20 C 123/2024-32 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 23. 4. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 494,12 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že byla ve , Anonymizováno, nemocnici , adresa, poskytnuta dne 6.8.2022 zdravotní péče Jeho totožnost byla ověřena na základě občanského pasu (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ) – číslo průkazu , Anonymizováno, . Vzhledem k tomu, že žalovaný nebyl tento den zdravotně pojištěn, resp. byl pojištěn pouze do 3.8.2022, je povinen zdravotní péči jemu poskytnutou dne 6.8.2022 uhradit z vlastních prostředků. Faktura , Anonymizováno, mu byla zaslána prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z předložených listin (fotokopie OP žalovaného, upomínky ze dne 18. 3. 2023 spolu s doručenkou, daňového dokladu z 14. 10. 2022 č. , hodnota, znějícího na částku 11 494,12 Kč včetně jeho přílohy - výpis zdravotní péče, přehledu záznamů pacienta v klinickém informačním systému, kdy, historie pojištění a ověření platnosti pojistného vztahu pojištěnce, kdy žalovaný nebyl dne 6. 8. 2022 pojištěn) má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně uvedenými výše, když bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak.4. Podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.5. Po zhodnocení provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně. Ve věci bylo prokázáno, že žalovanému byla dne 6. 8. 2022 ve , Anonymizováno, nemocnici , adresa, poskytnuta zdravotní péče, avšak žalovaný nebyl zdravotně pojištěn. Za poskytnutou péči byla žalovanému vystavena faktura v celkové výši 11 494,12 Kč, kdy žalovaný tuto dosud žalobkyni neuhradil. Tím, že žalovaný neplnil řádně a včas se dostal do prodlení, proto soud taktéž shledal důvodným požadavek žalobkyně co do zákonného úroku z prodlení (dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku), kdy počátek běhu je vázán na splatnost výše uvedené faktury. Výše úroku požadovaného žalobkyní pak odpovídá ustanovení § 2 nař. vlády č. 531/2013 Sb.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, sepis žaloby) neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.7. V obou případech ke splnění povinnosti žalované byla ustanovena běžná třídenní lhůta běžící od právní moci tohoto rozsudku dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.