34 C 323/2023 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 952,35 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku. Žalobu odůvodnila tím, že dne 16. 6. 2015 uzavřela se žalovaným smlouvu o osobní kreditní kartě reg. č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému revolvingový úvěr do 10 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím vydané kreditní karty a žalovaný se poskytnuté peněžní prostředky zavázal vrátit se smluvenými úroky ve výši 15 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši poměrné části vyčerpané jistiny úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splatných splátek, a proto žalobkyně v souladu s čl. 5 odst. 1 písm. a) a čl. 5 odst. 2 písm. g) úvěrových podmínek ke dni 28. 7. 2023 zesplatnila a od smlouvy odstoupila. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 9 991,29 Kč, poplatků ve výši 2 310 Kč, smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení. Částky 651,06 Kč s příslušenstvím se žalobkyně domáhala proto, že se žalovaným uzavřela dne 31. 10. 2014 smlouvu o bankovních službách, na základě které vedla pro žalobce běžný účet, na kterém žalobkyně umožnila žalovanému čerpat finanční prostředky do povoleného debetu. Žalovaný peněžní prostředky přečerpal do nepovoleného debetu, který řádně neuhradil, ač byl k tomu žalobkyní vyzván. Proto žalobkyně v souladu s čl. 13 odst. 2 VOP ve spojení s čl. 10 odst. 1 VOP od smlouvy odstoupila a běžný účet žalovaného ke dni 24. 1. 2023 zrušila. Žalovaný po zrušení běžného účtu debetní zůstatek nevyrovnal i navzdory výzvě žalobkyně ze dne 17. 8. 2023.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli dne 16. 6. 2015 smlouvu o osobní kreditní kartě, v níž se účastníci zavázali na straně žalobkyně poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do výše 10 000 Kč, které byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty a žalovaný se zavázal úvěr vrátit společně s 22,9 % ročním úrokem v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené z vyčerpané jistiny úvěru, nejméně 100 Kč měsíčně k 25. dni v měsíci. Ve smlouvě bylo sjednáno též to, že jestliže se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jakéhokoli peněžitého závazku vzniklého na základě smlouvy o úvěru, je žalobkyně oprávněna požadovat okamžité splacení celé nebo části vyčerpané jistiny úvěru a příslušenství. Žalovaný jej zcela vyčerpal do 30. 6. 2015, platil jej do 25. 10. 2022, poté jej hradit přestal. Žalobkyně dne 14. 7. 2023 vyzvala žalovaného k vrácení celého úvěru.4. Dne 31. 10. 2014 účastníci uzavřeli smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu. Ve smlouvě bylo mimo jiné sjednáno i to, že žalobkyně je oprávněna od smlouvy odstoupit v případě vzniku nepovoleného debetu na účtu, který je povinen žalovaný neprodleně uhradit. Dne 17. 8. 2023 vyzvala žalobkyně žalovaného k dobrovolné úhradě žalovaných pohledávek a upozornila ho, že nebude-li dobrovolně uhrazeno, obrátí se na soud se žalobou.5. Uzavření první zmíněné smlouvy je prokázáno smlouvou o osobní kreditní kartě ze dne 16. 6. 2015, viz zejména čl. 2, v němž je domluvena výše úvěru a způsob čerpání, a čl. 5.1, v němž je stran výše úrokové sazby odkaz na oznámení žalobkyně, dle něhož úroková sazba činí 22,9 % ročně. K oprávnění žalobkyně od smlouvy ve shora uvedeném případě odstoupit viz čl. 5.1 písm. a) a čl. 5.2 písm. a) a g). Podmínek osobních kreditních karet, čerpání úvěru a jeho nehrazení od 25. 10. 2022 je prokázáno historickým výpisem ze dne 21. 9. 2023. Že strany uzavřely smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu je prokázáno smlouvou ze dne 31. 10. 2014. K oprávnění od smlouvy odstoupit viz čl. 10.1 a čl. 13.2 VOP žalobkyně. Předžalobní výzvy jsou prokázány dopisy ze dne 17. 8. 2023.6. Po právní stránce soud vyšel z § 2395 o. z., neboť žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně oprávněně úvěr zesplatnila, neboť žalovaný se ocitl v prodlení se zaplacením daného úvěru. Právo žalobkyně na vyrovnání debetního zůstatku k běžnému účtu má oporu ve smluvním ujednání účastníků. Nezaplatil-li žalovaný svůj dluh ke dni jeho zesplatnění 21. 9. 2023, ocitl s ode dne následujícího v prodlení se zaplacením celého úvěru podle § 1968 věty první o. z. a žalobkyni proto vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši ručené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 952,35 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.