39 C 259/2023-21 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou zdejšímu soudu dne 1. 9. 2023 a doplněnou dne 14. 11. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 055 Kč a 8 425 Kč se zákonným úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, když toto je provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalobkyně zjistila, že žalovaný je evidován jako vlastník motorového vozidla [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], toto vozidlo bylo v době od 5. 7. 2022 do 16. 12. 2022 bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (165 dnů bez pojištění). Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky odpovídající denní sazbě 47 Kč za celkem 165 dní. Ve stanovené lhůtě do 19. 4. 2023 však příspěvek ani náhradu nákladů na jeho uplatnění žalovaný neuhradil či proti němu nebrojil. Žalobkyně tedy uplatnila nárok na částku 7 755 Kč (47 Kč denně za celkem 165 dní), dále pak poplatek 300 Kč dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalobkyně dále zjistila, že žalovaný je evidován jako vlastník motorového vozidla [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], toto vozidlo bylo v době od 9. 9. 2022 do 11. 1. 2023 bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (125 dnů bez pojištění). Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky odpovídající denní sazbě 65 Kč za celkem 125 dní. Ve stanovené lhůtě do 23. 5. 2023 však příspěvek ani náhradu nákladů na jeho uplatnění žalovaný neuhradil či proti němu nebrojil. Žalobkyně tedy uplatnila nárok na částku 8 125 Kč (65 Kč denně za celkem 125 dní), dále pak poplatek 300 Kč dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, vydaný platební rozkaz musel být pro jeho nedoručení zrušen. 2. Protože žalobkyně předložila spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115 a o.s.ř., dotázal se soud účastníku, zda s tímto postupem souhlasí. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy souhlas předpokládal podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval. 3. Z listinných důkazů byl zjištěn tento skutkový stav. Ze zprávy [stát. instituce] ze dne 7. 11. 2023 bylo zjištěno, že v roce 2022 byl jako vlastník a provozovatel motorového vozidla [jméno] [příjmení] [registrační značka] veden [jméno] [příjmení]. Pasivní legitimace žalovaného byla doložena z výpisu z registru předloženého žalobkyní a kupní smlouvou ze dne 31. 12. 2020, podle které p. [příjmení] prodal uvedený automobil právě žalovanému na náhradní díly, při podpisu smlouvy automobil žalovanému předal. Dopisem ze dne 3. 2. 2023 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných, a to v sazbě 47 Kč denně za 165 dní, když pojištěním z odpovědnosti nebylo pokryto období od 5. 7. 2022 do 16. 12. 2022. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky 8 055 Kč (včetně nákladů na vymáhání 300 Kč). Žalobkyně dále dne 11. 5. 2023 zaslala žalovanému upomínku o úhradu dlužné částky zákonného příspěvku nepojištěných, upomenutí zopakovala dne 9. 6. 2023. Naposledy byl žalovaný vyzván k úhradě právní zástupkyní žalobkyně dne 17. 7. 2023. K druhému automobilu ze zprávy [stát. instituce] ze dne 7. 11. 2023 a z výpisu z registru předloženého žalobkyní bylo zjištěno, že žalovaný byl v roce 2022 a 2023 veden v registru silničních vozidel jako provozovatel a vlastník motorového vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. Dopisem ze dne 9. 3. 2023 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných, a to v sazbě 65 Kč denně za 125 dní, když pojištěním z odpovědnosti nebylo pokryto období od 9. 9. 2022 do 11. 1. 2023. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky 8 125 Kč. Žalobkyně dále dne 14. 6. 2023 zaslala žalovanému upomínku o úhradu dlužné částky zákonného příspěvku nepojištěných. Naposledy byl žalovaný vyzván k úhradě právní zástupkyní žalobkyně dne 11. 7. 2023 2023. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 4. Podle § 3 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 5. Podle § 24c shora uvedeného zákona, je-li provozováno tuzemské vozidla bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit kanceláři příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Výše příspěvku se určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem a nákladů na jeho uplatnění a vymáhání. Příspěvek je splatný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení písemné výzvy kanceláře k jeho úhradě. Účinky doručení má i nevyzvednutí písemné výzvy k úhradě příspěvku do 15 dnů ode dne jejího uložení v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo odepření převzetí této výzvy. Podle přílohy ke shora uvedenému zákonu činí výše denní sazby pro osobní automobil s objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do 2 500 cm3 65 Kč denně. Podle přílohy ke shora uvedenému zákonu činí výše denní sazby pro osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 47 Kč denně. 6. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl v roce 2022 veden jako vlastník [značka automobilu] [anonymizováno] [registrační značka]. Co se týče skutečnosti, že vozidlo nebylo pojištěno tak, jak má na mysli zákon č. 168/1999 Sb. vycházel soud z tvrzení žalobkyně, když proti těmto tvrzením žalovaný nevznesl žádnou námitku. Soud má tedy za prokázané, že v době od 5. 7. 2022 do 16. 12. 2022 nebylo vozidlo [jméno] [příjmení] [registrační značka] řádně pojištěno. Proto s ohledem na ustanovení § 24c zák. č. 168/1999 Sb. vznikl žalobkyni nárok na zaplacení tzv. denního příspěvku, který pro [značka automobilu] [anonymizováno] činí 47 Kč za den. Žalobkyně také prokázala, že žalovaného řádně vyzvala ve smyslu ustanovení § 24c odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. k zaplacení. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný byl v roce 2022 a 2023 veden jako vlastník [značka automobilu], [registrační značka]. Co se týče skutečnosti, že vozidlo nebylo pojištěno tak, jak má na mysli zákon č. 168/1999 Sb. vycházel soud z tvrzení žalobkyně, když proti těmto tvrzením žalovaný nevznesl žádnou námitku. Soud má tedy za prokázané, že v době od 9. 9. 2022 do 11. 1. 2023 nebylo vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka] řádně pojištěno. Proto s ohledem na ustanovení § 24c zák. č. 168/1999 Sb. vznikl žalobkyni nárok na zaplacení tzv. denního příspěvku, který pro osobní automobil Citroen C5 činí 65 Kč za den. Žalobkyně také prokázala, že žalovaného řádně vyzvala ve smyslu ustanovení § 24c odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. k zaplacení. Po uplynutí 30 dnů ode dne doručení této výzvy se stal splatným závazek žalovaného, jeho neuhrazením se pak žalovaný dostal do prodlení, žalobkyni tedy vznikl též nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, stejně tak jako na úhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Žalobkyni náleží celková náhrada 2 252 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč, dále pak náleží odměně za tři úkony právní služby po 300 Kč a 3 paušální náhrady po 100 Kč a DPH 21% z úkonů advokáta a paušálních náhrad, to vše dle vyhl. č. 177/1996 Sb., když hodnota úkonu i paušální náhrady je účtována dle ustanovení § 14b odst. 1, odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. 8. O lhůtách plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., soud neshledal žádné důvody, pro které by měla být stanovena lhůta delší.