20 C 240/2023-86 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou soudu dne 1. 6. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí z titulu smlouvy o úvěru ze dne 10. 8. 2016 částku 23 758 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % z částky 23 758,48 Kč od 1. 4. 2017 do zaplacení, úrok ve výši 23,88 % ročně z částky 23 758,48 Kč od 1. 4. 2017 do zaplacení a náhradu nákladů tohoto řízení. Řízení bylo usnesením ze dne 31. 10. 2023, č.j. 20 C 240/2023-75 zastaveno co do částky 9 946,72 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 9 946,72 Kč od 1. 4. 2017 do zaplacení a úroku ve výši 23,88 % ročně z částky 23 758,48 Kč od 1. 4. 2017 do zaplacení, a to z důvodu zpětvzetí žalobkyní. Po změně žaloby připuštěné usnesením soudu ze dne 16. 2. 2024, č.j. 20 C 240/2023-82 se žalobkyně domáhá částky 13 811,76 Kč z titulu bezdůvodného obohacení a nikoliv z titulu smlouvy o úvěru ze dne 10. 8 2016. Žaloba je v současné podobě odůvodněna tím, že žalobkyně není schopna dohledat a doložit smlouvu o úvěru kreditní karty pro soukromou klientelu ze dne 11. 12. 2014. Celkem však žalovaný čerpal od právní předchůdkyně žalobkyně na kreditní kartu částku 35 066,00 Kč a vrátil 21 254,24 Kč. Výše bezdůvodného obohacení, kterého se domáhá tak činí 13 811,76 Kč. Pohledávka za žalovaným včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, měla být postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25.08.2016, a to s účinností ke dni 1. 9. 2016, uzavřené s původním věřitelem , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , Anonymizováno, , , adresa, .2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě se účastníci na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřili, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.4. Z výpisů z kartového účtu č. , č. účtu, vedeného na žalovaného u , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , Anonymizováno, , , adresa, , soud zjistil, že žalovaný kreditní kartou čerpal v období od 11. 12. 2014 do 10. 5. 2015 celkem částku 35 066 Kč. Bance vrátil částku 21 254,24 Kč (taktéž výpisy z kartového účtu). Právní předchůdce žalobkyně žalovaného vyzývala k zaplacení částky z titulu debetního zůstatku na kartovém účtu č. , hodnota, -, Anonymizováno, v celkové výši 25 374,02 Kč dopisem ze dne 12. 11. 2015. Výzva byla žalovanému doručována dne 23. 11. 2015. Aktivní legitimace žalobkyně je doložena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 8. 2016, včetně přílohy k postupní smlouvě a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 9. 2016. Předžalobní výzvou ze dne 21. 11. 2016 byl žalovaný vyzván zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky.5. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.6. Podle § 2991 odst. 2 obč. zák. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Žalobkyně se po změně žaloby domáhala toliko bezdůvodného obohacení spočívajícího v rozdílu mezi částkou, kterou žalované čerpal z účtu ke kreditní kartě č. č. , č. účtu, (35 066 Kč) a částkou, kterou na tento účet uhradil (21 254,24 Kč). Soud částku 13 811,76 Kč z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 občanského zákoníku přiznal. Protože žalovaný ani přes výzvu předchůdkyně žalobkyně ze dne 12. 11. 2015 nesplatil poskytnutý úvěr, v důsledku čehož se ocitl v prodlení, vzniklo žalobkyni, vedle práva na zaplacení dlužné částky rovněž právo na úhradu zákonného úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku v rozhodném znění. K převodu pohledávky z , právnická osoba, na žalobkyni došlo na základě postoupením pohledávky. Proto bylo žalobě v tomto rozsahu výrokem I. rozsudku vyhověno a soud zavázal žalovaného povinnost zaplatit žalobkyni předmětnou částku včetně jejího příslušenství ve lhůtě dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 a 146 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení. Byť část žaloby, kterou žalobkyně vzala zpět a zavinila tím zastavení řízení představuje větší část předmětu řízení, tak soud nepřiznal nikomu z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, jelikož žalovanému žádné náklady nevznikly.