21 C 207/2024-38 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 12. 3. 2024 a doplněnou dne 23. 7. 2024 domáhala proti žalované vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku ve výši 68 175,19 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 9. 7. 2021 uzavřela se žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , tel. číslo, , kdy nedílnou součástí této byly všeobecné obchodní podmínky. Na základě uvedené smlouvy žalobkyně dodávala žalované do odběrného místa na adrese , adresa, , EAN kód , Anonymizováno, elektřinu a žalovaná tuto odebírala. Žalobkyně vyúčtovala dodávku elektřiny za období od 15. 9. 2022 do 23. 12. 2022, fakturou č. , hodnota, , se splatností 23. 1. 2023, v níž vyčíslila nedoplatek ve výši 739,59 Kč. Žalovaná na tuto fakturu ničeho nezaplatila, a to ani na základě výzvy žalobkyně ze dne 27. 2. 2024. Předchozí období tedy od 18. 9. 2021 do 14. 9. 2022, bylo vyúčtováno fakturou č. , hodnota, , se splatností 18. 10. 2022, v níž žalobkyně vyčíslila nedoplatek ve výši 67 195,60 Kč. Žalovaná ani na tuto fakturu ničeho nezaplatila, a to ani na základě výzvy žalobkyně ze dne 27. 2. 2024. Dle smluvních podmínek pak dále žalobkyně požaduje po žalované uhradit částku 240Kč představující poplatek za upomínku odeslanou žalované dne 7. 11. 2022.2. Vzhledem k tomu, že soud z obchodního rejstříku zjistil, že zde není osoba, která by mohla za žalovanou jednat, ustanovil této procesního opatrovníka v osobě shora uvedeného advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, . Opatrovník pak ve svém vyjádření uvedl, že žalobu neuznává. Poukázal na špatné nastavení záloh, když tyto naprosto neodpovídaly následné spotřebě elektrické energie, i když žalobkyni mohla být zvýšená spotřeba žalované známa již od 15. 12. 2021, kdy byl proveden odečet distributorem, a ta na tuto nijak nereagovala. Opatrovník dále neměl za prokázané, že skutečně byly předmětné faktury žalované doručeny a dále, že smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě do napěťové hladiny 0,4 kV (NN) ze dne 26. 2. 2021 byla platně uzavřena, neboť tuto za žalovanou uzavřel , jméno FO, , ale bez toho, že by byla doložena jeho plná moc k tomuto jednání od žalované.3. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav. Smlouvou ze dne 9. 7. 2021 označenou jako smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN, č. , tel. číslo, , se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu žalované do odběrného místa na adrese , adresa, , EAN kód , Anonymizováno, a žalovaná naopak za tuto hradit řádně a včas kupní cenu. Výše počátečních záloh byla stanovena smlouvou na částku 300Kč měsíčně. Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Tato smlouva byla pak uzavřena v zastoupení, kdy při jejím uzavírání za žalovanou jednal na podkladě plné moci ze dne 1. 7. 2021 , jméno FO, . Žalobkyně žalované vyfakturovala jí odebranou elektřinu, a to konečnou fakturou č. , hodnota, , se splatností 23. 1. 2023, v níž vyčíslila nedoplatek ve výši 739,59 Kč, za období od 15. 9. 2022 do 23. 12. 2022. Řádné vyúčtování elektřiny bylo provedeno fakturou č. , hodnota, , splatnou dne 18. 10. 2022, znějící na částku 67 195,60Kč, a to za období 18. 9. 2021 do 14. 9. 2022, kdy ve výpočtu této částky byly zohledněny zálohové platby žalované v celkové výši 7 700 Kč. Pro další období od 25. 10. 2022 pak byla stanovena nová výše záloh ve výši 4 560Kč měsíčně. Obě vyúčtování byla zaslána žalované emailem dne 5. 10. 2022 a 10. 1. 2022 a po urgenci žalované ještě dne 13. 2. 2023 (doloženo předmětnými emaily z daných dnů). Žalovaná výše uvedené částky žalobkyni neuhradila, a to ani přes zaslanou upomínku ze dne 7. 11. 2022 (emailem, doloženo, za tuto účtována částka 240Kč dle smluvních podmínek sekce poplatky), a dále předžalobní upomínku ze dne 27. 2. 2024 (doloženo i podacím lístkem ze stejného dne).4. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.5. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.6. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé. Mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s ustanovením § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturované ceny dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu a náhrady za zaslanou upomínku dle všeobecných obchodních podmínek jako součástí uzavřené smlouvy, dále i právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. Soud proto posoudil žalobu žalobkyně co do těchto částek jako zcela důvodnou, a to včetně žalobkyní požadovaného příslušenství, úroku z prodlení. Pokud opatrovník žalované namítal, že je otázkou, zda byla žalovaná včas upozorněna na zvýšenou spotřebu elektrické energie, k tomu soud uvádí, že primárně je starostí odběratele v tomto případě žalované, aby měla přehled o tom, kolik energie spotřebovává, nicméně je standartním postupem všech dodavatelů energií, že vyúčtování jsou prováděna za období jednoho roku, a zálohy tak jsou logicky upravovány až v tomto vyúčtování (jak tomu bylo i v souzeném případě). Žalobkyně tak reagovala zvýšením záloh v nejbližším možném termínu. Pokud dále opatrovník namítal, že smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě do napěťové hladiny 0,4 kV (NN) ze dne 26. 2. 2021 nebyla mezi žalovanou a společností , právnická osoba, . platně uzavřena, neboť tuto za žalovanou uzavřel , jméno FO, , ale bez toho, že by byla doložena jeho plná moc k tomuto jednání od žalované, lze jen uzavřít, že tato smlouva byla sjednána s odlišným subjektem než s žalobkyní, a nezakládá žádná práva ani povinnosti mezi účastníky tohoto řízení. K důkazu byla provedena toliko z toho důvodu, že odběrné místo nemá ani číslo popisné ani orientační, tedy k jeho identifikaci. Nicméně i bez provedení tohoto důkazu (tedy bez ohledu na platnost této smlouvy), lze uzavřít, že nárok žalobkyně je na podkladě ostatních provedených důkazů důvodný (k tomu viz výše).8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 683,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 728 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 67 935,19 Kč sestávající z částky 3 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. (zaslání předžalobní výzvy, příprava a převzetí zastoupení a podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 360 Kč ve výši 2 595,60 Kč.9. Lhůty stanovené tímto rozsudkem byly žalované stanoveny dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., jako běžné třídenní.