zároveň dostatečně vymezuje práva a povinnosti obou smluvních stran a byla tedy shledána smlouvou platnou. Uzavření smlouvy účastníky bylo v řízení doloženo potvrzením o obsahu smlouvy uzavřené elektronicky ze dne [datum], z něhož vyplývá obsah smluvních ujednání a dále skutečnost, že tato smlouva byla uzavřena dne [datum] a že nedílnou součástí účastníci učinili Všeobecné podmínky pro poskytování služeb elektronických komunikací. Na tuto smlouvu navázal Rozpis služeb ze dne 17. 2. 2021, ze kterého plyne závazek k odebrání služeb tel. komunikací na dobu 24 měsíců v částce 790 Kč měsíčně. Dále pak žalovaná se žalobkyní uzavřela elektronicky platnou smlouvu o nájmu (dle § 2201 a násl. OZ) koncového zařízení [číslo], na základě které bylo žalované umožněno úplatné užívání koncového zařízení – VTV set-top-box G2_A, sériové [číslo] žalovaná se zavázala za jeho užívání hradit úplatu. Zařízení žalovaná převzala dne [datum] dle předávacího protokolu. V nájemní smlouvě se žalovaná zavázala za užívání zařízení platit nájemné ve výši 70 Kč měsíčně a při nevrácení či poškození zařízení a při neplnění smluvních podmínek zaplatit smluvní pokutu ve výši 2 477 Kč. Nájemné společně s dalšími poskytnutými službami žalobkyně žalované vyúčtovala těmito fakturami: fakturou [číslo] za období od 16. 6. 2021 do 15. 7. 2021, splatnou dne 3. 8. 2021 vyúčtovala žalobkyně nájemné ve výši 70 Kč po odečtení zaokrouhlení celkové vyúčtované částky na celé koruny pak část odpovídající nájemnému činí 69,77 Kč, fakturou [číslo] za období od 16. 7. 2021 do 15. 8. 2021 splatnou dne 3. 9. 2021 vyúčtovala žalobkyně nájemné ve výši 45 Kč po odečtení zaokrouhlení celkové vyúčtované částky na celé koruny pak část odpovídající nájemnému činí 44,49 Kč. Faktury obsahují rozpis vyúčtovaných služeb, ve kterém je uvedeno, co je za předmětné období předmětem vyúčtování včetně nájemného, zaokrouhlení je až konečné částky, proto při jeho odečtení je výše nájemného nižší. Dále pak žalobkyně vystavila fakturu [číslo] za období od 16. 8. 2021 do 15. 9. 2021, splatnou dne 4. 10. 2021, ve které upozornila žalovanou ne nedoplatky z minulých období, vyúčtovala náklady spojené s upomínáním a dále pak i služby za dané období včetně smluvní pokuty za neplnění povinností označenou jako vyúčtování ceny rozdílu za zvýhodněnou cenu zařízení při neplnění smluvních podmínek ve výši 2 000 Kč, po odečtení zaokrouhlení celkové vyúčtované částky na celé koruny pak část odpovídající této smluvní pokutě činí 1999,49 Kč Smluvní pokutu soud považuje za platně ujednanou, neplnění povinností dle smlouvy, zejména pak prodlení s placením řádných vyúčtování soud považuje za prokázané zejména vystavenými fakturami ve spojení s pasivitou žalované. Upomínkou odeslanou dne 6. 9. 2022 pak právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení celého žalovaného dluhu. Celkový dluh činí 2 113,75 Kč, odpovídá částce nižší, než plyne ze shora popsaných ujednání, soud tedy žalobě v celém rozsahu vyhověl. 9. O lhůtách k plnění povinností stanovených tímto rozsudkem bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 113,75 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.