34 C 59/2024-23 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 38 000 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně společnost , právnická osoba, uzavřela se žalovanou dne 29. 5. 2020 smlouvu o zápůjčce, podle které jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla zápůjčku ve výši 38 000 Kč. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované známo, že má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 28. 2. 2022. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 byla žalovaná pohledávka postoupena žalobkyni. Žalovaná svůj dluh neuhradila a předžalobní upomínkou žalobkyně ponechala bez povšimnutí.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud vzal za prokázané, že společnost , právnická osoba, poskytla žalované dne 29. 5. 2020 podle smlouvy o zápůjčce částku 38 000 Kč a požádala jí o její vrácení do 28. 2. 2022. Dopisem ze dne 16. 12. 2022 oznámila společnost , právnická osoba, žalobkyni, že žalovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni. Předžalobní upomínkou ze dne 1. 6. 2023 vyzvala žalobkyně žalovanou k dobrovolné úhradě žalované pohledávky upozornila ji, že nebude-li uhrazena dobrovolně obrátí se na soudce žalobou.4. Uvedené skutečnosti jsou prokázány smlouvou o spotřebitelském úvěru, v níž žalovaná prohlásila, že dne 29. 5. 2020 převzala od společnosti , právnická osoba, v hotovosti částku 38 000 Kč. Oznámení o postoupení pohledávky prokázáno dopisem ze dne 16. 12. 2020 a účinění předžalobní upomínky dopisem ze dne 1. 6. 2023.5. Po právní stránce soud vyšel z § 2991 odst. 1 a odst. 2 o. z., dle nichž kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, proti právnímu užití cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Uvedenou smlouvu soud v celé řadě jiných případů považoval za neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Rozebírat důvody k tomuto závěru vedoucí je s ohledem na to, že žalobkyně požaduje pouze vrácení jistiny zápůjčky a zákonného úroku z prodlení, tedy plnění odpovídajícímu bezdůvodnému obohacení, nadbytečné.7. V souzené věci se tedy žalovaná bez spravedlivého důvodu obohatila o částku 38 000 Kč, neboť se jedná o majetkový prospěch, který nabyla plněním právní předchůdkyně žalobkyně bez právního důvodu.8. Pokud jde o právní nástupnictví, jelikož právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky, soud se smlouvou o postoupení pohledávky nebyl povinen zabývat (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1796/2009, ze dne 11. 2. 2010, sp. zn. 21 Cdo 5427/2007 a ze dne 16. 1. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2969/2011). I když je smlouva neplatná, obsahuje projev vůle právní předchůdkyně žalobkyně k vrácení zápůjčky, který došel žalované, a tudíž tuto část smlouvy lze považovat za výzvu k zaplacení žalované sumy. Proto žalovaná byla povinna zaplatit ve lhůtě určené právní předchůdkyní žalobkyně podle § 1958 odst. 2 o. z. Jelikož žalovaná nezaplatila, ocitla se ve smyslu § 1968 o. z. v prodlení a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 698 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 520 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 38 000 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.