34 C 54/2024-30 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení příspěvku dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud vzal za prokázané, že žalovaný je vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru od 1 350 m3 do 1 850 m3, RZ , SPZ, . Žalovaný neměl v obdobích od 5. 4. 2022 do 19. 4. 2022 a od 20. 4. 2022 do 5. 12. 2022 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvy k zaplacení příspěvku ve shora uvedených obdobích ve dnech 23. 3. 2023. Předžalobní upomínkou ze dne 1. 11. 2023 vyzvala žalobkyně žalovaného k dobrovolné úhradě žalované pohledávky a upozornila ho, že nebude-li dobrovolně zaplaceno, obrátí se na soud se žalobou.4. Že byl žalovaný v daných obdobích vlastníkem shora uvedeného vozidla, je prokázáno kupní smlouvou ze dne 31. 3. 2022 ne č. l. 16 ve spojení s čestným prohlášením prodávajícího ze dne 5. 2. 2023. To, že žalobkyně učinila vůči žalovanému shora uvedené výzvy je prokázáno dopisy z toho kterého dne.5. Soud vyšel z § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dle něhož vlastník a provozovatel vozidla jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit , právnická osoba, příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, tj. že musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel splněna po celou dobu povinnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V dané věci vozidlo nebylo pojištěno 15 dní a 230 dní, a proto žalobkyni vzniklo právo na zaplacení příspěvku v sazbě 47 Kč za 1 den dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. a paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., spolu 12 115 Kč. Žalobkyně vyzvala ve smyslu § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalovaného do 1 roku ode dne vzniku povinnosti k zaplacení příspěvku s náležitostmi uvedenými v § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Jelikož žalovaný ve lhůtě uvedené v § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nezaplatil, ocitl se žalovaný v prodlení podle § 1968 o. z. a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 898,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 115 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 620 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 040 Kč ve výši 1 058,40 Kč.